Ve Lvově krev neteče, opozice má podporu

Během úterý se situace na Ukrajině opět značně vyostřila. Spouštěcím impulsem byl fakt, že parlament neprojednal změny ústavy, které měly omezit pravomoci prezidenta. Prvotní střety v okolí parlamentu přerostly v konflikt, ve kterém zemřelo na obou stranách přes dvacet lidí. Protestující se nakonec z Majdanu nepodařilo vytlačit, pak se situace víceméně uklidnila. V průběhu středy k žádným střetům nedošlo, večer opozice a prezident vyjednali příměří. Ukrajina nicméně není pouze Kyjev a situace je napjatá i v regionech. Především pak na západě Ukrajiny, ve Lvově.

Známky něčeho nestandardního nejsou ale ve Lvově až tak viditelné. Město dlouhodobě funguje normálně a současná výjimečná situace se projevuje mnohdy v detailech. Mezi ně patří zvýšená přítomnost symbolů Evropské unie ve městě, které se objevují na různých budovách, uvnitř univerzity a univerzitních kolejích nebo na dopravních prostředcích. Cosi napovídá i velký plakát s nápisem „Svobodné město svobodných lidí“, který visí na lvovské radnici. Na několika místech jsou také vidět fotografie z Kyjeva a portréty dříve zemřelých – především lvovského rodáka Jurije Verbyckého. Donedávna stály barikády okolo budovy místní oblastní samosprávy, které byly, jakožto součást kompromisu s vládou, odstraněny výměnou za amnestii zadržených protestujících.

Demonstrace v centru Lvova
Zdroj: Roman Baluk/ČTK/AP

Hlavním dějištěm lvovského Euromajdanu je ale část prospektu Svobody – hlavní třídy v centru města – u pomníku básníka Tarase Ševčenka, kde stojí pódium a několik stanů. Celkově však byla až do středy účast lidí na lvovském Euromajdanu, stejně jako v okolí oblastní samosprávy, nízká. Situace se ale změnila po úterních střetech v Kyjevě. Bylo obsazeno několik administrativních budov včetně (opět) oblastní samosprávy, budovy ministerstva vnitra, prokuratury, budovy SBU (civilní kontrarozvědky) nebo městské milice. Druhý den vypadal obrázek všude takřka stejně. Sem tam pár přihlížejících nebo větší srocení, rozbitá okna, vchody hlídané „dobyvateli“ a v některých místech stopy po požáru. Před budovou milice se dokonce objevila barikáda z ohořelých automobilů.

Zároveň byly zablokovány areály silových složek, v jednom dokonce vzplál sklad s municí. Počet lidí před pódiem u Ševčenkova pomníku mnohonásobně převýšil standard předchozích dní a na místní univerzitě vyhlásili stávku. Moc má momentálně pevně v rukou opoziční „národní rada“, která byla zformována již dříve a která se distancovala od centrální vlády. Ze Lvova zároveň vyráží velké množství dobrovolníků na pomoc Kyjevu.

Nepokoje v centru Lvova
Zdroj: ČTK/AP/Pavlo Palamarchuk

Nálady ve městě jsou naprosto jednoznačné. Když ve středu kolem poledne pochodoval Lyčakovskou ulicí dav, který šel za skandování tradičních hesel jako například „Sláva Ukrajině – hrdinům sláva“ a zpěvu ukrajinské hymny blokovat jednu z vojenských budov, byl nadšeně zdraven okolostojícími i projíždějícími auty. Celkově je situace ve městě stabilní a je velmi nepravděpodobné, že by mělo dojít k nějakým závažnějším střetům podobným těm v Kyjevě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...