Dvacet let Budoáru staré dámy. Ženy v kapele vystřídali muži

Budoár staré dámy oslavil dvacet let (zdroj: ČT24)

Dvě dekády na scéně oslavila kapela Budoár staré dámy. Na koncertu v brněnském Kabinetu Múz vystoupili všichni bývalí i současní členové. Kapela hrající alternativní rock si tam nadělila i vinylové dvojalbum, které připomíná to nejlepší ze čtyř desek.

Kapela vznikla na Vánoce před dvaceti lety. Její název si zakladatelka Marta Kovářová půjčila od své babičky, která tak nazývala svůj pokoj. Z původní sestavy zůstala jen ona a z převážně ženské skupiny je dnes kapela hlavně mužská.

„Dřív na nás chodilo hodně mužů, a chodili se i dívat. Teď jsem slyšela takovou hlášku, že už je to jen o hudbě. My to pořád děláme pro radost, nikdo se tím neživí,“ svěřila se zpěvačka Marta Kovářová.

Na výročním koncertu se ale minulost a současnost potkala. Na pódium v brněnském Kabinetu Múz se vedle sebe postavili všichni hudebníci, kteří kapelou prošli. „My máme říkat, že máme taky radost. Takže my máme velkou radost a my jsme fakt rádi. Ne, my jsme fakt rádi,“ směje se zpěvačka.

  • Skupina vznikla v roce 1998, kdy Marta Kovářová (tehdy Svobodová) dostala k Vánocům elektrickou kytaru. Ve sklepě ji bratr Štěpán doprovázel na kýble a kanystry. Do kapely pak přibyli sólový kytarista, baskytaristka a houslistka a kýble vystřídaly bicí.
  • Nástroje většinou ovládají intuitivně. První kritici o jejich hudbě mluvili jako o alternativní, přestože jejich cílem bylo hrát jako normální kapela.
  • V roce 2001 Budoár staré dámy vyhrává v soutěži Malá alternativa, získává cenu Objev roku a Hlas roku. Rodiče s koncertováním nezletilých svolí s příslibem, že odmaturují.
  • O rok později vychází kapele první oficiální deska. Přidají se k ní další čtyři. Kromě sestavy se během let mění i zvuk kapely, od roku 2015 je ale složení ustálené na dvě kytary, bicí a basu.
  • Zdroj: Webové stránky kapely

Bývalí i současní členové kapely se nepotkali jenom na výročním koncertu, ale taky na dvojalbu Archivály, které si skupina k narozeninám nadělila. Její styl je i po dvaceti letech snadno rozpoznatelný díky neobvyklému ohýbání slov a energickému projevu. „Teď jsem našla po babičce umělý zuby ve skleničce, takže jsem si říkala, že bych zkusila vystupovat s dalšími zuby, abych se připravila na pozdější dobu,“ zažertovala Kovářová.

Fanoušci kapely se podle zpěvačky bát nemusí, že by hudebníci s dovršením výročí nástroje odložili. „Plánuju hrát až do důchodu, až do naplnění názvu kapely. Až skutečně zestárnu a nikdo si toho nevšimne. A já myslím, že umřu na pódiu.“