Na sídlišti v Hodoníně praskají domy. Pravděpodobně je to kvůli tomu, že se domy stavěly na jílovitém podloží, které se pod povrchem rozpadá na tekuté písky, napsala Mladá fronta DNES. Závažnost situace by měl vyhodnotit důkladný geologický průzkum. Problém město řeší už řadu let, průzkum byl už v roce 2007, ale podle současného vedení města nedostatečný.
V Hodoníně praskají domy. Důvodem je nestabilní podloží a sucho
V Hodoníně praskají domy (zdroj: ČT24)
Kvůli spadlé omítce, popraskané fasádě a trhlinám i v bytech přezdívají obyvatelé hodonínského sídliště Bažantnice některé zdejší objekty jako domy hrůzy. Generální opravou přitom už jednou prošly – a některými partajemi tak procházejí i zpěvňující dráty. Stěny ale praskají dál.
Příčinou nestability jsou především přírodní zlomy způsobené činností vídeňské pánve. „Zlom může mít spoustu vedlejších větví různými směry,“ dodává místostarosta Hodonína Jiří Janda (ČSSD). Město proto zaplatí důkladný geologický průzkum celé padesátihektarové oblasti. Stát bude milion korun.
„Abychom zjistili, kde je místo s nestabilními jíly, nelze udělat jen pár vrtů a zprůměrovat je,“ vysvětlil místostarosta. Průzkum z roku 2007 obsahoval jen několik vrtů a pouze do hloubky šesti metrů. Předpokládá se však, že stabilní podloží může být až dvanáct metrů pod povrchem.
Jílovité podloží se kvůli suchu smršťuje
Přírodní zlomy ale nemusí být jedinou příčinou prasklin na domech. Podepsat se na nich mohlo i sucho. Chybějící srážky ukazuje i hladina zdejší řeky; Morava klesá v posledních pěti letech v létě až o metr a půl, letos poklesla dokonce už o měsíc dřív než loni. A právě vodu jílovité podloží, na kterém jsou domy postaveny, potřebuje.
„Jemnozrnné zeminy mají v případě, když ztrácejí vodu, tendenci se smršťovat,“ vysvětlil Vladislav Horák z Ústavu geotechniky Fakulty stavební VUT. Možná i proto se praskliny objevují také na domech, se kterými doposud žádné problémy nebyly.
Obyvatelé mají strach, že jim domy spadnou na hlavu
Sídliště se postupně stavělo od padesátých let minulého století a už o třicet let později statici nařídili některé domy podepřít a zabezpečit. K dnešnímu dni jich museli stavaři opravit dvacet šest a další přibývají. „Tady jsme to loni ještě neměli, ale jak bylo sucho, tak nám dům začal praskat. Mám strach, že mi spadne na hlavu,“ popsala majitelka bytu Josefa Zvolská.
Domy se ale podle geotechnika Vladislava Horáka nepropadnou, jediné, co se podle něj může snižovat, je jejich hodnota. Město už v minulosti chtělo získat tři sta milionů korun z evropských fondů na zpevnění podloží, ale bylo neúspěšné. Pokud průzkum ukáže, že se jedná o problém celé oblasti, kde žije pět tisíc obyvatel, bude chtít město zažádat znovu o dotace na statické zabezpečení poškozených domů. Cena oprav by totiž převýšila hodnotu nemovitostí.
V 80. letech nařídili statici některé domy podepřít