Přerovské kino Hvězda poprvé zpřístupní svůj kryt civilní ochrany

Přerovské kino Hvězda, které je jedním ze tří biografů v republice sídlících v protiatomovém krytu, se chystá ke stému výročí republiky zpřístupnit svůj kryt civilní ochrany. Vedle procházky za plátnem i pod sálem čeká návštěvníky speciální expozice s plynovými maskami.

Podle ředitelky kina se diváci mohou těšit také na nový dokument s názvem Do krytů, Přerove!, který divákům objasní okolnosti stavby objektu i jeho význam. 

Lidé budou moct do krytu zamířit poprvé 28. října v 09:00. Zájemce si postupně přeberou tři průvodci, kteří se zaměří na různá témata.

„Závěr prohlídky by měl patřit Karlu Válečkovi, který v 80. letech zajišťoval stavební dozor výstavby kina, takže pohovoří o specifikách krytu a popíše jednotlivé místnosti, do nichž budou návštěvníci vstupovat,“ popisuje ředitelka. Lidé se dostanou za plátno do velitelské místnosti, nahlédnou také do místnosti filtroventilace a vodohospodářské části, kde jsou dvě nádrže po 4000 litrech na pitnou vodu.

Máme také unikátní masku na psa.
Svatava Měrková
ředitelka kina

Součástí prohlídky bude i speciální expozice, ve které nebude chybět sbírka plynových masech od nejstarších z válečných dob až po nejnovější, speciální obleky pro děti a box pro kojence, který by měl nejmenší děti chránit před chemickými zbraněmi a radiací. Pro ukázku bude připraveno evakuační zavazadlo a sklad „dobových“ potravin.

Na světlo se dostanou nouzovým východem

Po prohlídce technické části krytu vyjdou návštěvníci ven nouzovým východem stejně jako případní evakuanti a po návratu do sálu je bude čekat projekce padesátiminutového snímku o historii krytů v Přerově. Těch má město nejvíc po Praze.

„S kamerou nahlédneme do vybraných krytů ve městě, ať už ve škole, v obytných domech, v továrnách nebo v tančírně či podchodu,“ dodává Svatava Měrková. Diváci se také dozví, jak by vypadala evakuace, chybět nebudou ani dobové archivní záběry Přerova ze 70. až 90. let. Další prohlídky krytu jsou naplánovány na následující státní svátky.

Civilní kryt poskytuje ochranu za válečného stavu proti radiaci, chemickému a biologickému napadení. Případnému přímému napadení atomovými nebo současnými konvenčními zbraněmi by však neodolal.

Přerov měl 168 krytů s kapacitou 38 000 lidí. Kryt v kině z roku 1975 je ve městě největší, byl projektován pro 900 lidí. Do druhého největšího v podchodu pod třídou 17. listopadu by se v případě potřeby vešlo 700 lidí, dodala Měrková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 3 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 3 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...