Babička Alexeje Sevruka vypráví v románu o Ukrajině dvacátého století. Šlo o přežití, říká autor

3 minuty
Alexej Sevruk o románu Evropanka
Zdroj: ČT24

„Nejsilnějším hlasem současné česky psané literatury je tato kniha,“ napsal spisovatel Jáchym Topol o románu Evropanka. Básník, prozaik a překladatel Alexej Sevruk učinil ze své babičky vypravěčku ukrajinských dějin dvacátého století. O životě za stalinismu, druhé světové války i v rozkládajícím se Sovětském svazu.

Evropanku nenapsal Alexej Sevruk jako reakci na válku na Ukrajině. Knihu dokončil ještě před začátkem plnohodnotné ruské invaze, psát ji začal v roce 2019. Přesně sto let od narození své babičky, která se stala předobrazem vypravěčky románu. Právě její příběh Sevrukovi pomohl uchopit nápad, který měl už delší dobu, tedy literárně postihnout ukrajinské dvacáté století.

„Nejsou to jenom příběhy vyslechnuté od babičky, je tam spousta dalších věcí, které mi babička buď nemohla nebo nechtěla říct, protože často se jedná o dost smutné, brutální věci, o kterých staří lidé, kteří to zažili, neradi mluví,“ dodal autor.

Jeho babička zemřela v době, kdy systematické sbírání orální historie, jakou provozuje například Paměť národa, ještě nebylo zvykem. „Ale doufám, že jsem jí díky tomu románu propůjčil hlas, aby se mohla podělit o své životní zkušenosti a o strategie přežití, protože o nic jiného na Ukrajině dvacátého století nešlo,“ míní Sevruk.

Česko-ukrajinské kořeny

Vypravěčka románu Marie je dcerou ukrajinské venkovanky a českého válečného zajatce. Rodinná kronika skládá mozaiku života zejména ve Volyňské oblasti Ukrajiny od dvacátých let dvacátého století téměř do současnosti. Do osobních příběhů přitom zasahují – někdy brutálně – dramatické dějiny východní Evropy.

Alexej Sevruk se na Ukrajině narodil, v Česku žije od dvanácti let. V poslední době si ale podle svých slov čím dále častěji pokládá otázku, jestli se cítí jako Ukrajinec. „Už ani nevím, jestli jsem ukrajinský spisovatel, nebo český spisovatel ukrajinského původu,“ řekl.

Román Evropanka prý napsal především na památku svých prarodičů a také pro své děti, které se už narodily v Česku. Románovým příběhem jim chce přiblížit jejich kořeny. „Když si z toho kdokoliv jiný vezme cokoliv jiného, budu jedině rád,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Hynek Martinec nahlíží na současný svět přes cyberlemon

Díla česko-britského umělce Hynka Martince jsou ve sbírkách galerií po celém světě. Do letošního srpna jsou k vidění i na výstavě Cyberlemon v pražském Centru současného umění DOX. Ve svých nových dílech reaguje na zrychlený a stále více polarizovaný svět. Na stěnu galerie také vytvořil své dosud největší dílo – devět metrů dlouhou a osm metrů vysokou kresbu. A jakýmsi průvodcem výstavy je – jak napovídá název – citron, přičemž „kybercitron“ ohlašuje Martincovo téma: syntézu starého a nového.
29. 3. 2025

Artová kina přitahují stále více diváků

Návštěvnost artových kin dosahovala v minulém roce ve větších městech rekordních čísel, v menších městech alespoň vyrovnala předcovidové hodnoty. Multiplexy na návrat k číslům návštěvnosti před covidem stále čekají. ČT to potvrdil předseda Asociace provozovatelů kin Dan Krátký. Diváky artových kin lákají zejména mezinárodní festivalové hity, nezávislé snímky, originální dramaturgie, ale i nižší cena za vstupné a občasné zařazování mainstreamových titulů do programu.
29. 3. 2025

Alžírský soud poslal spisovatele Sansala do vězení, Macron volá po propuštění

Paradoxně jako dobrou zprávu hodnotí příznivci Boualema Sansala verdikt alžírského soudu, který kontroverzního spisovatele poslal na pět let do vězení za tvrzení, že sporné území Západní Sahary dříve patřilo Maroku. Za názor, který oficiálně zastává i Francie, mu hrozilo až doživotí. Mírnější trest pro autora, jenž je podle svých blízkých vážně nemocný, naznačuje zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi – a příslib propuštění, po němž volá i francouzský prezident Emmanuel Macron.
28. 3. 2025

Mareš kreslí komiksy o Praze. Po politicích je to lázeň, poznamenal

Široké veřejnosti je ilustrátor a kreslíř Štěpán Mareš známý především jako autor satirického Zeleného Raoula, teď vytvořil trochu jinou sérii komiksů. Bez karikatury se věnuje historii Prahy a osobnostem, které v ní žily. „Po všech těch politicích je to lázeň,“ podotkl Mareš v Událostech, komentářích. První tři svazky vytvořené pro městskou firmu Prague City Tourism vypráví o Golemovi, Albertu Einsteinovi a Franzi Kafkovi. Další mají následovat, stejně jako překlady do angličtiny a němčiny. Marešovy komiksy mají být vkusnou alternativou k matrjoškám, čepicím a podobným předmětům, které se prodávají jako suvenýry z Prahy.
28. 3. 2025
Načítání...