Dětí se hecují a chtějí dostat co nejvíc „lajků“ na sociálních sítích - a někdy kvůli tomu riskují i život. Před novým trendem proto začali děti varovat například kaskadéři, ale i ti, kdo mají za sebou fatální úraz páteře. Mladí lidé se totiž čím dál víc záměrně a někdy i bezhlavě vystavují nebezpečným situacím a přitom se fotí nebo točí. Záznam svého „kousku“ pak umísťují na internet. Často při tom ale přecení své schopnosti. Léto a blížící se prázdniny dávají k takovým riskantním dobrodružstvím větší příležitost a počet dětských úrazů pak výrazně stoupá.
Vylézt vysoko a skočit. Často s povzbuzováním kamarádů a před očima dívky, jejíž pozornost chce třeba mladík upoutat. Záběry dětí předvádějících se před kamarády teď plní internet. Kaskadér a herec Hynek Čermák začal proto v rámci preventivní kampaně odstrašující videa posbíraná na internetu pouštět dětem na školách - naposledy v Ústí nad Labem. Jak Hynek Čermák konstatoval, mladí se hecují například kvůli holkám a kvůli Facebooku.
Jedno z ukázkových videí - mladíci skáčou z vysoké skály do vody. Jeden ale přecení své síly a hlavou narazí do skály. Hynek Čermák na videu demonstruje, co je strach a co fyzická připravenost. „Skáčou salto vzad ze skály - do neznámé vody, to je první blbost, kterou by člověk neměl dělat,“ popisuje Hynek Čermák. Třetí skokan se bojí a navíc na tom není fyzicky tak dobře - a zraní se.
Strach v krizové situaci je podle Hynka Čermáka dobrý jako kontrolka, aby nám řekl: „Na tohle možná nemáš, chlapče.“ Odborníci se při preventivní akci snaží školákům vštípit, aby svůj strach poslechli a začali uvažovat - aby se strachem komunikovali.
Video by napodobovat chtěli, přitom se neudrží ani na laně
Školáci si pak na hřišti mohli vyzkoušet, jak by jednu ze situací z videa zvládli sami. Mladík na záznamu totiž visel na zdi a nedokázal ani seskočit, ani se vytáhnout zpět nahoru. Školáci měli šplhat na laně - to ale dokázali jen dva chlapci ze čtyř. Podle učitelů je to při hodinách tělocviku běžná situace. Jeden z nich, Josef Hájek, konstatoval, že některé děti na tom jsou s fyzickou kondicí hodně bídně.
Hynek Čermák po srovnání situace z videa neschopnosti některých chlapců šplhat po laně uvedl, že se těžko někdo může zkoušet zavěsit na římsu, když v tělocviku nedokáže udělat jediný shyb - pak by se totiž nedokázal na římsu přitáhnout. Kaskadéři se dětem snaží taky vysvětlit, že když už je potřeba odněkud skočit, nikoli z hecu, ale pro záchranu života, například při požáru, že se mají nejprve zavěsit, aby snížili svou výšku, kterou pak musí skočit.
Hynek Čermák svou osvětovou misi uzavřel konstatováním, že pokud si mládež po přednášce nebezpečí uvědomí, nepřednášel jim zbytečně. „Jestli po naší přednášce začnou milovat své tělocvikáře a dokážou jim, že nedělají kotoul a klik kvůli známce, ale kvůli tomu, že se jim to v životě může hodit, tak to bude další bod pro nás,“ dodal Hynek Čermák.
Ani fyzická kondice nemusí před úrazem ochránit
Děti se taky často snaží napodobit takzvaný městský parkur. Jenomže trénink zabere i osm hodin denně. Jan Pehl připomíná, že příprava je nutná pro klouby a nohy. „Tělo si na to musí zvyknout,“ uvedl.
Ani dobrá kondice ale nemusí stačit. Zuzana Přibilová dělala jako dítě atletiku. Pak ale v šestnácti letech zkusila salto s lyžemi na nohou a skončila na vozíku. Jak teď říká, špatně tehdy odhadla situaci a skokanský můstek si předem neprohlédla.
Nejčastěji si lidé poraní míchu kvůli pádům, na druhém místě jsou autonehody. V průměru každý desátý člověk upoutaný na invalidní vozík si úraz způsobil skokem do neznámé vody.
Poranění míchy
- Pád 43 %
- Auto, moto 30 %
- Sport 9 %
- Voda 10 %
- Jiné trauma 8 %
Zdroj: Česká společnost pro míšní léze
Každý rok musí lékaři ošetřit přes půl miliónu zraněných dětí. Zuzana se po úrazu rozhodla, že se tyto počty pokusí snížit tím, že dětem o své chybě bude vyprávět.
