Sociální sítě se snaží bojovat proti dezinformacím. Podle odborníků ale příliš pozdě a nedostatečně

Rychlé šíření manipulací a dezinformací před evropskými volbami. To je problém, kterému čelí například Facebook nebo Twitter. Dříve byly za svůj přístup společnosti kritizovány, teď se proti dezinformacím snaží bojovat. Podle kritiků to ale nestačí. Téma pro nedělní Newsroom ČT24, který se podíval do evropské centrály Facebooku a mluvil s jeho viceprezidentem.

Video Sociální sítě se snaží bojovat proti dezinformacím
video

Sociální sítě se snaží bojovat proti dezinformacím

Blíží se volby do Evropského parlamentu a s nimi i opětovné obavy, že budou ovlivněny falešnými zprávami. A vrací se také kritika sociálních sítí. Odborníci jim vyčítají především pomalý a opatrný postup proti dezinformacím.

„Nemyslím si, že Facebook dělá dost. Uvědomuji si, že musí zobrazovat obsah pro miliardu lidí, ale pokud ho zároveň nedokáže moderovat, tak by měl něco udělat ohledně své velikosti a algoritmů,“ říká například Brooke Binkowski, bývalá editorka serveru Snopes, jedné z prvních a největších fact-checkingových organizací. V minulosti s Facebookem spolupracovala, teď ho ale kritizuje.

Fake news vydělávají

Facebook podle ní na falešných zprávách vydělává, a proto proti nim tolik nechce bojovat. „Když lidé čtou tyto zprávy, jsou naštvanější nebo vystrašenější. Více se mezi sebou na Facebooku hádají, tím pádem na něm tráví více času, více interagují, tráví více času u reklamy. A reklama znamená peníze pro Facebook,“ vysvětluje. 

„Problém sociálních sítí a internetových gigantů je ten, že dezinformace na nich žijí z algoritmů, na kterých fungují. Takže kdyby Facebook a Google chtěly proti dezinformacím skutečně bojovat, tak by musely zasáhnout do algoritmů, ale ty jim vydělávají velké peníze,“ potvrzuje Miloš Gregor z Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity v Brně.

Podle Binkowské je možných řešení několik. Facebook by podle ní třeba měl dávat ještě více peněz na kvalitní žurnalistiku nebo by měl zaměstnat moderátory, kteří rozumí národním jazykům. Právě to teď společnost ve spojitosti s eurovolbami udělala. 

Sítě zavádějí novinky

V dublinské centrále vznikl tým čtyřiceti lidí, který má bojovat proti falešným účtům a dezinformacím. S ověřováním jim mají pomáhat různé národní organizace, například i tradiční média. Noví pracovníci navíc musí znát jednotlivé jazyky. „Evropské volby, to je 28 zemí a 24 různých jazyků. Máme specialisty na všechny, včetně češtiny,“ říká Richard Allen, viceprezident společnosti. „Postupně chceme tuto síť rozšířit, abychom pokryli co nejvíce jazyků,“ dodává. 

Co by měl nový tým monitorovat? „Odstraníme informace, které budou jednoznačně matoucí a budou poškozovat volební proces. Například když budou volby v sobotu a objeví se informace, abyste šli volit v neděli, tak jí smažeme,“ říká Allen s tím, že se nová opatření nijak nedotknou běžných politických diskusí.

O to, aby se velké internetové společnosti na boji proti dezinformacím podílely, stála i samotná EU. Firmy jako Google, Twitter nebo Facebook se tak loni v říjnu připojily k dobrovolnému kodexu, který má zajistit transparentnost volebních kampaní. A výsledky mají pravidelně hlásit. Třeba Facebook za první čtvrtletí letošního roku zablokoval přes 2600 falešných účtů a dezinformačních stránek, které přicházely z Ruska, Kosova, Severní Makedonie nebo Íránu. Zrušil ale také osm koordinovaných sítí, jejichž cílem bylo dezinformace šířit. 

Na začátku dubna pak Facebook oznámil celý balíček nových opatření. Slíbil například snižování dosahu příspěvků z uživatelských skupin, kde se manipulace objevují, a zvýšení dosahu důvěryhodných vydavatelů. Na druhou stranu, tento týden Mark Zuckerberg představil novou podobu aplikace, ve které mají být nejdůležitější právě uživatelské skupiny – a ty jsou často označovány za jednu z hlavních cest, jakou se falešné zprávy šíří.

Snaží se i Twitter. Ten minulý týden oznámil, že kvůli volbám do Evropského parlamentu a parlamentním volbám v Indii zavádí novou funkci pro snadnější upozorňování na nepravdivé informace – například o termínu či způsobu hlasování. I tato síť má ale více problémů. Třeba velké množství takzvaných botů, tedy účtů řízených programem, které falešné zprávy sdílejí. 

Kritika přetrvává

Také podle Jakuba Kalenského, analytika think-tanku Atlantic Council, internetové společnosti stále nedělají dost. Poukazuje například na to, že boj proti dezinformacím není jen záležitost voleb. „Ta časová investice, kterou do toho Kreml a jeho zdroje vnesly, ta prostě nebude neutralizována za pár týdnů,“ říká.

„Informační operace nefungují jako cvaknutí vypínačem. Děláte to roky – roky přesvědčujete lidi, že nemají věřit Evropské unii, že všechno tam je zfalšované, že nevolení úředníci rozhodují o vašich životech a rozhodují o tom, jestli budete moci slavit Vánoce a Velikonoce a jíst klobásy. Trvá to, než ty lidi přesvědčíte,“ vysvětluje Kalenský, že dezinformační kampaň je dlouhodobá záležitost.

Facebook dělá proti dezinformacím málo i podle Jakuba Jandy z think-tanku Evropské hodnoty. „Tým lidí, který se ve Facebooku věnuje češtině nebo slovenštině, je velmi malý a prakticky nerozumí tomu, co se tady v bezpečnostním prostředí děje. To znamená, že Facebook chytá vlak, který mu už ujel, minimálně v oblasti dezinformací, protože cítí tlak a obává se regulací,“ říká. 

Trestání trafikantů místo vydavatelů 

To, že snahy sociálních sítí nejsou dostatečné, si myslí i Jonáš Syrovátka, programový ředitel Pražského institutu bezpečnostních studií. „Je ale dobré si to zasadit do širšího rámce. Nikdo vlastně neví, jak tu situaci řešit. Myslím si, že je důležité, že je tu alespoň vůle. V současné době je pozitivní, že firmy převzaly část zodpovědnosti,“ říká.

V tom s ním souhlasí i Jakub Janda. „Myslím, že Facebook začal alespoň trochu brát vážně to, co po něm demokratické vlády západního světa chtěly,“ říká – a dodává, že dílčí kroky, jako je upozaďování dezinformačních příspěvků, jsou pozitivní. „To nejsou sociální sítě, kdo ten problém vytvořil. Vytvořil ho ten, kdo je zneužívá. Je to, jako bychom zákaz pornografie chtěli vymáhat pouze po trafikantech, a nestíhali ty lidi, kteří to vydávají,“ uzavírá Jakub Kalenský s tím, že je potřeba se zaměřovat na původce dezinformací.

Jak to vypadá v centrále Facebooku před volbami do Evropského parlamentu? Jak se volbám věnují dezinformační weby? Jak se proti nim dá bojovat? A jak proti nim bojuje samotná EU?