Letem televizním světem – leden 2009

Ve francouzském veřejnoprávním vysílání se od pondělka 5. ledna přestaly vysílat reklamy v době od osmi večer do šesti hodin ráno. Je to první krok k naplnění záměru prezidenta Sarkozyho odstranit z vysílání France Télévision reklamní spoty, který by se měl dokončit v roce 2011. Do té doby musí vládní ekonomové vymyslet, jak nahradit francouzské televizi veřejné služby výpadek reklamních příjmů, který se odhaduje na 450 milionů eur či 700 milionů USD (12-14 miliard Kč).

Jak si všiml odborný týdeník Advertising Age, hned první večer bez reklam přinesl stanicím France Télévision více diváků. Dva největší programy FR2 a FR3 zaznamenaly rekordní čísla sledovanosti, která v součtu všech stanic, včetně FR4, vzrostla o deset procent, z  27 na 30 milionů diváků. Nadprůměrná sledovanost se zatím vysvětluje mimořádně mrazivým počasím. Zda se na ní podílela také přitažlivost televizního programu bez reklam, ukáže budoucnost..

Štáb nového amerického prezidenta Obamy žádá Kongres, aby posunul zákonem stanovené datum vypnutí analogové televize, ke kterému má dojít 17. února (viz odpočítávání na webové stránce www.dtv.gov. Nová vláda se obává, že miliony amerických občanů přijímajících zemské analogové vysílání zůstanou koncem příštího měsíce bez televizních programů. Přestože vláda o konci analogového vysílání informuje už řadu měsíců v letácích, inzerátech, na billboardech, na nálepkách televizorů, stále je tu ještě 7,8 milionů amerických domácností (necelých 7 procent), které na přechod na digitální vysílání prý nejsou připraveny. Dosluhující Bushova administrativa oznámila, že fond ve výši 1,5 miliardy USD na podporu digitalizace vysílání, ze kterého se platily kupony dotující nákup nových přijímačů, je v současné době bez peněz. Žadatelů o kupony v hodnotě 40 USD je tolik, že vyřízení jejich žádostí nelze do vypnutí analogu zvládnout.

Protože zemské digitální vysílání nepokryje území daného státu tak důkladně jako vysílání analogové, evropské státy s vysíláním veřejné služby řeší tento výpadek satelitní distribucí. Logika je jednoduchá: jestliže se všichni podílíme na financování veřejnoprávního vysílání (poplatek, daně), pak bychom také my všichni měli mít možnost toto vysílání sledovat.

Ne, že by už dříve veřejnoprávní programy na digitálních satelitech nebyly k mání. Jenomže se za ně muselo platit. Proto vznikají „volné“ satelitní platformy s veřejnoprávními programy, jejichž příjem je zdarma, platí se pouze jednorázové poplatky za instalaci, případně za dekódovací kartu.

Například v sousedním Rakousku již řadu let existuje satelitní distribuce veřejnoprávních programů ORF Digital. Ve Francii od roku 2007 vysílá platforma TNT SAT s 18 volnými programy zdarma, která má už jeden milion uživatelů. Ve Velké Británii vloni v květnu veřejná BBC spolu se soukromou ITV spustily satelitní platformu „freesat“, na které je 70 TV volných kanálů - kromě dvaceti programů BBC a ITV jsou v nabídce další volné lifestylové, hudební a teleshoppingové stanice. Podobně jako ve Francii, také v Británii se tato varianta satelitního příjmu rychle rozšířila. V průběhu osmi měsíců získal „freesat“ 200 tisíc uživatelů, také díky tomu, že nabízí programy s vysokým rozlišením zdarma - jeden HD program připravuje BBC, druhý ITV.

Zájem o HD vysílání je pochopitelný, když si uvědomíme, kolik lidí dnes už sleduje televizi na velkoplošné plazmové nebo LCD obrazovce. V Německu je to kolem osmdesáti procent domácností. Tady se veřejnoprávní stanice ARD a ZDF chystají nabídnout pravidelné HD vysílání ze satelitu až v roce 2010. Naproti tomu francouzská TNT SAT přijde se čtyřmi volnými HD programy (veřejné France2, Arte a soukromé TF1, M6) už letos v únoru.

P.S. V ČR volný příjem veřejnoprávních programů přes satelit zajišťuje soubor základní nabídky Gitalu (CS Link), detaily na stránkách ČT. K HD vysílání se však český divák dostane jen přes placené platformy - buď UPC nebo Skylink.

  • Barack Obama autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/497/49616.jpg
  • Satelity autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/8/771.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...