Historie zkoumání Moravského krasu je velice dlouhá. První výzkumy začaly ještě před rokem 1600. Pozoruhodné je však především to, že v celosvětovém měřítku je v Moravskám krasu řada primátů v průzkumu jeskyní. Například Sloupské jeskyně byly první místo, kde byl roku 1748 zdokumentován sestup do propasti, vznikaly zde také první práce o krápnících či netopýrech. V současné době je veřejnosti díky těmto úspěchům otevřeno v Moravském krasu pět jeskyní, naučné stezky, krasové kaňony a krasová propadání. Dále je zde však i několik jeskyní, které zpřístupněné veřejnosti nejsou, jako například Amatérská jeskyně.
Amatérská jeskyně
Veřejnosti nepřístupná Amatérská jeskyně, která byla objevena v roce 1969, je nejdelším jeskynním systémem v ČR s délkou prozkoumaných prostor téměř 35 kilometrů. Protéká jí Sloupský potok, Bílá voda a Punkva. Systém sahá až do propasti Macocha a tvoří netradiční chodby připomínající tunely, jsou v něm rozlehlé dómy s krápníky, přičemž část podzemí je zatopená. Dodnes systém není zcela probádaný. V sousedství Amatérské jeskyně jsou i známé Sloupsko-šošůvské jeskyně s propadáním Punkvy, jeskyně Nová Rasovna, propast Macocha či Punkevní jeskyně.
Před půlnocí
Ačkoliv má toto bádání a prozkoumávání v Česku dlouhou historii, vše je na amatérské úrovni. Každý speleologický tým v současné době, ale i v historii, je určitým mixem specialistů na různá odvětví a podle Tomáše Mokrého, člena speleologické skupiny Pustý žleb, která se stala v posledních patnácti letech nejúspěšnejším výzkumným týmem speleologů, by tyto profesionály nikdo nezaplatil.
Zlatým věkem české a moravské speleologie byla doba, kdy v Moravském krasu působil Karel Absolon, tedy první polovina dvacátého století. Karlu Absolonovi se na základě jeho velkých objevů (Věstonické venuše, Punkevních jeskyní) v době první republiky podařilo speleologii velice zpopularizovat. Denní tisk takřka neustále informoval o Absolonových krocích a výsledcích.
To, co se nepodařilo prozkoumat Karlu Absolonovi, se daří jeho následovníkům. V posledních patnácti letech takovým nejúspěšnejším výzkumným týmem speleologů je skupina Pustý žleb. Práce dnešních speleologů je v podstatě stejná jako v době Karla Absolona, jen pomůcky jsou dokonalejší, neboť se začalo využívat například geofyzikálního měření. I tak ale krumpáč a lopata stále patří k základnímu vybavení každého speleologa.
