Počasí ve střední Evropě několik dnů po sobě ovlivňuje tlaková níže nad jihovýchodní Evropou. Po bouřlivém víkendu se počasí na začátku nového týdne zklidnilo a bouřky se v Česku zatím objevují spíš výjimečně. To by se ale v druhé půlce týdne mělo změnit.
Silné bouřky se zřejmě střední Evropě nevyhnou ani v tomto týdnu. Přijdou asi ve čtvrtek
Půda v Česku je po deštích a víkendových až extrémně silných bouřkách vydatně nasycena vodou – vlhkost ve svrchní vrstvě půdy na polovině našeho území překračuje 75 procent.
Hladiny našich řek jsou aktuálně většinou na poklesu, průtoky v řekách se ale výrazně zvýšily, jsou zde však velké rozdíly. V porovnání s dlouhodobými červnovými průměry se pohybují v širokém rozmezí od 30 do 240 %. Nejvíc vody protéká řekami v povodí Sázavy, Svratky, Berounky, Ohře a na východě Čech v Pardubickém kraji, kde teče i víc než 500 % obvyklého červnového množství.
Ve středu se přeháňky ve střední Evropě objeví jenom místy a naprší při nich do 10 litrů vody na čtvereční metr. Podstatně komplikovanější situace může ale přijít ve čtvrtek a v pátek. Numerické modely zatím počítají s velmi podobným vývojem, jaký panoval v rámci Česka během víkendu. Oblast nízkého tlaku vzduchu se bude zase nasouvat nad Česko a ve čtvrtek a v pátek bude pršet na většině území. Srážkové úhrny se budou výrazně lišit. Za 24 hodin naprší většinou do 15 milimetrů, ojediněle to ale může být i kolem 60 litrů vody na čtvereční metr.
Výstrahy před silnými bouřkami jsou už od minulého týdne v platnosti ve velké části Evropy a meteorologové ČHMÚ zvažují vydání dalších výstrah před nebezpečným počasím už během středečního odpoledne.
Podmínky pro vznik silných až velmi silných bouřek budou totiž zase naplněny, labilita atmosféry bude vysoká. Teplota s výškou bude velmi rychle klesat a vzduch bude dostatečně vlhký. Vznik silných bouřek navíc podpoří takzvaný střih větru. Ke střihu větru, tedy změně jeho směru a rychlosti s výškou, dochází v atmosféře zcela běžně. Střih větru významně podporuje vznik bouřkových oblaků a vytváří i dobře organizované bouře, včetně supercel.
Když se podíváme do minulosti, přívalové srážky s obrovskými úhrny byly zaznamenány i v minulém a předminulém století. Nejvíc vody během jedné a půl hodiny spadlo z oblohy 25. května v roce 1872 v Mladoticích na Plzeňsku, 237 milimetrů. 1. července 1987 v oblasti Jílovského potoka na Děčínsku napršelo v podobném časovém úseku 195 milimetrů. V tomto století pak 15. července 2002 v Olešnici v okrese Blansko napršelo za 2 hodiny 171 milimetrů.
Konec pracovního týdne přinese mírné ochlazení, hlavně v místech, kde bude častěji pršet. O víkendu se budou maxima pohybovat kolem 20 stupňů a od neděle se začne pomalu oteplovat. To znamená, že se postupně dostaneme i k teplotám, které budou vyšší, než bývá v druhé půlce června obvyklé.