Chile otáčí doprava

Obdivovatel Sarkozyho s profilem Berlusconiho. Asi tak by mohly Latinské oči přiblížit těm evropským nově zvoleného chilského prezidenta. Šedesátiletý Sebastián Piňera se v Sarkozym zhlédl pro jeho společensko-ekonomický model i razanci s jakou ho ve Francii prosazuje. Berlusconimu se zase tak trochu podobá Piňerova životní dráha bohatého podnikatele a majitele četných velkých podniků, včetně těch mediálních.

Do politiky vstoupil stoupenec pravého středu hned po nástupu demokracie v Chile. V 90. letech byl senátorem. O prezidentské křeslo usiloval letos už počtvrté. Nejblíže mu byl v roce 2005, kdy jen těsně prohrál v souboji s nyní odstupující prezidentkou Michelle Bacheletovou. Třikrát tedy neuspěl. Teď počtvrté to dokázal a stane se prvním pravicovým prezidentem Chile od pádu Pinochetovy diktatury. Vlastně je to poprvé od roku 1958, co se pravice dostane v Chile k moci demokratickou cestou.

Co se vlastně v Chile stalo, že po nepřetržité vládě širokého uskupení levého středu Concertación (Smíření) došlo ke změně? Mnozí říkají, že spíš než vítězství pravice, to byl rozkol levice. I když samotný Piňera dělení na levici a pravici neuznává. Nicméně v Chile došlo k jednomu velkému paradoxu: Odstupující prezidentka Bacheletová si na konci svého funkčního období stále udržuje až osmdesátiprocentní podporu veřejnosti. Kandidovat znovu ale podle chilské ústavy nemohla a její obrovská podpora se nedokázala přeměnit v podporu kandidátovi jejího hnutí, Eduardu Freiovi. Široké uskupení Concertación se dokonce před volbami rozštěpilo a výsledkem byla také kandidatura mladého, šestatřicetiletého Marca Enríqueze Ominamiho. Chilané se ale nakonec skutečně nerozhodovali podle tradičního schématu levice – pravice, ani podle volebních programů, které byly i velmi podobné. Rozhodovali se podle osobnosti. A jak se ukázalo, Piňera dokázal přesvědčit především jako bohatý a úspěšný podnikatel. Je vlastníkem mimo jiné obří letecké společnosti LAN Chile, fotbalového klubu Colo-Colo a televizního kanálu Chilevisión. V žebříčku nejbohatších lidí světa se nachází na příčce číslo 701. Chilané věří, že ten, kdo dokáže úspěšně spravovat své rozsáhlé podniky, bude umět s úspěchem spravovat také celé národní hospodářství.

Význam pro Latinskou Ameriku

Latinská Amerika se po celé minulé desetiletí obracela doleva. Jak známo, některé země Jižní Ameriky mají radikálně levicové vlády (Venezuela, Bolívie, Ekvádor), jinde je u moci levice umírněná. Ta se postupně prosazovala v Argentině, Brazílii, Uruguayi, Paraguayi. Nyní je Chile první zemí, kde dochází ke změně. Sám Piňera o sobě mluví jako o příteli pravicového kolumbijského prezidenta Uribeho. Naopak v souvislosti s Venezuelou často deklaruje nesouhlas s některými kroky a postupy tamního prezidenta Cháveze. Nicméně sám prohlásil také, že „každá země si musí vybrat sama svůj model, který jí nejvíc vyhovuje“. Dal tím mimo jiné najevo, že hodlá Chávezovo vedení respektovat, nevměšovat se a naopak brát Venezuelu jako partnera. Stejně jak to ostatně dělají další země regionu.

Ani v domácí politice se od Piňery nedají očekávat velké změny. Nebude mít už, co by liberalizoval, protože už teď je v Chile liberalizováno prakticky vše. Naopak, co se sociálních výdobytků týče, tedy hlavně těch, které vytvořila odstupující vláda Michelle Bacheletové, tak ty slíbil ponechat.

Změna to bude velmi postupná a konec konců Chile ani žádné radikální zásahy nepotřebuje. Její hospodářství například velmi dobře proplulo světovou hospodářskou krizí. Její finance jsou zdravé, pro rok 2010 se očekává růst HDP o 3,5 % a nezaměstnanost je 9 %. Chilské hospodářství není závislé na amerických bankách ani na vývozu do jediné lokality. Chilský export a import je vyvážený a orientuje se rovnoměrně na Spojené státy, Evropu i Asii, především Čínu a Japonsko. Sebastián Piňera vstoupí do úřadu 11. března a převezme řízení stabilní ekonomiky a demokracie, jedné z nejrozvinutějších na kontinentu.

  • Chilský prezidentský palác La Moneda v Santiagu de Chile autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1377/137671.jpg
  • Sebastián Piñera autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1367/136662.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...