Aby Praha nevypadala jako Moskva nebo Paříž. Město platí filmařům za to, že zůstane Prahou

Praha platí filmařům za to, že je ve snímcích prezentována jako Praha. Město na to založilo fond, z něhož financuje snímky, které mají zajištěnou širší distribuci v zahraničí a kde Praha hraje samu sebe. Město tím chce přitáhnout další turisty i filmaře a prezentovat se v zahraničí.

Video Události
video

Události: Praha chce být ve filmech sama sebou, filmařům za to platí

Za dva roky vyplatil fond dvaceti filmům necelých 24,6 milionu korun. „Hodnotíme, jaký potenciál v zahraničí filmy mohou mít, jak mají širokou distribuci, jakým způsobem Prahu zobrazují. Zájem je ze všech koutů světa,“ říká předsedkyně správní rady Nadačního fondu Praha ve filmu Ludmila Claussová. Praha přitom láká filmaře ze všech koutů světa – od Itálie přes Írán po Indii.

V říjnu se pro filmaře otevírá nová výzva, z níž může získat jeden žadatel během tří let maximálně pět milionů korun. Ovšem až po premiéře filmu. „Původní myšlenka byla, že když se v Praze natáčí tak, aby Praha byla opravdu Prahou, je to prezentace města v zahraničí,“ vysvětlila radní pro kulturu Hana Třeštíková (Praha Sobě).

Česká Praha 

I když původně měly jít peníze jen na zahraniční filmy, loni začal fond podporovat i ty české. Podporu tak získal třeba snímek Ireny Pavláskové Pražské orgie podle stejnojmenné předlohy amerického spisovatele Philipa Rotha. I díky penězům od fondu ho mohla režisérka natáčet na autentických místech.

„Často se jezdí mimo Prahu do menších měst, protože Praha je čím dál tím dražší pro naše filmaře. Když chcete točit v naší kapličce, v Národním divadle, tak vás to stojí asi 200 tisíc korun na den a to ještě s ohromnou slevou. Takže samozřejmě, že se potom hledají podobné lokace mimo Prahu,“ prozradila režisérka Pavlásková.

Fond podpořil i nový film Petra Zelenky Modelář. Metropole se v něm představuje hlavně z dronů. „Když si uvědomíte, že za lokace dáte třeba desetinu rozpočtu, tak to, co oni vám přispějí, je zlomek toho, co vy jim okamžitě vrátíte v nájmech. Ne přímo městu, ale subjektům v Praze, takže je jenom logické, že to město dělá,“ zhodnotil režisér a producent Zelenka.

I díky blízkosti a oblíbenosti Prahy u německých turistů podporuje fond hojně i německé televizní filmy a seriály. Jedním z nich byl třeba snímek Léto v Praze, který v roce 2017 natočila Karola Meederová. 

Největší podporu získal Spider-Man

Hned první díl filmové série Mission: Impossible se částečně odehrával v české metropoli. Po Karlově mostě nebo Staroměstském náměstí se procházel Tom Cruise, první hollywoodský herec, který v Česku po revoluci natáčel. Ve čtvrtém dílu série už ale byla Praha Moskvou.

V české metropoli natáčel také íránský režisér Ali Mosaffa a díky koprodukci si ve snímku Poloviny zahrála třeba Zuzana Stivínová nebo Klára Melíšková. Začátek loňského léta strávil v tuzemsku italský štáb, výsledkem je film Tím to nekončí.

A na podzim byl v Praze Spider-Man. V epizodě Daleko od domova navštívil třeba Vinohradské divadlo. Snímek získal od fondu Praha ve filmu zatím nevyšší částku: 5 milionů korun. 

Praha je zajímavá také pro autory seriálů, zejména těch evropských. Třeba na Principu slasti se koprodukčně podíleli i Češi. Zázemí filmařů ale nehraje roli: díky Milencům v Praze se v metropoli mnohonásobně zvýšil počet korejských návštěvníků.

Prahu si vybírají i hudebníci. Svůj videoklip tu k písni Numb natáčela skupina Linkin Park. Na Karlově mostě vznikalo i video heavy metalové kapely Machine Head. A záběry na Národní divadlo nebo na staroměstský orloj využila koncem osmdesátých let australská rocková kapela INXS.

Praha jako Vídeň, Davle jako Remagon

Často ale tuzemská krajina nebo Praha představují v zahraničních snímcích jinou zemi. Například v roce 2004 se z Národního památníku na Vítkově stal fiktivní domov původně komiksového Hellboye. O tři roky dříve ukázali ve snímku Příběh rytíře Karlův most, zasadili ho ale do středověké Anglie.

A když se Daniel Craig jako agent James Bond proháněl v roce 2006 městem v Černé Hoře, ve skutečnosti to byly Karlovy Vary. V té době také prošli čtyři sourozenci kouzelnou šatní skříní do Narnie – filmaři ji umístili přímo mezi Tiské skály na Ústecku. Zrcadlový sál dobříšského zámku zase představoval sídlo rakouských mocnářů Hofburg ve snímku Iluzionista. 

České lokace si ale zahrály v zahraničních snímcích i před rokem 1989. Například klíčová spojnice přes Rýn ve filmu Most u Remagenu stojí kousek od Prahy v obci Davle.

Nejslavnějším příkladem je ale oscarový film českého režiséra Miloše Formana Amadeus. Praha v něm představuje Vídeň osmnáctého století. Pro filmaře vyšla v roce 1984 nejlevněji, uvažovalo se ale ještě o Vídni nebo Budapešti.