Babička Alexeje Sevruka vypráví v románu o Ukrajině dvacátého století. Šlo o přežití, říká autor

3 minuty
Alexej Sevruk o románu Evropanka
Zdroj: ČT24

„Nejsilnějším hlasem současné česky psané literatury je tato kniha,“ napsal spisovatel Jáchym Topol o románu Evropanka. Básník, prozaik a překladatel Alexej Sevruk učinil ze své babičky vypravěčku ukrajinských dějin dvacátého století. O životě za stalinismu, druhé světové války i v rozkládajícím se Sovětském svazu.

Evropanku nenapsal Alexej Sevruk jako reakci na válku na Ukrajině. Knihu dokončil ještě před začátkem plnohodnotné ruské invaze, psát ji začal v roce 2019. Přesně sto let od narození své babičky, která se stala předobrazem vypravěčky románu. Právě její příběh Sevrukovi pomohl uchopit nápad, který měl už delší dobu, tedy literárně postihnout ukrajinské dvacáté století.

„Nejsou to jenom příběhy vyslechnuté od babičky, je tam spousta dalších věcí, které mi babička buď nemohla nebo nechtěla říct, protože často se jedná o dost smutné, brutální věci, o kterých staří lidé, kteří to zažili, neradi mluví,“ dodal autor.

Jeho babička zemřela v době, kdy systematické sbírání orální historie, jakou provozuje například Paměť národa, ještě nebylo zvykem. „Ale doufám, že jsem jí díky tomu románu propůjčil hlas, aby se mohla podělit o své životní zkušenosti a o strategie přežití, protože o nic jiného na Ukrajině dvacátého století nešlo,“ míní Sevruk.

Česko-ukrajinské kořeny

Vypravěčka románu Marie je dcerou ukrajinské venkovanky a českého válečného zajatce. Rodinná kronika skládá mozaiku života zejména ve Volyňské oblasti Ukrajiny od dvacátých let dvacátého století téměř do současnosti. Do osobních příběhů přitom zasahují – někdy brutálně – dramatické dějiny východní Evropy.

Alexej Sevruk se na Ukrajině narodil, v Česku žije od dvanácti let. V poslední době si ale podle svých slov čím dále častěji pokládá otázku, jestli se cítí jako Ukrajinec. „Už ani nevím, jestli jsem ukrajinský spisovatel, nebo český spisovatel ukrajinského původu,“ řekl.

Román Evropanka prý napsal především na památku svých prarodičů a také pro své děti, které se už narodily v Česku. Románovým příběhem jim chce přiblížit jejich kořeny. „Když si z toho kdokoliv jiný vezme cokoliv jiného, budu jedině rád,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
před 7 hhodinami

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
před 8 hhodinami

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
před 11 hhodinami

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
před 13 hhodinami
Načítání...