Portréty cyklu Životy pod rouškou mají svoji výstavu v parku uprostřed Opavy

Portréty z doby pandemie se představují na fotografiích uprostřed Opavy. Fotografové Ivo Žídek a Jan Langer svůj cyklus nazvali Životy pod rouškou. Nápad vznikl krátce po vyhlášení nouzového stavu. Na projektu se podílela Opavská kulturní organizace a Institut tvůrčí fotografie ve spolupráci se zpravodajským webem ČT24.

Fotografický soubor Životy pod rouškou zachycuje trápení i radosti Čechů v čase karantény, kdy všechny spojila rouška a stala se fenoménem současné doby. Právě rouška je společným jmenovatelem všech dvaatřiceti fotografií, na kterých mohou lidé najít třeba svého souseda, kolegu, člena rodiny nebo i sami sebe.

„Reagovali jsme na situaci, která nastala, zajímal nás ten fakt, že lidé nosí roušky a že je za pár týdnů nosit přestanou, a že to zůstane jako takový artefakt doby,“ řekl fotograf Ivo Žídek.

Nahrávám video
Výstava Životy pod rouškou v Opavě
Zdroj: ČT24

Portréty vznikly během deseti dnů. Nejdříve oslovili přátele a známé, pak dostávali další kontakty. „Chtěli jsme vybrat nějaké reprezentativní skupiny, které by ukázaly, jak to v té společnosti je, jak se cítí, jaké mají problémy,“ vysvětlil Ivo Žídek.

„V médiích jsme neustále viděli čísla nakažených a zemřelých a podobně, lidé v rouškách na ulicích, ale nikdo nevěděl, jak to na ty lidi dopadalo,“ doplnil fotograf Jan Langer.

Fotit lidi s rouškou je jiné

„Jde o velice netradiční a jedinečný projekt. Zejména z pohledu kreativity a náročnosti zpracování,“ řekl šéfredaktor on-line zpravodajství ČT24 Karel Tinl. Situace byla pro fotografy opravdu výjimečná. Lidi se zahalenou tváří nefotografují často.

„Opravdu ta práce očí byla jiná, než když se fotí kompletní portrét. Bylo to takové zvláštní. Na druhé straně mám pocit, že někteří lidé by se nenechali vyfotit, pokud by tu roušku neměli,“ řekl Ivo Žídek.

Učitelka, student, lékař, senior, každý z fotografovaných vyprávěl svůj malý příběh, který prožívá v nouzovém stavu. „Za těmito jednotlivými tvářemi se pod rouškami skrývají silné lidské příběhy, které se podařilo zachytit,“ řekl dramaturg a kurátor Opavské kulturní organizace Jan Kunze.

Krize může být příležitostí

Jednou z portrétovaných je i devadesátiletá paní Helena. Kvůli pandemii ale jubileum se svými blízkými, kteří žijí v zahraničí, oslavit nemohla. Roušku téměř nenosila. „Neměla potřebu vyjít ze své zahrady a trávila čas karantény ježděním na rotopedu a starostí o stromy a trávník,“ přiblížil Jan Langer.

„Každá nemoc, každá krize se v životě člověka může stát důležitou existenciální výzvou. Jde o to ji nepromarnit. Projekt Životy pod rouškou je dobrou zprávou, že krize může být zároveň příležitostí,“ řekl sociolog Jiří Siostrzonek.

Výstava na exteriérových panelech v Sadech Svobody před Obecním domem v Opavě potrvá do 5. července, vstup je zdarma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 15 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
včera v 13:12

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
včera v 09:02

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...