Podzimní pohádka

Bavíme se bravurou Jágra a jeho Rytířů, zíráme na podzimní kolo štěstí Mountfieldu, studujeme stylové kladívko, kterým v Plzni ťuká Rask, a v Pardubicích obdivujeme fazonu, kterou nešije ani dámský, ani pánský, ale značka „Hemský–Krejčí“. Jak dlouho ještě? A proč má u nás výluka NHL takový úspěch jako nikde jinde v Evropě?

Teprve v pondělí 12. listopadu jsem si přečetl názor, který dobře vysvětluje průtahy s podpisem nové kolektivní smlouvy mezi hráči a majiteli klubů NHL. Důležitou okolností je, že ho vyjádřil Sydney Crosby: „Těžko se jedná, když vy chcete hrát hokej – je to vaše živobytí. Zatímco pro ně je to jen byznys (jeden z mnoha byznysů) a oni tedy nejsou tak hladoví po tom, dohodnout se a začít konečně hrát.“

Crosbymu a dalším hokejistům se po hře moc stýská. Čím větší stesk, tím menší zisk. Trpělivost přinese majitelům víc než jen dělení 50:50. Hráči si tímto přiznáním podrží jinou cennost: kdysi se tomu říkalo „radost ze hry“ (třikrát jsem to stydlivě smazal, ale nakonec tady ten staromódní výraz nechám).

Dokud budou hokejisté uvažovat takhle, budou v NHL vždycky v nevýhodě. Ale zároveň nikdy neztratí spojení s diváky, kteří by pořád chtěli vnímat hokej jako hru. Někdy je to přes mlhu komerčního smogu těžké.

Crosby mimoděk popsal i hlavní motiv úspěšného využití výluky NHL u nás. Jinde v Evropě neudělali z návratu svých vyslanců takovou událost, nevyužili ji k reklamě a úspěchu tak jako u nás. Ve Švédsku své krajánky nejdřív vůbec nechtěli, ve Finsku se zase nechtělo hrát hvězdám. Slovensko nemá lákavou soutěž, Švýcarsko a Německo pořád věří odlesku cizích než vlastních hvězd. Snad jen Rusko se těší z přítomnosti svých mistrů, byť do letadel KHL se po loňské katastrofě dalším hráčům moc nechce.

U nás se na výluku NHL hodně díváme skrz hlavní hvězdu. Myslím, že teprve v posledních dvou letech – a velmi silně právě teď – se ukazuje, jak Jaromír Jágr vnímá hokej a všechno kolem téhle hry. Na jeho vztah ke hře neplatí obvyklé vzorce relací mezi blízkými lidmi (jak se ukázalo i v posledních dnech). Jeho touha hrát, vítězit a bavit fanoušky je zřejmě nejpevnější lidský cit, který opravdu prožívá. A ostatní zkušení hráči, Plekanec, Židlický, Hemský, Prospal, Frolík nebo Michálek nejsou od psychoškatulky 68 daleko. Přišli si DOMŮ ZAHRÁT. Ne všichni, ne na celou dobu výluky. Ale je jich dost na to, aby na podzimní obloze vykouzlili pár slunečných večerů.

Na hře je znát, že naši borci jsou ty dvě hodiny na ledě a dny v kabině šťastní. Hrají skoro nebo úplně zadarmo, vesměs velmi uvolněně a sebevědomě, ten náš chytrý český hokej. A kromě brankářů nás to všechny moc baví.

Liga si momentálně drží průměrnou návštěvnost 5 394 diváků na zápas, což by na konci základní části znamenalo celkový součet atakující hranici dvou milionů fanoušků. Ještě nejsme ani v polovině základní sezony a už máme 20 vyprodaných zápasů – loni jich bylo 12 za celou základní část.

Hra vypadá zajímavě, přítomnost Jágra a dalších dává podzimu zvláštní punc období, na které se jednou bude vzpomínat slovy „To bylo tenkrát, jak tady naposledy hráli Jágr, Straka, Nedvěd a Hertl v jedné soutěži“. V lize se dějí pozoruhodné věci. Kdy se například stalo, aby útočníci měli skoro dvakrát víc hattricků než brankáři nul?

Zvykl jsem si na to, že každá země prožívá svůj hokej jinak. K záporům našeho hokejového národa přičítám neschopnost ocenit přítomnost. Martin Růžička střílí v rekordním tempu, Tomáš Hertl roste ve velkého hráče – a to vše v hvězdném shluku, jaký se tady už nikdy nemusí opakovat. Ještě pořád je tu možnost vidět tohle všechno, připravit si zásobu vzpomínek na tuhle podzimní pohádku. Protože její konec je neodvratitelný.

Kolik času ještě máme? Nápor hráčů na vlastní asociaci se zvýší, jakmile z druhé strany přistane nový návrh smlouvy. Čím blíž k Vánocům, tím menší ústupek bude hráčům připadat dostatečný. Po dalším krachu jednání jdou informace o tom, že příští tlaková vlna dorazí začátkem příštího týdne – NHL by se pak mohla rozjet 1. prosince.

Pro mě je důležitější odpověď na otázku: kolik diváků bude chodit pak, až NHL začne a u nás vypukne „afterparty“. Protože od prosince nabízí extraliga tak jako tak obvykle velmi dobrý hokej.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...