Zemřel beatnik a „etický anarchista“ Lawrence Ferlinghetti

Ve věku 101 let zemřel americký básník, nakladatel, malíř a politický aktivista Lawrence Ferlinghetti, píše deník The Washington Post s odvoláním na umělcova syna. Ferlinghetti byl jedním z otců americké beat generation, která zásadně ovlivnila také českou kulturu.

Lawrence Ferlinghetti, foto z roku 2018
Zdroj: ČTK/DPA Autor: Mauro Aprile Zanetti

V dějinách literatury za sebou Ferlinghetti zanechal přinejmenším dvě nesmrtelné stopy. Nejprve jako autor sbírky Lunapark v hlavě (1958), která se spolu s Kvílením Allena Ginsberga ve Spojených státech zařadila mezi nejvlivnější a nejčtenější knihy poezie druhé poloviny století.

Proslavil se také jako spolumajitel City Lights, prvního knihkupectví v USA prodávajícího výhradně paperbacky. Zprvu nenápadný obchod později začal knihy také vydávat a vybudoval si pozici kulturní instituce, která proměnila americkou knižní kulturu. Zde vyšla mimo jiné zmiňovaná sbírka Kvílení, kvůli čemuž Ferlinghetti čelil obvinění z obscénnosti. Nakonec byl osvobozen s tím, že Kvílení má „očistnou společenskou důležitost“.

Nakladatelství Lawrence Ferlinghettiho
Zdroj: ČT24
Autor: Vladimír Klimsa

Jeho pojetí básnictví zahrnuje občanskou angažovanost a kritiku vládnoucí moci. Sám sebe Ferlinghetti označoval za etického anarchistu zaměřeného na komunitu. Anarchii přitom nechápal jako politické hnutí nebo filozofický směr, ale jako způsob boje za individuální svobodu.

V padesátých letech proto přitahoval pozornost FBI, o dekádu později organizoval demonstrace proti válce ve Vietnamu a stál u zrodu hnutí hippies. Žil v komuně v Novém Mexiku, angažoval se v ekologických hnutích a v novém tisíciletí vystupoval proti válce v Iráku.

Pod vlivem „prokletého“ Baudelaira

Ferlinghettiho cesta ke slávě přitom vůbec nebyla přímá ani snadná. Otec, italský přistěhovalec, zemřel ještě před jeho narozením a matka byla krátce po porodu hospitalizována v ústavu pro duševně choré. O chlapce, který se narodil jako Lawrence Ferling a příjmení si změnil v roce 1955, se proto musela postarat příbuzná ve Francii.

Do USA se vrátil v pěti letech a pak strávil rok v dětském domově. V pubertě měl opakovaně problémy se zákonem. Život mu radikálně změnil výtisk poezie Charlese Baudelaira. Tvorba francouzského „prokletého básníka“ mladému bouřlivákovi otevřela oči pro kulturu a přiměla ho studovat na Severokarolínské univerzitě, kde v roce 1941 absolvoval novinařinu.

Lawrence Ferlinghetti (vlevo) a Allen Ginsberg během vzpomínkové akce na Jacka Kerouaca, 1988
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Jon Chase

Za druhé světové války se dal k námořnictvu. Účastnil se invaze v Normandii, sloužil v Japonsku po svržení atomových bomb a po návštěvě Nagasaki se stal pacifistou. Po propuštění z armády získal v roce 1947 na Columbijské univerzitě magisterský titul a o tři roky později obhájil doktorskou disertaci na pařížské Sorbonně.

Po sňatku v roce 1951 se Selden Kirbyovou, se kterou má dceru a syna, se přestěhoval do San Francisca, kde začal vyučovat francouzštinu. Současně navázal kontakt s komunitou avantgardních umělců, mimo jiné Robertem Duncanem, Kennethem Patchenem nebo Kennethem Rexrothem.

Recitace za doprovodu hudby

V dubnu 1998 Ferlinghetti navštívil Česko, účastnil se zde Festivalu spisovatelů. Ferlinghettiho příjezd do Prahy tehdy organizoval zakladatel Jazzové sekce Karel Srp. Po uvěznění členů Jazzové sekce v osmdesátých letech se totiž Ferlinghetti zasazoval za jejich propuštění.

Kromě sbírek básní Ferlinghetti psal i romány (například imaginativní román Ona z roku 1960), dramatické útvary, překládal a účastnil se mnoha básnických čtení po celém světě. Zajímal se také o buddhismus a v osmdesátých letech se věnoval politicky zaměřeným prozaickým textům.

Ferlinghettiho tvorbu – stejně jako díla jeho generačních druhů – do značné míry formovalo to, že je určena k hlasitému čtení. Básník sám ostatně často tvořil nebo recitoval inspirován hudebním doprovodem. Ve svých dílech oslavuje lásku, tvořivost a svobodu a útočí na necitlivý politický systém, materialismus a konzumerismus.

Svět je báječné místo
k narození
jestli vám příliš nevadí
pár měknoucích mozků
na vyšších místech
nebo nějaká ta bomba
kterou vám sem tam zcela jistě
hodí někdo na hlavu
a různé jiné nepřístojnosti které víc než dost
sužují
naši patentovanou společnost
a její potentáty
stejně jako její prachsprosté katy
a její pátery
a různé jiné policajty
a její všemožné segregačky
a kongresové vyslýchačky
a různé jiné opletačky
všechno čím naše bláhové tělo
je dědičně zatíženo 

Z básně Svět je báječné místo

přeložil Jan Zábrana