Podívejte se jako první. Takto se změní pražské Vítězné náměstí

Vítězné náměstí v Praze čeká výrazná proměna. Jeho středem už nebudou projíždět tramvaje, které se přesunou k obvodu náměstí. Jádro „Kulaťáku“ bude sloužit k odpočinku a obklopí ho stromy. Tuto podobu Vítězného náměstí vybrala porota složená z architektů i členů bývalé rady města. Stavební práce by měly začít do pěti let.

Jedno z nejrušnějších pražských náměstí se změní. Ze středu náměstí zmizí tramvaje a vznikne tam odpočinková zóna. Rozhodli o tom porotci architektonické soutěže, kterou zadal Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). Vítězný návrh počítá s řadou dalších změn. Na náměstí se vysadí nové stromy, které se budou sbíhat do jeho středu. Pod korunami se objeví lavičky. Naopak některé ze současných stromů půjdou k zemi.

Proměna Vítězného náměstí se dotkne i řidičů. Ti budou jezdit po tzv. spirálové křižovatce, která není v Česku příliš běžná. Zadavatelé soutěže ale žádné komplikace nečekají. „Měli jsme v porotě dva dopravní inženýry a ti tuhle křižovatku hodnotili kladně. Potvrzovali, že je na ní lepší průjezdnost. I když v prvních dnech nebo týdnech mohou být řidiči zmatení, brzy si zvyknou,“ říká mluvčí IPR Marek Vácha.

Podle porotců se architektům podařilo vymyslet, jak vyřešit dopravu a zároveň zpřístupnit náměstí chodcům. Zároveň ocenili, že se nové Vítězné náměstí podobá původnímu návrhu prvorepublikového architekta Antonína Engela včetně centrálního monumentu. Porotci doporučili podobu monumentu přenechat výtvarné soutěži.

Líbí se jim také promyšlené umístění stromů, které oddělují vozovku od středu náměstí, a vytváří tak nerušený prostor pro chodce. Ti se na vzniklé náměstí pohodlně dostanou díky novému výstupu z metra nebo přechodům.

Soutěžilo 40 projektů

Nejlepší návrh zvolila porota složená z šesti odborníků na architekturu a urbanismus a pěti politiků. Mezi nimi byl například dosavadní starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) a bývalá primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Vybírat si mohli ze 40 různých projektů. Nakonec se rozhodli pro dílo ateliéru Pavel Hnilička architekti.

Pavel Hnilička pracoval v letech 2012 až 2014 pro IPR, kde vedl přípravu pražských stavebních předpisů. Jeho ateliér v posledních letech uspěl i s několika rozsáhlými projekty, například s urbanistickou studií ke stavbě bytů na Rohanském ostrově.

obrázek
Zdroj: ČT24

IPR ale odmítá, že by minulost Pavla Hniličky a jeho ateliéru mohla mít vliv na výsledek současné soutěže. „Celý průběh soutěže byl anonymní. Ukazuje to spíš, že je vítězný tým skutečně kvalitní,“ sdělil České televizi Marek Vácha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 3 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 3 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...