Na Moravě se začínají projevovat dopady až extrémního sucha. Na dlouhodobých stavech řek, jejichž hladiny pozvolna klesají, nezměnily nic zásadního ani dubnové povodně ani vydatné přívalové bouřky z května. „V Olomouckém kraji na Prostějovsku v podstatě vyschla řeka Romže ve Stražisku,“ uvedl redaktor České televize Martin Laštůvka.
Někde panuje až extrémní sucho. Na Prostějovsku téměř vyschla řeka Romže
Nejhorší situace podle něj panuje na jižní Moravě, na Vysočině a také na Zlínsku a Olomoucku. V posledních dvou jmenovaných krajích jsou hladiny řek pod normálem, nejčastěji na 30 až 55 procentech. Na Olomoucku kromě Romže klesá průtok řeky Bystřice.
Jak vypadá řeka Bystřice na Olomoucku:
V Moravskoslezském kraji se situace, co se týká průtoku řek, rovněž zhoršuje. Pod normálem je například Porubka ve Vřesině nebo Olše ve Věřňovicích.
Vodohospodáři aktuálně upouštějí přehrady, aby naplnili řeky pod nimi. „Snaží se v nich udržovat život, dostatek kyslíku a větším průtokem zabezpečovat i kvalitu jejich vod,“ dodal Martin Laštůvka, který ale upozornil, že hladiny přehrad kvůli nedostatečným přítokům rovněž klesají.
„Nízké přítoky způsobují pokles hladin ve vodních nádržích ve správě Povodí Moravy. Ty klesají z důvodu zabezpečování povolených odběrů a dodržování minimálních průtoků pod vodními díly, které jsou vyšší než přítoky do nádrží,“ dodal generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.
Například do Plumlovské přehrady na Olomoucku nyní přitéká třicet litrů vody za vteřinu. Odtéká ale více než 4,5krát tolik. Ve vodním díle Boskovice klesla hladina za poslední týden o 10 centimetrů, v Mostišti o 24 centimetrů, Vranov šel dolů o 33 centimetrů.
- Nízké průtoky vykazují řeky na jižní Moravě, například Litava v Brankovicích je na 13 procentech, Velička ve Strážnici na 10 procentech, stejně tak Rokytná v Moravském Krumlově.
- Se suchem se potýkají i řeky na Vysočině: Želetavka ve Vysočanech (12 procent), Balinka v Balinách (osm procent), Oslava v Nesměři (31 procent).
Vláda bude řešit, jak zadržet vodu v krajině
Vládě bude do konce června předložena koncepce na ochranu před následky sucha na území České republiky. Jde o materiál, jenž je součástí strategie boje proti dopadům sucha. Potvrdil to jeden z autorů návrhu koncepce Pavel Punčochář z ministerstva zemědělství. Podle něho se průměrná teplota může do roku 2050 zvýšit až o čtyři stupně Celsia proti předprůmyslové době, tedy zhruba polovině 19. století.
„Tím by se výpar území mohl zvýšit až o 100 procent, proto je nutné budovat i větší vodní zdroje jako víceúčelové nádrže. Zbytek opatření může sucho omezit, ale ne jej překlenout,“ řekl Punčochář.
Bez budování nádrží se podle něj nedá obejít hrozící nedostatek vody, protože všechna ostatní opatření sice spíše předcházejí následkům sucha pro vegetaci, neřeší ale samotné suché období.