Zásoby vody ve sněhu byly letos v zimě lehce podprůměrné. Dubnové a květnové sněžení ale výrazně prodloužilo zimní sezonu. Ještě na začátku května bylo na hřebenech Krkonoš a Jeseníků přes metr sněhu. A právě jeho rychlé tání v kombinaci s deštěm může zvedat hladiny řek.
Voda z tajícího sněhu přispívá spolu s deštěm k vzestupům hladin řek
Je to tradiční jarní situace v podhorských oblastech: voda z tajícího sněhu plní koryta potoků a řek. Někdy je tání pozvolné, jindy rychlé – podpořené větrem či deštěm. Jak vysoko se hladiny řek dostanou, závisí nejen na teplotách, ale hlavně na srážkách. Objeví-li se trvalý a vydatný déšť či přívalové srážky v souvislosti se silnými bouřkami, bývají jarní povodně v podhorských oblastech nejničivější.
Vliv zimy je důležitý
Jaká byla zima? Otázka, na kterou můžeme hledat odpověď z různých úhlů pohledu. Sledovat můžeme například teplotu vzduchu, počty ledových a mrazových dnů či výšku sněhové pokrývky a délku jejího trvání.
Výška sněhu 7. května 2021 (v cm)
Z hlediska zásob vody ve sněhu v přepočtu na celé Česko byla letošní zima spíš podprůměrná. Nad celorepublikový průměr (1981–2010) se dostaly hodnoty jen krátce ve druhé polovině ledna a v první polovině února. Ačkoli byly nadprůměrné zásoby vody ve sněhu i na konci dubna, z celorepublikového hlediska to není výraznější extrém. Zima 2020/21 tedy nevybočila nijak zásadně.
Zásoby vody ve sněhu
Porovnáváme-li výšku sněhové pokrývky v horských oblastech s průměrnými hodnotami za posledních 20 let, byla zima 2020/21 lehce podprůměrná. Na začátku zimy bylo sněhu málo, výraznější sněhová pokrývka se objevila až kolem Vánoc. A další intenzivní sněžení přišlo až v polovině ledna. Od té doby sněhu na horách přibývalo. Jedinou výjimkou byla výrazná obleva ve druhé polovině února.
Sníh na Labské boudě
Duben byl v Česku oproti jiným rokům nezvykle chladný – dokonce 5. až 6. nejchladnější od roku 1961. Jeho průměrná teplota zaostala za normálem 1981 až 2010 o 2,5 °C. A v polovině měsíce také vydatně sněžilo – v Beskydech na Lysé hoře napadlo za pět dní od 12. do 16. dubna 125 centimetrů sněhu. Rozdíl výšky mezi 12. a 16. dubnem byl 108 centimetrů, nižší hodnota je dána sesedáním.
Výška sněhové pokrývky byla právě v polovině dubna nadprůměrná nejen v Beskydech, ale i ve vyšších polohách většiny našich hor. Ještě v květnu v nejvyšších horských polohách sněžilo. V nižších partiích už ale byly srážky dešťové.
Sníh na Lysé hoře
Rekordně vysoká byla jen jarní měření z nejvýš položených stanic. Na Lysé hoře a na Šeráku jde o nejvyšší hodnoty za posledních 20 let, na Labské a Luční boudě jsou to hodnoty výrazně nadprůměrné.
Sníh na Šeráku
Za zmínku stojí bezpochyby i fakt, že během zimy ležel častěji sníh i v nížinách. I to si zaslouží speciální vyhodnocení v některém z příštích článků.