Balet Romeo a Julie v moderních kulisách a on-line. V Brně měl světovou premiéru před osmdesáti lety

Národní divadlo Brno nově nastudovalo Prokofjevův balet Romeo a Julie. Ve světové premiéře ho lidé poprvé viděli 30. prosince 1938 právě v Brně, balet se podle archivních pramenů hrál také 15. března 1939, v den okupace nacistickým Německem. První uvedení nové inscenace baletu budou moci sledovat diváci po celém světě živě přes internet.

Nová inscenace baletu Romeo a Julie v Brně
Zdroj: ČT24

Ve vůbec první inscenaci Romea a Julie na světě tančila před osmdesáti lety i Jiřina Šlezingerová, bylo jí třináct let. Jiřinu si tenkrát vybral choreograf v baletní škole do role pážete. „Všechny kamarádky mi to záviděly, protože jsem byla Romeovo páže. Já jsem klekla, dívala se na Romea, Romeo odešel a já jsem cupitala za Romeem, to bylo všechno,“ vzpomíná Šlezingerová.

Jiřina Šlezingerová tančila v Romeovi a Julii i před osmdesáti lety
Zdroj: ČT24

Ruská divadla tenkrát balet odmítla

Jeden z nejuváděnějších baletů Romeo a Julie Sergeje Prokofjeva měl světovou premiéru v Brně, ne v Rusku, jak by se dalo čekat. Tamní divadla v Leningradu a Moskvě titul odmítla. Z Brna se pak balet rozšířil do celého světa. I Jiřina Šlezingerová si od té doby zatančila hned v několika dalších inscenacích Romea a Julie. Jako divačka si nenechala si ujít ani generálku té nejnovější, kterou režisér Martin Glaser zasadil do moderních kulis. „Ty dva rody, které se nenávidí a které způsobí celé to neštěstí, to je vlastně obraz společnosti dneška. Jen nejsme rozdělení na dvě poloviny, ale na spoustu atomizovaných skupin,“ vysvětlil ředitel divadla a režisér Martin Glaser.

Původní leták k baletu Romeo a Julie z roku 1938
Zdroj: ČTK
Autor: Václav Šálek

Balet si k režiím činoherních a operních inscenací může ředitel Národního divadla Brno připsat poprvé. Ke spolupráci ho přesvědčil šéf baletu Mário Radačovský. „Dlouho jsme se s Máriem Radačovským bavili o tom, že by bylo krásné, kdyby naši tanečníci nejenom skvěle tančili, ale kdyby i hráli a tenhle dramatický balet si o to vysloveně říká,“ řekl Martin Glaser.

Každý rod má jiný taneční jazyk

Glaser vymyslel interpretaci, šéf baletu dodal pohyb. Každému ze znepřátelených rodů vymyslel jiný taneční jazyk. A třetí pro Romea a Julii. „Ti Kapuleti jsou víc klasicky orientovaní, na špičkách používáme dámy Kapuletky a ti Montekové, aby byli daleko uvolněnější, tak tancují v ponožkách a jsou úplně odlišní,“ popsal Radačovský.

Choreografii pro světovou premiéru na konci roku 1938 připravil Ivo Váňa Psota. Od té doby se brněnský soubor k Prokofjevovu dílu hlásí jako ke „svému“ a opakovaně Romea a Julii vrací na repertoár. Nová inscenace v choreografii Mária Radačovského je sedmá v pořadí. Její první uvedení bude Národní divadlo Brno 8. března večer přenášet živě přes internet.