Když oběť holocaustu žije v Německu nebo jinde…

Každý rok se to opakuje. „Světový den památky obětí holocaustu.“ Poslední přeživší putují do Osvětimi. Ti, kteří už nemohou, jsou slavnostně zvaní na pietní události v zemích, kde našli po koncentráku nový domov. Svět jako na povel trpí jeden den spolu s těmi, kteří skutečně trpěli. A všichni slibují, že se to nesmí a nebude opakovat.

Malá geneze na úvod
Druhá a třetí generace narozená po holocaustu má už na výběr: Vzít na vědomí. Cítit se nadále zodpovědný. Něco pro to aktivně dělat. Cítit se vinen. Anebo obrátit list. A žít jako kdyby se jednalo o ještě jednu kapitolu historie. Myslím si, že po 70 letech jsou všechny tyto postoje legitimní. Pokud nežijete v Izraeli nebo v Německu. Nebo když jako v mém případě pendlujete mezi oběma světy. Nabízím ve zkratce trochu osobní historie.
Rodiče mého otce zastřelili v Ostravě v prvním týdnu války. Moji matku sebralo gestapo v Budapešti, Osvětim přežila. V roce 1968 naše rodina emigrovala do Izraele, já sama jsem žila 13 let v Německu. Moje třiadevadesátiletá maminka tam žije už víc než 30 let. Já pro změnu dnes zase žiji v Izraeli.

Osvětim 70 let po svém osvobození
Zdroj: Alik Keplicz/ČTK/AP


Moje matka je jedna z posledních přeživších. Svoji historii natočila do archivu, který založil Steven Spielberg. Určitě nezapomněla nic. Ale také nikdy znovu nenavštívila koncentráky, ve kterých byla. Rozhodla se pro život, nechtěla být obětí. A dokonce se rozhodla pro život v Německu, v zemi zodpovědné za holocaust milionů – i za její osobní. Co matce v Německu nejvíc vadí, jsou lidé, kterým je víc než 80 let. Muži i ženy. U těch se dodnes ptá, co dělali za války.

Vivat Angela
Ale jinak moje matka nové Německo v podstatě přijala. Stejně jako většina Izraelců. Po desítkách let bojkotu německých výrobků (pro Wagnerovu hudbu to platí stále) má 70 % Izraelců k Německu pozitivní vztah. Berlín je nejpopulárnějším cílem mladé generace. Na Angelu Merkelovou je spolehnutí, bude vždy na straně Izraele. Cítí, že je to nutné. Německá kancléřka se nedá ničím otřást. Ani miliony německých muslimů ji neodradily.

Kancléřka se víc než celá Evropa nenechává zastrašit. Ale v poslední době se ozývají v Německu i jiné hlasy. Podle nedávného průzkumu nadace Bertelsmann si 58 % německých občanů myslí, že je třeba se přestat zabývat historií. Průzkum naznačuje, že 48 % Němců má negativní vztah k Izraeli a 62 % jich má negativní názor na izraelskou vládu. A většina Němců si je vědoma, že holocaust je černou kapitolou německé historie. Ale prý si nemyslí, že jde o součást jejich identity.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na návštěvě Německa
Zdroj: ČTK/AP

Jiný výraz pro segregaci
Izraelský novinář Eldad Beck napsal knihu: „Jiné Německo“. V ní tvrdí, že většina Němců chce být znovu „normální“. Jako všechny národy. Ale on tvrdí, že to je jenom jiný výraz pro antisemitismus. Který existuje podle jeho názoru v Německu stejně jako ve Francii, Británii nebo Švédsku. Sedmdesát let po Osvětimi je nebezpečné být Židem v Evropě. Tak tvrdí každoroční zpráva o antisemitismu, která byla tento týden předložena izraelské vládě. Malý příklad: V roce 2014 bylo jen ve Francii 1 000 protižidovských incidentů. Útok na košer supermarket se čtyřmi mrtvými v Paříži patří už do statistiky roku 2015…

Tak teoreticky by si všichni přeživší měli v podstatě přát žít v Izraeli! Já jsem to své matce nedoporučila. A nejen proto, že také tady máme teroristické útoky a každých pár let menší či větší válku. A kolem dokola arabské státy, místo otevřených hranic Evropy. Nedoporučila jsem jí to ze zcela praktických důvodů: v Izraeli žije dnes 190 000 přeživších holocaustu. Z toho 50 000 žije pod hranicí chudoby. Tisíce jsou závislí na dobrovolnických institucích, které nedostávají žádnou podporu od státu. A jejich hlas je slyšet jenom na pietních dnech. Možná, že by měla štěstí a nepatřila by to této kategorie. Ale v Německu nemusí o nic prosit…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...