Obléct se umí každý, nastrojit se je kumšt. Tetičky na Kyjovsku vědí, jak na to

3 minuty
Tradice nošení krojů
Zdroj: ČT24

Jak kroj ušít, správně nosit a pečovat o něj, sepisovala Ludmila Krátká dvanáct let. Vznikla tak kniha nazvaná „Tetičko, ušijte mně kroj“ plná rad a zajímavostí doplněná víc než pětistovkou fotografií. Tak ucelenou publikaci u nás zatím nikdo nevydal.

Poprvé si Ludmila Krátká z Vlkoše u Kyjova oblékla kroj, když jí nebyly ani dva roky. Stejně jako tenkrát, i teď na správnost  ustrojení dohlíží její maminka Jarmila Florová. „Obléct se umí každý, ale nastrojit se, to je kumšt,“ vysvětluje.

Zkušenosti, jak správně kroj šít a nosit, se Ludmila učila od ní i dalších žen z obce a okolí. A po dvanácti letech vydala knihu.„Knížka se jmenuje ,Tetičko, ušijte mně kroj'. Tady se tetička říkalo všem. Všechny byly něčí tetičky. Všechny chodily v kroji a všechny to uměly. Všechny si ten svůj kroj dokázaly oprat, vyžehlit, naškrobit, nachystat, protože je s tím spousta práce. To, co tetičky znaly a věděly, je zapsané. Tajemství staré sto let,“ říká Ludmila.

Kniha „Tetičko, ušijte mně kroj“
Zdroj: ČT24

Šití krojů není řemeslo, ale láska

Šití krojů podle paní Krátké není řemeslo, kterým by se člověk uživil, ale spíš práce, ke které musí přistupovat s láskou.

Kniha podle ní nemá sloužit jako nudná učebnice. „Nechci jen radit budoucím švadlenkám, jak co ušít a co a jak udělat, aby to bylo dobré. Když otevřete knížku, mělo by to být, jako byste přišli na návštěvu za tetičkou Antonií, Josefou, Helenkou nebo jinou tetičkou, která hodně ví a zná a vždy umí poradit, jak to s krojem udělat,“ dodává.

I drobnost dokáže prozradit vesnici

Na Moravě existují desítky různých krojů. Popsat každý kroj jednotlivě, každou jeho součást, by byla práce na dlouhá léta. Každý kroj je podle autorky knihy jedinečný právě tím, že se odlišuje maličkostmi. „Třeba jen způsob vázání šátku prozradí, z jaké jsou vesnice. Snad mi to přespolní odpustí, že jsem se věnovala právě jen své srdeční záležitosti, a tím je severokyjovský kroj,“ uvedla v předmluvě knihy.

Na jihu Moravy hrají stále kroje významnou roli. „Do poloviny 19. století byly běžnou součástí života. Ženy jsou v tomto tradičnější. A s těmi nejstaršími nositelkami tradic v krojích se můžeme ještě dnes v obcích potkat,“ říká etnoložka Alena Křížová. V současné době se na jihu Moravy nosí kroje především při oslavách, svátcích a slavnostních příležitostech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 3 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 3 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...