Zajímavé je, že letos se na 1. máje neukázali lidovci. To loni, před volbami, poskakovali na Letné při antikomunistickém setkání ve stranických čepičkách jako ministranti na mši. Letos se žádné volby zatím nechystají, tedy někde na záhumencích zástupci strany lidové nejspíš prací oslavili Svátek Josefa dělníka.
Nejlépe se pobavila mládež. Anarchisté, posíleni mladými sociálními demokraty, si vyrazili vyřídit účty s nácky. Ti se ovšem většinou přemístili do Brna. Pořádná bitva se tedy pro účast protivníků nekonala. Jak ultralevá, tak ultrapravá tvář politického spektra byly snadno odbaveny policisty. Ale i tak se vyblbli. A o to přece hlavně jde.
Ostatní rozumné občanstvo, nezúčastněné v žádné skvrně politické duhy, pochopilo státní svátek zcela v duchu svobodného myšlení a rozletu: odjelo na chalupy. Činilo se na zahrádkách, čímž vyvrátilo tvrzení některých, že se Svátek práce změnil ve Svátek nicnedělání. Večer předsváteční posloužil ke zpití do němoty pod májkami a u čarodějnických ohňů, kde se 1. máji holdovalo mnohdy dle návodu v tajném deníku českého Májového klasika Karla Hynka Máchy: "včera u kamen dvakrát zezadu…” Internacionála se tam dozajista nehrála. Kdo by se taky zvedal do pozoru, když může ležet v prohřáté trávě.
Mnozí zapšklí, toužící zase nějak trhnout kolem dějin, žádají ve jménu pokroku, aby byl tak pěkný svátek zrušen. Pravda, užili bychom si v jiných svátečních dnech. Ale když ono je to tak na ten První máj už pěkně nachystáno, přivyknuto… I počasí zpravidla vychází. Ostatně už hluboko v časech komunistického panování říkávala moje maminka: "Na prvního máje budou mít do průvodu určitě zase ti komundíři hezky a chudákům vojáčkům na přehlídce bude pršet!” Protože se skoro vždycky trefila, občas vztekle zabručela, že snad je ten Pán Bůh komunista. V současnosti bývá na 1. máje hezky pro všechny. A cítím přesvědčení, hraničící s jistotou, že přes všechny zvednuté pěstě se ani komunistům nepovede znovu si to pěkné počasí pro sebe zkolektivizovat.
