Blanensko - Černá zvěř drancuje Blanensko. Přemnožení divočáci míří pro potravu nejen na pole, ale dokonce i lidem do zahrad. Myslivci jsou proto ve dne v noci v pohotovosti. I přesto škody po celé republice šplhají ke dvěma a půl miliardám korun ročně.
„V určitém stádiu zralosti jim kukuřice chutná tak, že ji okoušou a postupně se celá rostlina zlomí, poválí a divočáci poryjí celý půdní blok, který zůstane úplně zlikvidovaný,“ popsala vedoucí rostlinné výroby zemědělského družstva v Lipůvce Hana Havelková. Na jejich polích už divoká prasata zlikvidovala 10 hektarů zrnové kukuřice. „Je to smutné, když si člověk představí, kolik tomu věnuje práce a peněz,“ povzdechla si Havelková.
Zemědělci z Lipůvky se museli divočákům bránit už na jaře, kdy okolí polí sypali granulemi, které mají prasata odpudit. „V době, kdy osivo začíná v zemi pukat, už je to pro černou zvěř zajímavé, takže nám rypákem vyryje klidně celý řádek čerstvě oseté kukuřice,“ vysvětlila Havelková. Zatímco na jaře pomohou granule, na podzim už úrodu uchrání jenom myslivci. „Hlídkujeme tu denně a uloví se jedno až dvě prasata každý den. Při tom počtu je to ale pořád strašně málo, i když děláme maximum,“ řekl předseda Mysliveckého spolku Lipůvka-Lažany Petr Moc.
Myslivce řádění divočáků trápí stejně jako zemědělce. Škody způsobené černou zvěří by totiž měli myslivci platit ze svého. „Škody jsou letos abnormálně vysoké, už máme nahlášeno nějakých 300 tisíc korun. To by pro naše sdružení bylo likvidační, takže to řešíme dohodou se zemědělci. Část uhradíme finančně a část třeba prací – sbíráme kamení na polích, pomáháme umísťovat pachové ohradníky,“ vysvětlil Moc.
V polích, ale i v zahradách
Divoká prasata přitom už dávno nehodují jen na polích. Nebojí se přiblížit ani k lidským obydlím. Plot je nezastavil třeba před zahrádkou Marie Janíčkové ze Svinošic na Blanensku. „Mám strach jít na zahradu, protože tam slyším chrochtání. Ještě včera jsem vpodvečer dohrabávala seno a slyšela jsem chrochtání, tak jsem šla raději domů,“ řekla Janíčková s tím, že za půl století, co v obci žije, nic takového nezažila.
Loni myslivci v Česku zastřelili rekordních 180 tisíc divočáků. Počet prasat i přesto stále roste. Rodí totiž už i roční bachyně, a to i čtyřikrát do roka. Letos navíc nebyly téměř žádné úhyny kvůli teplé a suché zimě. „Pro prase je jediný nepřítel člověk, jiného nemá,“ uzavřel Moc.
Počty ulovených prasat
1970/1971 – 5 tisíc ulovených kusů
2000/2001 – 68 tisíc ulovených kusů
2013/2014 – 180 tisíc ulovených kusů
Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR
