Protižidovský útok – proč v Bulharsku?

Ráda o dovolené vypadnu z obrazu. Při té v Čechách to jde hůře, zprávy mě doslova obklopují, ale týden v tureckém kempu je dokonalý – titulky novin u stánku s požitkem přehlížím, stejně teď byly plné hlavně začínajícího ramadánu. Horší byl návrat k počítači v Ankaře. Dovolená českých politiků a krach dalších cestovek jsem nerozklikla, denverský kino-vrah mě znepokojil a nejhorší mě čekalo na bulharských serverech – bombový útok na izraelské turisty na parkovišti letiště v Burgasu, druhém největším městě na pobřeží, na letišti, kde se v létě taktak míjejí chartery z nejrůznějších zemí, včetně českých. A hlavně – stalo se to v mém Bulharsku! Jak to? Proč? Co to znamená? Bude se to opakovat?

Když byl Bulharsku (spolu s Rumunskem) předem slíben vstup do EU na rok 2007, zemi a svým příbuzným a přátelům jsem to přála. Byla jsem ale přesvědčena, že EU slibovat neměla a měla se řídit vývojem situace. Doposud si myslím, že země, kde si například mafiáni vyřizují účty na veřejnosti (a to je jen to viditelné), je pro mezinárodní uskupení bezpečnostním rizikem. Proto mě nepřekvapuje, že i přes silnou politickou rétoriku o bulharské připravenosti existují země, které se zahrnutím státu to schengenského prostoru nesouhlasí.

Přesto všechno mě nikdy nenapadlo, že se arabsko-izraelský konflikt dostane tímto způsobem i k nám. Je těžké ze všech zpráv a komentářů, co se za týden vyrojily, vybrat to podstatné a hlavně pravdivé (než vyjde tento blog, přibudou další…). Stoprocentní zprávy z vyšetřování jsou logicky tajeny, jako příležitostná divačka televizních detektivek si dovedu představit nasazení izraelských a americký odborníků, kteří jej přiletěli řešit.

Proč tedy právě v Bulharsku? Je-li za atentátem organizace jako Hizballáh, je prý Bulharsko ideálním cílem útoků a je otázkou, proč k prvnímu došlo až teď. Ekonomicky nepříliš silný stát bez většího mezinárodního vlivu, s proizraelskou politikou a tradičně stabilní židovskou komunitou, poměrně nezkušený v boji s mezinárodním terorizmem. K tomu člen EU a na její hranici. Bez velkých konfliktů během posledních 23 let a tudíž možná „ukolébaný“ vlastním poklidem?

Za bezpečnost turistů z Izraele odpovídá podle vzájemné dohody bulharská strana. Před půlrokem ji Izrael upozornil na možné nebezpečí. Někteří komentátoři připomínají, že útok nemusí být „jen“ protižidovský, ale i varováním vůči bulharskému státu – jakým?
V bulharských médiích se objevují kritiky všeho druhu – starších i nových vlád, různých změn v tajných službách, fungování policie, nedávné opožděné lustrace diplomatů.

Ať budou závěry vyšetřování jakékoliv, na intenzivní pocit „konce klidu“ by se nemělo zapomenout. Protože konkrétní případ může být ukončen (a předpokládám, že pokud se ho podaří vyjasnit, nebudou chybět silácké řeči místních politiků), problém tohoto rázu ovšem jednou pro vždy vyřešit nejde – arabsko-izraelským antagonismem je prolezlá velká část světa a od 18. července 2012 do ní patří bohužel i Bulharsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...