Zemřel spisovatel Václav Kahuda. Byl u začátku kapely Tři sestry

Zemřel prozaik Václav Kahuda. Vyučený štukatér byl u začátku kapely Tři sestry, z jeho spisovatelské tvorby jsou ceněny především romány Houština a Vítr, tma, přítomnost.

Václav Kahuda je pseudonym, vlastní jméno prozaika bylo Petr Kratochvíl. V osmdesátých letech prošel řadou dělnických profesí, od nočního hlídače po hrobníka.

Zároveň se přes svého spolužáka ze základní školy Lou Fanánka Hagena dostal do společnosti, která se scházela v hospodě Na staré kovárně v pražském Braníku. Tam vznikla kapela Tři sestry, jejímž členem byl krátce také Kahuda, tehdy ještě Petr „Bombur“ Kratochvíl.

Prozaické texty publikoval nejprve v různých literárních časopisech. Debutový Příběh o baziliškovi vydal na začátku devadesátých let. Zejména ale na sebe upozornil autobiografickým opusem Houština, ve kterém nechal čtenáře se prodírat svým životem samorosta a bohatostí jazyka. 

„Kniha je především obžalovací spis na sebe, diagnostický spis, milostný dopis, očkovací průkaz,“ mínil Kahuda. „Autor plácá Golema. Použije vrstvy, které jsou za logickou myšlenkovou sférou. Ty emoce, prales důvodu, proč vůbec chci psát knihu, proč to, co bych neřekl nejbližšímu příteli, vykřičím do světa. Tyhle životodárné, ale protikladné věci najednou vytvoří postavy, které vám začnou říkat nepěkné věci. To se mi stalo.“

14 minut
Václav Kahuda o knize Houština
Zdroj: ČT24

Nepříjemné otázky

Formálně na Houštinu navázal románem Vítr, tma, přítomnost, kterým po třináctileté odmlce vstoupil do „masomlejna příběhu“, jak říkal.

Za obsáhlou reflexi minulosti, opět napěchovanou až opulentní obrazností a slovy, obdržel nominaci na cenu Magnesia Litera za rok 2014. Porota mimo jiné na „vypravěčsky suverénním“ románu ocenila, že jde o knihu s potenciálem klást nepříjemné otázky.

„Jsem příjemně překvapený, že mé knihy nacházejí čtenáře. Na něčem strávíte několik let přípravou, pak rok píšete, a přesto to může být nakonec šrapnel, který přeletí kopec a skončí v neznámu,“ uvedl Kahuda v rozhovoru pro ČT24.

Kahuda také moderoval s literátem a fotografem Igorem Malijevským v rozhlase pořad Večerní škola. Krátce předsedal Asociaci spisovatelů. Jeho poslední román s názvem Prám vyšel předloni.  

13 minut
Václav Kahuda v Konfrontaci Petra Fischera
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025

Chrám Hagia Sofia čeká velká rekonstrukce, má odolat i zemětřesení

Jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa, istanbulská Hagia Sofia, má před sebou jednu z nejrozsáhlejších renovací ve své dlouhé historii. Turečtí experti chtějí opravit a zpevnit její kupole tak, aby lépe odolaly případnému zemětřesení. Patnáct set let starý kostel přeměněný na mešitu patří k nejnavštěvovanějším památkám. Otevřená veřejnosti má zůstat i během stavebních prací.
16. 4. 2025
Načítání...