Moravskoslezský kraj připouští splavnění části Odry. Olomoucký nechce kanál tří moří vůbec

Zástupci Moravskoslezského kraje jednali s ministerstvem dopravy a Ředitelstvím vodních cest o splavnění Odry od Svinova do polského města Koźle. Vedení kraje připouští, že by souhlasilo se splavněním řeky v tomto úseku, ale jen za určitých podmínek. Přístav například nemá být v zastavěné části Mariánských Hor a Svinova a stavba nesmí narušit vzácné oderské meandry. Rada Olomouckého kraje v pondělí vyslovila celkový nesouhlas se stavbou kanálu Dunaj-Odra-Labe, který by měl vést i přes jeho území.

Vláda schválila projekt splavnění Odry ze Svinova až do polského města Koźle na začátku října. Projekt za patnáct miliard korun začali kritizovat akademici, město Ostrava i Moravskoslezský kraj. Jeho vedení nyní připouští, že při splnění určitých podmínek by mohla tato část kanálu Dunaj–Odra–Labe vzniknout.

„Měli bychom se bavit o nějaké dohodě na tom, jak by se splavnění Odry mohlo prodloužit. Nikdo nepopírá, že by se to dalo využít pro potřeby Moravskoslezského kraje. Například o dovoz zkapalněného plynu z Polska,“ řekl hejtman kraje Ivo Vondrák (ANO).

Zástupci ministerstva dopravy a Ředitelství vodních cest se proto sešli s vedením Moravskoslezského kraje na jednání. „Nešlo nám o nějaké přesvědčování, ale spíš o vyjasnění si informací kolujících na veřejnosti a vysvětlení vzniklé situace. Chtěli jsme si také říci, co lze společně udělat předtím, než se začnou v rámci přípravy stavby řešit konkrétní úkony vedoucí ke stabilizaci technického řešení i zasazení stavby do území,“ řekl tiskový mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Proti splavnění Odry jsou dlouhodobě různé ekologické organizace i zástupci akademické obce. „Jedná se například o poškození podzemních vod, potom samozřejmě udržení vody v krajině, fungování ekosystémů z hlediska globální klimatické změny,“ varuje děkan Přírodovědecké Ostravské univerzity Jan Hradecký.

Moravskoslezský kraj vytyčil čtyři podmínky pro další jednání. Například to, že přístav nesmí být v zastavěné části Mariánských Hor a Svinova. A stavba také nesmí narušit vzácné oderské meandry.

„Projekt nesmí také nějakým způsobem zasáhnout do připravovaného projektu modernizace železničního uzlu, nesmí ohrozit stavbu vysokorychlostní tratě. Ale pokud se bavíme o tak krátkém úseku, tak si říkám, proč ne,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka (ODS).

„Ředitelství vodních cest plánuje v roce 2021 jako první krok zadat vypracování územně analytické studie splavnění Odry do Ostravy. K průběžnému projednávání řešení hodláme přizvat celou řadu partnerů a odborníků, aby se otevřené otázky ihned odborně diskutovaly a výsledkem byl komplexní podklad pro další rozhodování o této stavbě včetně návazných procesů SEA,“ uvedl mluvčí ředitelsví Jan Bukovský.

Úsek by měl začínat v Ostravě a pokračovat k hranici, kde by se měl napojit na polskou část vedoucí k městu Koźle. Jednání budou pokračovat, až bude mít ministerstvo připravené možnosti, jak by mohl projekt vypadat.

Ne z města Ostravy a Olomouckého kraje

Se stavbou kanálu Dunaj-Odra-Labe nesouhlasí ani zastupitelé Ostravy. Nesouhlasné stanovisko jednomyslně odhlasovali v polovině listopadu a žádají ukončení příprav výstavby vodního díla. Město poukazuje na to, že stavba by měla obrovské důsledky na ekosystém a životní prostředí v okolí řeky Odry, která protéká územím Ostravy, a negativně by ovlivnila urbanismus města.

Proti kanálu jako takovému se postavila rada Olomouckého kraje. „V dnešní době nemá užitkové a ekonomické opodstatnění. Kromě toho je podle odborníků velkou hrozbou pro životní prostředí. Proto si myslím, že bylo správné rozhodnutí jeho výstavbu dále nepodpořit,“ komentoval rozhodnutí kraských radních olomoucký hejtman Josef Suchánek (Piráti a STAN).

Krajští radní byli podle Indry v nesouhlasu se stavbou kanálu jednotní. „Osobně tento projekt považuji za hazardování s naší krajinou a za rozhazování peněz pod silným vlivem betonářské lobby. Vzhledem k tomu, že se proti kanálu Dunaj-Odra-Labe staví fundovaní odborníci napříč republikou, nevidím jediný důvod, proč tento nesmyslný megalomanský projekt podporovat. Navíc si myslím, že v kritickém období, v jakém se nyní nacházíme, si takovou investici naše země ani nemůže dovolit,“ podotkla krajská radní Zdeňka Dvořáková Kocourková (Piráti).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Slibované čtyři miliardy na vodní hospodářství chce Šebestyán v roce 2027

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) řekl, že pro rok 2027 chce na vodní hospodářství čtyři miliardy ze státního rozpočtu. Připomněl, že na této částce byla dohoda v roce 2018, kdy vznikala Koalice proti suchu. Dodal, že od roku 2028 bude možné využít i finanční prostředky, které v současnosti jeho resort vydává na obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Priessnitzovy lázně řeší výskyt 111 případů zažívacích potíží

Celkem sto jedenáct případů akutních zažívacích obtíží zaznamenala olomoucká krajská hygienická stanice v uplynulých dnech mezi klienty a návštěvníky Priessnitzových léčebných lázní v Jeseníkách. Lidé trpěli zejména zvracením, průjmem a bolestmi břicha. Zdroj nákazy zatím zjištěn nebyl, epidemiologické šetření pokračuje, řekla v pondělí mluvčí olomoucké krajské hygienické stanice Markéta Koutná. Lázně přijaly hygienická opatření, nadále jsou v běžném provozu, řekl ředitel lázní Roman Provazník.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
před 8 hhodinami

Českem prošly silné bouřky. Hasiči napříč zemí evidovali stovky výjezdů

Českem v pondělí prošly silné bouře. Meteorologové před nimi už dopoledne zpřísnili pro jihovýchod země výstrahu. Bouřky doprovázel přívalový déšť, kroupy i silné nárazy větru. Ve Skutči na Pardubicku byl zaznamenán náraz větru přes sto kilometrů za hodinu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hasičům v některých oblastech v důsledku bouřek výrazně přibylo výjezdů. Celkem od dvanácté do osmnácté hodiny evidovali více než 550 případů technických pomocí. Ve východních Čechách a na Vysočině bouře způsobily výpadky elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V týdnu přijdou přeháňky i bouřky, extrémní teploty nedorazí

Česko v tomto týdnu čekají přeháňky i bouřky, ojediněle mohou být doprovázené přívalovým deštěm či krupobitím. Proti předchozímu období se také ochladí, na rozdíl od předchozího období tentokrát meteorologové nečekají teploty výrazně překračující 30 stupňů Celsia. Nejchladnější bude úterý. Od středy by ale maxima neměla být od třicítky daleko, na Moravě se mohou dostat i na tuto hranici, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Plameny se ve Zlíně atypicky šířily i dolů, říká znalec

Rozsáhlý požár budovy číslo 34 v bývalém baťovském areálu ve Zlíně se podle znalce požární ochrany Václava Kratochvíla v některých ohledech choval netypicky. Oheň se totiž z vyšších pater šířil také směrem dolů. Proč se tak stalo a kde přesně požár vznikl, musí podle něj ukázat až podrobné vyšetřování.
před 14 hhodinami

Celníci na Teplicku objevili skoro deset kilo heroinu, kokainu a pervitinu

Na Teplicku zajistili celníci téměř deset kilogramů drog – heroinu, kokainu a metamfetaminu neboli pervitinu. Společně s ústeckými kriminalisty zadrželi dva muže, informovala v pondělí Martina Kaňková z Celní správy ČR. Oba muži skončili ve vazbě. Pokud se jim u soudu prokáže vina, hrozí jim pět až 12 let vězení, doplnila na webu policie. Celníci a policisté také při zásahu zajistili výnos z trestné činnosti v řádu statisíců.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.