Praha - Tento týden uplynulo padesát let od smrti Karla Absolona - slavného archeologa a objevitele jeskyní Moravského krasu. Svého času, tedy v první polovině dvacátého století, byl jednou z velkých postav evropské archeologie a speleologie. Za jeho nejvýznamnější objevy se považuje sídliště lovců mamutů u Dolních Věstonic s objevem tzv. Věstonické venuše a objev Punkevních jeskyní v Moravském krasu a jejich propojení s propastí Macochou. I díky jeho objevům a práci dnešních speleologů se veřejnosti naskýtá mnoho možností pozorovat krásy jeskynních útvarů.
Krásy jeskyní Moravského krasu jsou přístupné díky skvělé práci speleologů
Historie zkoumání Moravského krasu je velice dlouhá. První výzkumy začaly ještě před rokem 1600. Pozoruhodné je však především to, že v celosvětovém měřítku je v Moravskám krasu řada primátů v průzkumu jeskyní. Například Sloupské jeskyně byly první místo, kde byl roku 1748 zdokumentován sestup do propasti, vznikaly zde také první práce o krápnících či netopýrech. V současné době je veřejnosti díky těmto úspěchům otevřeno v Moravském krasu pět jeskyní, naučné stezky, krasové kaňony a krasová propadání. Dále je zde však i několik jeskyní, které zpřístupněné veřejnosti nejsou, jako například Amatérská jeskyně.
Amatérská jeskyně
Veřejnosti nepřístupná Amatérská jeskyně, která byla objevena v roce 1969, je nejdelším jeskynním systémem v ČR s délkou prozkoumaných prostor téměř 35 kilometrů. Protéká jí Sloupský potok, Bílá voda a Punkva. Systém sahá až do propasti Macocha a tvoří netradiční chodby připomínající tunely, jsou v něm rozlehlé dómy s krápníky, přičemž část podzemí je zatopená. Dodnes systém není zcela probádaný. V sousedství Amatérské jeskyně jsou i známé Sloupsko-šošůvské jeskyně s propadáním Punkvy, jeskyně Nová Rasovna, propast Macocha či Punkevní jeskyně.
Ačkoliv má toto bádání a prozkoumávání v Česku dlouhou historii, vše je na amatérské úrovni. Každý speleologický tým v současné době, ale i v historii, je určitým mixem specialistů na různá odvětví a podle Tomáše Mokrého, člena speleologické skupiny Pustý žleb, která se stala v posledních patnácti letech nejúspěšnejším výzkumným týmem speleologů, by tyto profesionály nikdo nezaplatil.
Zlatým věkem české a moravské speleologie byla doba, kdy v Moravském krasu působil Karel Absolon, tedy první polovina dvacátého století. Karlu Absolonovi se na základě jeho velkých objevů (Věstonické venuše, Punkevních jeskyní) v době první republiky podařilo speleologii velice zpopularizovat. Denní tisk takřka neustále informoval o Absolonových krocích a výsledcích.
To, co se nepodařilo prozkoumat Karlu Absolonovi, se daří jeho následovníkům. V posledních patnácti letech takovým nejúspěšnejším výzkumným týmem speleologů je skupina Pustý žleb. Práce dnešních speleologů je v podstatě stejná jako v době Karla Absolona, jen pomůcky jsou dokonalejší, neboť se začalo využívat například geofyzikálního měření. I tak ale krumpáč a lopata stále patří k základnímu vybavení každého speleologa.
