Fake news mají podle nové studie značný dosah, ale malý dopad

K alespoň jedné nepravdivé zprávě se v čase amerických prezidentských voleb v roce 2016 dostal každý čtvrtý Američan. I jejich nejčastější konzumenti ale četli mnohem víc přesného zpravodajství, uvádí nová studie týmu politických vědců. „Dosah falešných zpráv byl vskutku široký, ale také povrchní,“ komentoval závěry deník The New York Times.

Trio vědců z americké Princetonské univerzity, vzdělávací instituce Dartmouth College a britské Exeterské univerzity při výzkumu analyzovalo aktivity vzorku 2525 Američanů, kteří badatelům a analytické společnosti YouGov pod zárukou anonymity poskytli historii internetových prohlížečů.

Data pokrývají několik týdnů před a po předloňských volbách a autoři studie z nich mohli zjistit, jaký typ lidí četl konkrétní falešné zprávy, jakou cestou se k nim dostávaly a na jaké pravdivé články se ve stejném čase dívali.

Odrazovým můstkem k fake news je Facebook

„Falešné zprávy se z internetové marginálie proměnily ve vážnou volební hrozbu tak rychle, že vědci neměli moc času na zodpovězení některých základních otázek… Ačkoli tento výzkum nemůže vyjasnit, zda dezinformace hrály klíčovou roli ve volbách roku 2016, zjištění dávají veřejnosti a odborníkům první solidní odpověď o jejich možném dopadu,“ napsal The New York Times.

Studie ukazuje, že nejčastějším „odrazovým můstkem“ k falešným zprávám byla sociální síť Facebook. Zároveň byla pravděpodobnost návštěvy dezinformačního webu mnohem vyšší u osob starších šedesáti let než u mladších generací.

Za přibližně 65 procenty návštěv dezinformačních webů stála nejkonzervativnější desetina osob ze zkoumané skupiny. U stoupenců Donalda Trumpa byla přitom třikrát větší pravděpodobnost, že navštíví web s falešnými zprávami na podporu jejich kandidáta než šance stejného scénáře s přívrženci Hillary Clintonové.

Ze získaných dat ovšem nelze nijak zjistit, jaký účinek falešné zprávy měly. Ty navíc tvořily jen malé procento souhrnu veškerého sledovaného zpravodajského obsahu. I skalní konzervativci během pěti týdnů zhlédli průměrně jen pět falešných zpráv. Celkově takový obsah tvořil u stoupenců Clintonové jedno procento „zpravodajského jídelníčku“, u stoupenců Trumpa šest procent.

„Přes všechen humbuk kolem dezinformací je důležité si uvědomit, že se dostaly pouze k určitému segmentu Američanů, z nichž většina byla už předtím zarytými přívrženci jednoho nebo druhého tábora,“ řekl jeden z autorů studie, profesor politologie Brendan Nyhan. „Jsou to zároveň dychtiví konzumenti i seriózních zpráv. Jde o lidi, kteří se v politice výrazně angažují a důkladně ji sledují,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

Hosté Událostí, komentářů probrali pomoc Ukrajině i veřejnoprávní média

Financování veřejnoprávních médií rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským zástupci opozice i vládní koalice. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) sdělil parametry navrhovaného modelu financování veřejnoprávních médií. „V obecné rovině jde o navázání na daňový příjem ze státního rozpočtu. Dále se v rámci koalice debatuje o tvorbě koeficientu, který by určoval výši financí a byl by neměnný,“ upřesnil. Podle člena sněmovního výboru pro obranu Ivana Bartoše (Piráti) to takto nastavit nelze. „Pojďme najít mechanismus, který je opravdu politiky nedotknutelný,“ prohlásil. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) uvedl, že jde o koaliční kompromis a detaily se musí doladit. „Postupujeme přesně podle programového prohlášení,“ řekl. „Současná vláda postupně směřuje ke zestátnění veřejnoprávních médií,“ myslí si člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Hosté hovořili také o české pomoci Ukrajině.
před 7 hhodinami

O čem plánujeme informovat v úterý 20. ledna

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 12 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události pondělí 19. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pondělí 19. ledna 2026.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události neděle 18. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy neděle 18. ledna 2026.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události soboty 17. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy soboty 17. ledna 2026.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události pátku 16. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pátku 16. ledna 2026.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události čtvrtka 15. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 15. ledna 2026.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...