OBRAZEM: Vraťme na hřbitovy život. Pražská pohřebiště v zapomnění

Praha - Olšanské hřbitovy, největší pohřebiště Prahy, na kterém odpočívá více mrtvých, než kolik obyvatel současně v hlavním městě žije, se nacházejí v dezolátním stavu. Historické části zarostly zelení, hrobky se propadají, neudržované stromy hrozí pádem. Správa pražských hřbitovů proto připravila revoluční plán, který má hřbitovům v příštích letech výrazně pomoct. Prozatím však prostory, které by měly ztělesňovat pietu a utvářet kolektivní paměť společnosti, zůstávají zanedbány a opomíjeny. Podívejte se na galerii:

Špatný stav hřbitovů je důsledkem zanedbané péče zejména v letech 1939 až 1989, ale také laxního přístupu během posledních 25 let. Kvůli stáří a zdravotnímu stavu některých stromů je nutné při větším větru uzavírat hřbitovy pro veřejnost a náletové dřeviny, které pohřebiště živelně zarůstají, doslova trhají některé hroby ze země. Prostor přitahuje bezdomovce, narkomany a zloděje kovů. Některé hrobky se drolí a propadají. Návštěva hřbitova se tak stává nedůstojnou, místy dokonce nebezpečnou výpravou.

Donedávna neexistovala jednotná koncepce péče o historické hřbitovy, která by podobným excesům zabránila. To se změnilo letos na jaře, kdy Správa pražských hřbitovů v čele s ředitelem Martinem Červeným vypracovala akční plán, který má úpadek zastavit. Především chce na Olšany obrátit pozornost veřejnosti, a to navzdory obecnému trendu sekularizace a tabuizace smrti. Omezit má také ekonomické důvody opuštěných hrobů: vysoké ceny za užívání hrobových míst se proto mají snižovat. Hřbitovní správa, která je příspěvkovou organizací Prahy, navíc plánuje investice ve výši desítek milionů korun.

Pražský Père Lachaise

Záchrana památek jde ruku v ruce v novými možnostmi. Hřbitovy jsou podle ředitele Červeného výjimečným místem, kam mohou lidé chodit za zelení, za odpočinkem i za poznáním. Zvláště stará část areálu Olšan, krytá půvabnou zelení stromů, nabízí setkání s jedinečnou architekturou historických hrobek a památníků. Jedním z cílů akčního plánu je proto zavedení několika turistických okruhů po nejzajímavějších místech pražských hřbitovů, což se týká i Malvazinek, Ďáblic, Vyšehradu a Malostranského hřbitova. „Už dnes sem chodí na procházky maminky s kočárky, studenti se tu učí a čtou,“ podotýká ředitel Červený. A nemá zůstat jen u procházek: na hřbitově se mají konat čtení z knih autorů, kteří jsou tu pohřbeni, u bran hřbitova by mohla vzniknout kavárna a galerijní zeď pod širým nebem.

Větší otevřenost hřbitovů má posílit image Prahy coby kulturního fenoménu a přitáhnout zájem turistů. Pozůstalí se však prý nemusí obávat, že nové aktivity naruší pietu místa. „Z Olšan by se mohl stát takový pražský Père Lachaise,“ připomíná Červený významný pařížský hřbitov, který proslul po celém světě. Již vloni správa spustila projekt adopce významných hrobů a své patrony díky tomu mají například hroby Jakuba Schikanedera, Karla Jaromíra Erbena, Eduarda Basse, Jana Karafiáta, Julia Mařáka nebo Ladislava Klímy. V budoucnosti má na Olšanech vzniknout glyptotéka, kde najdou útočiště zejména sochařská díla.

Podívejte se na galerii z Malostranského hřbitova:

Zatím je však srovnání pražských hřbitovů s evropskými metropolemi nelichotivé. V hlavním městě najdeme dokonce lokality, které splňují parametry pro brownfields. Kromě starých částí Olšan se jedná o celý Malostranský hřbitov na Smíchově. Díky investicím má však i tento prostor výjimečného genia loci, který je nyní zcela uzavřen, prožít renesanci. Správa tu plánuje vytvořit relaxační zónu s naučnou stezkou, obnovit vstupní bránu z Plzeňské ulice, postavit u vchodu pódium, zřídit toalety a stálou ochranku.

Les vzpomínek

Současný ředitel Správy pražských hřbitovů Červený prostě věří, že při návštěvě hřbitova se může spojit pieta a odpočinek, zájem o historii a umění s regeneračním působením přirody. Vypracovaný akční plán přitom reguje na nejnovější trendy v pohřebnictví: na ďáblickém hřbitově v Praze již vzniká „Les vzpomínek“, ryze přírodní hřbitov, kde místa posledního odpočinku zemřelých vyznačují namísto náhrobků památeční stromy. V českém prostředí revoluční projekt tří studentek bude dokončen již příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Dvě dívky se topily v Českých Budějovicích

Dvě dívky se v sobotu topily ve Vltavě v Českých Budějovicích. Zachraňovali je kolemjdoucí a policisté. Jedna z dívek je ve velmi vážném stavu. Novináře o tom informoval mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
před 9 hhodinami

Na Vysočině a severu Čech se čeká od neděle silný vítr

Vysočinu, část Pardubického kraje a sever Čech zasáhne od nedělního poledne silný jihovýchodní vítr, který může v nárazech dosahovat rychlosti až osmdesát kilometrů za hodinu, uvedl ve výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj vítr zeslábne až v noci na úterý.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Případů pití alkoholu na veřejnosti v Praze ubylo

Pražští strážníci minulý rok evidovali přes 18,5 tisíce přestupků v souvislosti s pitím alkoholu na veřejnosti. Meziročně jich řešili o čtyři tisíce méně. Udělili i méně pokut, za které vybrali meziročně o 400 tisíc korun méně. České televizi informace poskytla mluvčí Městské policie Praha Irena Seifertová. Vyhláška zakazující konzumaci alkoholu na veřejnosti platí v hlavním městě od července 2022, nejvíce se porušuje v Praze 1.
před 17 hhodinami

Pěstounů přibývá, pomohly náborové kampaně

Kampaně na podporu pěstounství přinášejí výsledky. Za poslední rok přibylo podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí zhruba sto přechodných pěstounských rodin. Například v Plzeňském kraji jich bylo loni třikrát víc než v předchozích letech. Krajská kampaň Pěstuj budoucnost ale necílí jen na zvýšení počtu pěstounů. Chce vyvracet některé ve společnosti zažité mýty a upozornit na to, že pěstounem může být každý.
před 18 hhodinami

Slibované čínské lázně u Pasohlávek stojí stále jen na papíře

Zatímco budova krajského Sanatoria Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku je po zhruba dvou letech prací téměř hotová, na blízkém pozemku určeném pro stavbu lázeňského komplexu se nic neděje. Česko-čínskou firmu RiseSun, která tam má lázně vybudovat, nejspíš čeká pokuta. V roce 2019, kdy od kraje pozemky kupovala, se totiž zavázala dokončit lázeňský areál do sedmi let.
16. 1. 2026

ŘSD na jihu Čech odstraňuje nelegální billboardy, hotovo chce mít do konce roku

Na jihu Čech probíhá likvidace nelegálních billboardů. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se pustilo do odstraňování ploch, které vlastní firma spojená s kontroverzním podnikatelem Antonem Fischerem. „Jeho“ i dalších nepovolených poutačů u tamních silnic zůstávají skoro dvě stovky. Zmizet mají do konce roku. Už teď ale dělníci počítají s tím, že na některá místa se budou muset opakovaně vracet.
16. 1. 2026

Z ulic Bohumína zmizeli asistenti prevence kriminality. Vrátit je může dotace ministerstva

Bohumínu na Karvinsku od ledna chybějí asistenti prevence kriminality. Loni totiž vypršela evropská dotace, z níž město jejich činnost financovalo. Aktuálně proto hledá jiný způsob, jak ji zaplatit. Část nákladů na asistenty by mohl pokrýt nový dotační titul, který vypsalo ministerstvo vnitra. Pokud by město dotaci získalo, mohli by se alespoň čtyři asistenti do ulic vrátit na jaře. Podobné problémy řeší i další města.
16. 1. 2026
Načítání...