Papež, který „mlčel“ a zachraňoval

Sejdou-li se nad jedním problémem dva nebo tři rabíni, bývá pravidlem, že vysloví nejméně pět zcela zásadních odlišných stanovisek. Tuto zkušenost potvrdila i nedávná návštěva papeže Benedikta XVI. v římské synagoze. Papež zde byl sice skvěle přijat, neobešlo se to však bez napětí. Hlavně proto, že židovská obec kritizuje papežovo loňské rozhodnutí otevřít cestu ke svatořečení jeho někdejšího předchůdce Pia XII. Ten se prý provinil mlčením k nacistickému vyhlazování Židů.

Na protest proti zahájení procesu kanonizace Pia XII. se setkání v římské synagoze odmítl zúčastnit hlavní italský rabín Giuseppe Laras. „Mlčení Pia XII. stále bolí, protože něco mělo být učiněno,“ řekl předseda římské židovské obce Riccardo Pacifici. Papež Benedikt XVI. na tato slova výslovně nereagoval, připustil však problémy mezi katolíky a židy. Zároveň uvedl, že cílem jeho návštěvy je zahájit novou etapu přátelství mezi oběma vyznáními víry v jediného Boha. Diplomatická zámlka sporu o Pia XII. ze strany současného papeže měla své důvody. Jistě nebylo vhodné zatížit nejnovější pokus o zlepšení křesťansko-židovských vztahů jitřením otázky, zda Pius XII. pro záchranu Židů před Hitlerem udělal dost. Benedikt nechtěl připomínat, že kladně na tuto otázku odpověděla už celá řada významných židovských představitelů.

Pius XII. byl hlavou Římskokatolické církve v období druhé světové války. Jeho kritici mu kladou za vinu, že ještě jako kardinál Pacelli v r. 1933 uzavřel konkordát s Německem, čímž nacistickému režimu usnadnil získání legitimity. Konkordát měl uchránit církev od pronásledování, Hitler ovšem plnil podmínky dokumentu, jen když se mu to hodilo, a Pacelli podal celkem 55 protestů proti jejich porušení. Při obviňování Pia XII. z chabé rezistence vůči Hitlerovi se zamlčuje řada jeho protestů proti nacistické diktatuře. Už jako papež ve své nástupní encyklice v r. 1939 odsoudil rasové učení nacistů. Když začaly deportace Židů do vyhlazovacích táborů, podpořil pastýřský list holandských biskupů, kteří proti deportacím ostře protestovali. List však vyvolal ještě větší slídění po Židech, a to i pokřtěných, a následné děsivé represe. V obavě, aby hlasitými protesty nevyvolával ještě větší zuřivost Němců, Pius XII. začal využívat méně nápadné metody tajné diplomacie.

Rozhodně však nemlčel k nacistickým zvěrstvům, a to ani vůči Židům, třebaže je výslovně nejmenoval. Jeho veřejných protestů bylo celkem 17, např. ve vánočním poselství v r. 1942 tvrdě odsoudil vyvražďování „lidí jiné rasy“. Snažil se pomoci pronásledovanému etniku nejrůznějšími diplomatickými metodami. Vlády Brazílie, Panamy a Haiti přesvědčil, aby udělily víza tisícům židovských uprchlíků před Hitlerem. Na Piův příkaz vatikánský nuncius Rotta v Maďarsku vystavoval falešné vystěhovalecké pasy Židům, určeným pro transport do Osvětimi. Slovenské biskupy papež podnítil k pastýřskému listu proti deportacím Židů, což později vedlo k jejich zastavení. Po obsazení Říma Němci Pius XII. organizoval ukrývání Židů v církevních institucích a zrušil pro tento účel i klášterní klauzuru. Židovským rodinám poskytl útočiště ve svém letním sídle Castel Gandolfo; byla zde zajištěna i košer strava a v soukromých prostorách papeže se rodily židovské děti. Jen v Římě tak bylo z 10 tisíc římských Židů zachráněno celých 7 tisíc.

Příznačné je, že zatímco seriózní historici tato fakta respektují, někteří „pokrokoví“ intelektuálové se naopak snažili papežovu činnost zpochybnit. Jako ryze negativní postavu se pokusil Pia XII. vykreslit kontroverzní německý dramatik Rolf Hochhut v divadelní hře Náměstek, která koncem 60. let vzbudila bouřlivé reakce v Evropě. Podle důstojníka rumunské rozvědky Mihai Pacepa, jenž v roce 1978 dezertoval na západ, Hochhut pro hru použil námět, který v rámci diskreditační kampaně proti Vatikánu vytvořil specialista KGB na dezinformace generál Ivan Ivanovič Agajanc. Ostatně Hochhut později úplně ztratil důvěru veřejnosti, když obhajoval neméně kontroverzního Davida Irvinga, britského popírače holokaustu, antisemitu a falsifikátora historie. Podobné to bylo s anglickým publicistou Johnem Cornwellem, který v knize Hitlerův papež vyčetl Piovi XII. opatrnictví a nečinnost. Jak ale uvedl kritik této knihy, americký rabín a historik David Dalin, Piovy mimořádné aktivity ve prospěch Židů zasluhovaly spíše zvláštní ocenění. Izraelský památník obětí holokaustu Yad Vashem by podle Dalina měl Pia XII. uznat za „spravedlivého mezi národy“.

Veřejným Piovým obhájcem byl i židovský filozof a teolog rabín Pinchas Lapide, který dokonce navrhoval vysázet tomuto papeži v Jeruzalémě milion stromů, neboť tolik Židů Pius XII. přímo či nepřímo zachránil. Mezi další osobnosti židovského světa, které uznaly Piovy zásluhy o zmírnění židovských obětí, patří vrchní rabín Chorvatska Freiberger, římský rabín Izrael Zolli (pozdější katolík) a izraelská premiérka Golda Meierová. Světoznámý židovský fyzik Albert Einstein po válce řekl: „Katolická církev byla jedinou, kdo proti hitlerovskému útoku na svobodu protestoval. Až dosud jsem o ni neprojevoval nejmenší zájem. Ale dnes k ní pociťuji veliký obdiv, neboť ona jediná měla odvahu se zasadit o duchovní pravdu a morální svobodu.“ Nebude tedy nijak nadnesené, usoudíme-li, že Pius XII. udělal pro skutečné porozumění mezi křesťany a židy mnoho vzácně cenného. Bezdůvodné útoky proti němu mohou toto porozumění jen zkalit.

  • Pius XII. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1323/132229.jpg
  • Pius XII. na dobovém snímku zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/419/41842.jpg
  • Židovská hvězda zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/810/80948.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...