Když už nejde brečet, začneme se smát. Hybnerová a Polívková se vyrovnávají se svými otci

3 minuty
Hybnerová či Polívková hrají Slávy dcery
Zdroj: ČT24

Natalie Kocab napsala divadelní hru pro čtyři herečky a jednoho klauna. Slávy dcery jsou o vztahu otce, který je silnou, charismatickou osobností, a jeho čtyř dcer. Inspirací se stal příběh mima Borise Hybnera. Představení v pražské La Fabrice režírovala jeho dcera Vanda Hybnerová, zároveň hraje jednu z postav.

Autorka hry Natalie Kocab je dcerou hudebníka a politika Michaela Kocába, režisérka Vanda Hybnerová měla za vzor mima Borise Hybnera. Se slávou a výraznou osobností svého otce se musela vyrovnat i další z hereček v inscenaci – Anna Polívková. Ovlivněná rodičovskými geny se pustila do herectví a pantomimy. „Táta vždycky říká, že jsem se stala herečkou, abych častěji viděla svého tatínka,“ podotýká.

Čtyři sestry v inscenaci dostanou šanci nahlédnout do světa svého otce. Snaží se pochopit a také si vyříkat všechny bolesti, výčitky a křivdy let minulých. „Jako dcera jsem potřebovala svému otci všechno odpustit i kvůli sobě,“ připouští Vanda Hybnerová.

Silná otcovská autorita je spojující téma pro všechny v hereckém obsazení inscenace. I pro ty, co neměly tátu klauna, tedy Báru Lukešovou a Marii Štípkovou. „Snaha o otcovskou pozornost, o pochvalu, které se ne vždycky od dominantnějších osobností dostává,“ shrnula sdělení inscenace druhá z hereček.

Pocta mimům

Mužský prvek na jevišti zastupuje herec Luboš Veselý. Pantomimu považuje za těžké řemeslo, při němž musí člověk přesně rozumět řeči svého těla. Hra je totiž nejen o smíření, ale i poctou mimům a velkým umělcům své generace.

„Je to taky komedie… Protože co děláme, když už víc nejde brečet? Začneme se smát…“ uvádí svou hru Slávy dcery její autorka Natalie Kocab. I pro Vandu Hybnerovou je na světě klaunů inspirativní právě jejich humor. Boris Hybner ho praktikoval prý i v těch nejméně vhodných situacích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 13 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 14 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 15 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 18 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...