Dlouhé stráně zvládnou nastartovat chvaletickou elektrárnu v případě rozsáhlého blackoutu

Přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně pomůže v případě blackoutu (zdroj: ČT24)

Turbíny přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně v Jeseníkách by se díky loňským investicím a úpravám mohly roztočit i v případě většího blackoutu a přes rozvodnu v Krasíkově nastartovat ze tmy elektrárnu Chvaletice. Po výpadku potřebují elektrárny ke svému rozjezdu velké množství energie a mohou ji dodat právě vodní elektrárny.

V případě, že by došlo k blackoutu, byly by vyzvány zdroje, které umí napětí v soustavě obnovit, aby tak učinily. Nově by mezi nimi mohly být i Dlouhé stráně – pomoct by mohly elektrárně Chvaletice. Ta by díky tomu mohla začít dodávat elektřinu přímo spotřebitelům.

Podle ředitele přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně Vítězslava Chmelaře je nutné, aby obnova dodávek elektřiny proběhla do půl hodiny. Pokud by to Dlouhé stráně nezvládly, certifikát na službu black start by nezískaly.

„Obsluha by zkontrolovala technologie, pustila by si záložní diesel, zkontrolovala, jestli máme dostatek vody v horní nádrži, a roztočila by stroj. Pomalu by nabudila celou trasu až do elektrárny Chvaletice. Tam by rozjeli svůj blok a pokračovali dál v obnově soustavy,“ popsal celý proces Chmelař.

V případě blackoutu nastupuje vodní elektrárna, každá to ale nezvládne

Samotná certifikace ověřuje schopnost vodní elektrárny dodat napětí do tepelné nebo jaderné elektrárny. Kromě elektrárny Dlouhé stráně to dokážou například elektrárny Orlík nebo Lipno.

O tom, že by mohla službu poskytovat i elektrárna v Jeseníkách, se uvažovalo už od roku 2001. Do roku 2004 odborníci zpracovali několik studií a provedli také zkoušku, která tehdy neměla očekávané výsledky. Podruhé se začalo o službě black start mluvit při přípravě loňských investic, díky kterým se v elektrárně za jedenáct milionů upravil řídicí systém a elektrické ochrany.

„Studie potvrdila, že na 172 kilometrů dlouhém vedení mezi Dlouhými stráněmi a Chvaleticemi je možný vznik ferorezonance a samobuzení,“ uvedl ředitel Vodních elektráren ČEZ Petr Maralík, podle kterého se teorie nakonec potvrdila i u praktické zkoušky.

Dlouhé stráně jsou jako velká baterie

Vítězslav Chmelař přirovnává Dlouhé stráně k velkému akumulátoru, jeho nabití určuje hladina vody v horní nádrži. Postupně, jak přístroje vyrábí elektrickou energii, se hladina vody v horní nádrži snižuje. Ve chvíli, kdy je vody málo, je potřeba načerpat ji z dolní nádrže zpět do horní.  

Turbíny v elektrárně se poprvé rozjely v roce 1996, a to i přes velké protesty ekologů. Pro vybudování elektrárny totiž bylo nutné uříznout špičku hory Mravenečník. Dlouhé stráně v Jeseníkách dnes nejsou jenom přečerpávací vodní elektrárnou, ale také vyhledávaným turistickým cílem. 

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně (zdroj: ČT24)

Česko skutečný blackout nezná

Nejrozsáhlejší blackout v dějinách postihl v roce 2012 Indii, kde bylo dva dny bez dodávek elektřiny více než 600 milionů obyvatel. Letos v létě rozsáhlý blackout zasáhl Argentinu a Uruguay. Bez proudu tam bylo zhruba 48 milionů lidí. 

„Česko zatím skutečný blackout nepoznalo, přesto se na tuto hrozbu systematicky připravuje,“ řekl mluvčí Skupiny ČEZ Vladislav Sobol. Podle mluvčí provozovatele přenosové soustavy ČEPS Hany Klímové může být příčin vzniku blackoutu několik, k výpadku může dojít například v situaci, kdy je soustava provozována na hranici svých možností.