Praha – Nový tramvajový a silniční most přes Vltavu, který vede z Holešovic do Tróje, je postaven. Stavbaři dokončili výplet obloukové konstrukce 200 šikmými tyčovými závěsy a uvolnili poslední dočasné podpěry, které držely oblouk, i další, které ho dosud držely v řece. Stavba tak je samonosná. Pracovníci Metrostavu, který most buduje jako součást tunelového komplexu Blanka, teď přidají tzv. chodníkové konzoly a začnou most připravovat k provozu. Již na podzim na něj vyjedou tramvaje, silniční dopravě bude k dispozici po otevření zbytku Blanky, tedy nejspíš od jara příštího roku.
Stavba Trojského mostu bude stát přes miliardu korun. Minulé vedení hlavního města rozhodovalo mezi dvěma variantami, k dispozici byl i skoro třikrát levnější projekt, který byl ovšem v očích tehdejších radních příliš obyčejný. Most, na který padla volba, je naopak podle inženýrů unikátní, a to z celoevropského hlediska. Rozpětí hlavního pole činí 200 metrů. „To je při dvacetimetrovém vzepětí naprosto unikátní parametr,“ upozornil vedoucí projektu Alexandr Tvrz. Most tak má jeden z nejplošších oblouků z podobných ve světě realizovaných konstrukcí.
Z hlediska lidí, kteří přes most budou přejíždět, budou však důležité spíše jiné údaje: Mostovka je dlouhá zhruba čtvrt kilometru, po dokončení na ní vzniknou čtyři pruhy pro auta (po dvou v každém směru) oddělené dvoukolejnou tramvajovou tratí. Visutá ocelová konstrukce na bocích mostu bude sloužit pro pěší a cyklisty. „Most rozšíří na každou stranu o tři metry,“ upřesnil Alexandr Tvrz.
Více než půl roku teď bude stavební firma most dokončovat. Postaví tramvajovou trať, vytvoří povrch vozovek, konstrukci natře a opatří protikorozní ochranou. Tradičním vrcholem u všech mostových staveb je potom zátěžová zkouška, kterou provádí skupina těžkých vozidel – v případě železničních mostů jsou to zpravidla parní lokomotivy, například Nuselský most před otevřením testovaly tanky. Odborníci přitom měří možné deformace. „Bude se dělat i dynamická zátěžová zkouška, která se dělá většinou tak, že těžké vozidlo přejede přes překážku, třeba větší fošnu. Nebo se dynamika vybudí raketovým motorem,“ doplnil Alexandr Tvrz.
Pražské mosty ovšem nemusí přežít pouze intenzivní provoz, ale také povodně, které město pravidelně zasahují. Ty by Trojský most neměly ohrozit. Připraven je tak, aby odolal i tak velké povodni, jaká přišla před jedenácti lety. „Spodní úroveň nosné konstrukce mostu je navržena metr nad nejvyšší hladinou povodně v roce 2002,“ ubezpečil stavbyvedoucí. Dodal, že most nemá žádný pilíř v řece. Kvůli zabezpečení před velkou vodou ovšem bude nájezd na Trojský most náročný pro tramvaje. „Je to sklon asi sedm procent, což je maximum, co umí v Praze jezdit tramvaje,“ dodal Tvrz.
Most z Holešovic do Troje nedaleko mostu Barikádníků (který se ovšem původně jmenoval Trojský most) měl vzniknout už před desetiletími. Nakonec však město místo něj postavilo pouze provizorní tramvajový most, tzv. „rámusák“. Náhrada provizoria, které je po 40 letech možná nejdelší v české historii, začala vznikat až se stavbou tunelového komplexu Blanka. Vzhledem k očekávané komplikované dopravní situaci na Pelc-Tyrolce, kde budou auta z tunelu najíždět na magistrálu, je potřeba provoz mířící směrem do Holešovic z tunelu odvést. Holešovické předmostí upravil Metrostav již před časem, oblast u holešovického nádraží je tak plně připravena na napojení.
