Jihomoravský kraj loni přišel v porovnání s ostatními kraji o nejvíc ordinací v České republice. Nejvíc praktických lékařů ubývá v malých obcích. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně chce proto zvýšit o patnáct procent počty přijatých studentů. Umožnit by to mělo financování ze státního rozpočtu, který pro příští rok počítá s navýšením peněz cíleně pro všechny lékařské fakulty.
Průměrný věk praktického lékaře je v současné době 57 let. Odborníci navíc odhadují, že po roce 2025 bude až třetina péče zajištěná lékaři v důchodovém věku. „Loni přišel Jihomoravský kraj o pětatřicet ordinací praktiků a o čtrnáct ordinací dětských lékařů,“ řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Obvodní lékař chybí například v Hodonicích na Znojemsku. Lékařka, která tam měla praxi čtyřicet let, odešla do důchodu. Obci se novou najít nepodařilo, ani když nabízela levnější pronájem ordinace.
Například Jana Procházková s dětmi k lékaři dojíždí do Znojma. „Je to samozřejmě časově náročnější, musíme třeba ze zaměstnání dřív nebo kvůli škole, už to stíháme v delším časovém období, a když dětem je špatně, je to pro ně horší,“ popsala.
Masarykova univerzita od příštího akademického roku přijme desítky mediků navíc. „Každý rok přijímáme 300 až 320 studentů do prvních ročníků, patnáct procent tedy znamená asi padesát studentů ročně navíc,“ upřesnil děkan Lékařské fakulty Martin Bareš.
Fakulty nyní dostávají příspěvek 120 tisíc korun na studenta a rok, což pokrývá přibližně dvě třetiny reálných nákladů na studium. Zbylou třetinu pokrývají z vlastních zdrojů, zejména ze školného za anglické studijní programy.
Absolventy je potřeba motivovat a nasměrovat do regionů
Vedení školy ale upozornilo, že pouhé zvýšení počtu studentů, a tedy i absolventů lékařských fakult problém s chybějícími lékaři neřeší. I když se celkově počty lékařů zvyšují, čerství absolventi mají větší zájem o specializace jako neurologie, kardiologie nebo onkologie.
Univerzita navrhuje návazné kroky, které by absolventy nasměrovaly do regionů, kde jsou nejvíce potřeba. Řešením by podle vedení školy mohl být stipendijní program, který by udělení stipendia podmiňoval alespoň pětiletou praxí v přidělené oblasti.
Masarykova univerzita proto navrhne zřízení speciálního stipendijního fondu, který by spravovalo ministerstvo zdravotnictví a přispívaly by do něj obce, kraje i soukromé subjekty, které mají na udržení péče zájem.
