Babička Alexeje Sevruka vypráví v románu o Ukrajině dvacátého století. Šlo o přežití, říká autor

3 minuty
Alexej Sevruk o románu Evropanka
Zdroj: ČT24

„Nejsilnějším hlasem současné česky psané literatury je tato kniha,“ napsal spisovatel Jáchym Topol o románu Evropanka. Básník, prozaik a překladatel Alexej Sevruk učinil ze své babičky vypravěčku ukrajinských dějin dvacátého století. O životě za stalinismu, druhé světové války i v rozkládajícím se Sovětském svazu.

Evropanku nenapsal Alexej Sevruk jako reakci na válku na Ukrajině. Knihu dokončil ještě před začátkem plnohodnotné ruské invaze, psát ji začal v roce 2019. Přesně sto let od narození své babičky, která se stala předobrazem vypravěčky románu. Právě její příběh Sevrukovi pomohl uchopit nápad, který měl už delší dobu, tedy literárně postihnout ukrajinské dvacáté století.

„Nejsou to jenom příběhy vyslechnuté od babičky, je tam spousta dalších věcí, které mi babička buď nemohla nebo nechtěla říct, protože často se jedná o dost smutné, brutální věci, o kterých staří lidé, kteří to zažili, neradi mluví,“ dodal autor.

Jeho babička zemřela v době, kdy systematické sbírání orální historie, jakou provozuje například Paměť národa, ještě nebylo zvykem. „Ale doufám, že jsem jí díky tomu románu propůjčil hlas, aby se mohla podělit o své životní zkušenosti a o strategie přežití, protože o nic jiného na Ukrajině dvacátého století nešlo,“ míní Sevruk.

Česko-ukrajinské kořeny

Vypravěčka románu Marie je dcerou ukrajinské venkovanky a českého válečného zajatce. Rodinná kronika skládá mozaiku života zejména ve Volyňské oblasti Ukrajiny od dvacátých let dvacátého století téměř do současnosti. Do osobních příběhů přitom zasahují – někdy brutálně – dramatické dějiny východní Evropy.

Alexej Sevruk se na Ukrajině narodil, v Česku žije od dvanácti let. V poslední době si ale podle svých slov čím dále častěji pokládá otázku, jestli se cítí jako Ukrajinec. „Už ani nevím, jestli jsem ukrajinský spisovatel, nebo český spisovatel ukrajinského původu,“ řekl.

Román Evropanka prý napsal především na památku svých prarodičů a také pro své děti, které se už narodily v Česku. Románovým příběhem jim chce přiblížit jejich kořeny. „Když si z toho kdokoliv jiný vezme cokoliv jiného, budu jedině rád,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Otec a Sbormistr vedou nominace na Ceny české filmové kritiky

Nejvíce, tedy po šesti nominacích na Ceny české filmové kritiky za rok 2025 nasbírala dramata Otec Terezy Nvotové a Sbormistr Ondřeje Provazníka. Ocenění vítězové aktuálního ročníku převezmou 7. února v přímém přenosu České televize. Ta je také koproducentem většiny nominovaných titulů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Zemřel režisér Satanského tanga Béla Tarr

Ve věku 70 let zemřel maďarský režisér Béla Tarr. Patřil mezi významné současné světové tvůrce. Do historie kinematografie se zapsal snímky Turínský kůň, Satanské tango nebo Muž z Londýna, v němž hlavní roli ztvárnil Miroslav Krobot.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Hudební ceny Apollo a Vinyla prozradily nominace. Kapela Ida The Young má obě

Hudební ceny Vinyla a Apollo vyhlásily nominace. Opakuje se v nich jméno plzeňské formace Ida The Young. Vítěze představí Vinyla 13. března, Apollo pak 11. května.
před 18 hhodinami

Temnota je metafora toho, čemu Venezuelané pod Madurem čelí, říká překladatelka

Tvorbu současných venezuelských autorů přibližuje českým čtenářům několik překladů. Prózy popisují každodenní realitu za vlády prezidenta Nicoláse Madura, kterého nyní po vojenském zásahu ve Venezuele zadržují Spojené státy. Mnozí autoři během Madurovy vlády odešli do exilu, říká překladatelka ze španělštiny Lada Hazaiová.
5. 1. 2026

Hudební MTV ve světě skončila. Zlatou éru videoklipů nahradily reality show

Poslední den loňského roku přestaly mimo Spojené státy vysílat některé hudební kanály MTV. První televizní hudební stanice na světě se v současnosti stala zábavou především pro diváky reality show, ve své nejsilnější době ale dokázala proměnit svět popu.
5. 1. 2026

ÚS odmítl stížnost Jiřiny Bohdalové v kauze padělaného obrazu

Herečka Jiřina Bohdalová neuspěla u Ústavního soudu (ÚS) se stížností na zajištění obrazu Emila Filly. ČT to zjistila z usnesení zveřejněného na úřední desce ÚS. Herečka si za 1,5 milionu korun koupila obraz, který se ukázal být padělkem. Kvůli pokračujícímu trestnímu řízení s obchodníky s uměním ale nadále zůstane v soudní úschově.
5. 1. 2026Aktualizováno5. 1. 2026

Troje dveře do chrámu otevírají osudy rodiny Františka Bílka

Nová kniha historika Martina Jindry objasňuje, jak se žilo ve stínu totalit sochaři, grafikovi, architektovi a také mystikovi Františku Bílkovi a jeho rodině. Pod názvem Troje dveře do chrámu v nás se detailně věnuje zejména osudům umělcových potomků.
4. 1. 2026

Publikace Revolver Revue připomíná, že samizdat se dělal na dohled kriminálu

Publikace Revolver Revue – Out Of Ghetto Magazine (Jak se dělal samizdat) se ohlíží za čtrnácti samizdatovými čísly tohoto časopisu. Nabízí možnost seznámit se se vším, co se za vydáváním důležité předlistopadové revue skrývalo a co vše to vůbec obnášelo, zároveň připomíná jak dobový kontext, tak zcela normální odvahu, jíž bylo tehdy třeba.
3. 1. 2026
Načítání...