Konec spirály. Zemřela významná osobnost české grafiky Vladimír Suchánek

V pondělí 25. ledna zemřel malíř a grafik Vladimír Suchánek. Jako vůdčí osobnost litografické tvorby se podílel na výtvarném doprovodu řady českých i zahraničních bibliofilií, ilustroval básnické sbírky, celosvětový ohlas si získala jeho exlibris. Uznání se těšila také jeho známková tvorba.

Suchánek zemřel ve věku 87 let. Byl rodákem z východních Čech. Jeho otec byl řídicím učitelem, on ale po gymnáziu nesměl dál studovat, neboť byl poslán „na zocelení do těžkého průmyslu“. Teprve později absolvoval učitelství výtvarné výchovy na Univerzitě Karlově a grafickou speciálku na pražské AVU.

„Svým zaměřením je strážce naší nejlepší tradice dvacátého století, to jest odchovancem ateliéru Vladimíra Silovského, který převzal grafickou speciálku přes T. F. Šimona, založenou Maxem Švabinským,“ prohlásil o Suchánkovi historik umění František Dvořák.

Poprvé vystavoval v rodném Novém Městě nad Metují, a to v roce 1957. Později měl téměř dvě stovky výstav doma i v zahraničí, účastnil se také řady mezinárodních bienále. Mimo jiné se stal členem Evropské akademie věd a umění.

Posunul vývoj ten, kdo na vývoj navázal, ale postavil se proti němu novými hodnotami. A u Vladimíra Suchánka tato kontinuita tvořivou cestou je doložená krásnými ukázkami nejen jeho technické dovednosti, ale našel i svůj vlastní svět.
František Dvořák
historik umění

Litografie, exlibris i poštovní známky

Osudovou grafickou technikou se pro Suchánka podle jeho slov stala litografie. „Litografie mně učarovala už v době studia na akademii. I kdy jsem si přál dělat jiné techniky, tak vždycky jsem nacházel v litografické práci tolik věcí, že jsem od litografického kamene neodešel,“ vysvětloval.

Vladimír Suchánek / Osamění II
Zdroj: Galerie Hollar

Významnou součástí Suchánkovy tvorby se stala exlibris, tedy knižní vlastnické značky. „První exlibris si u mě objednal doktor Samšiňák, což byl biolog, pro kterého jsem dělal exlibris s námětem roztočů,“ vzpomínal výtvarník.

„Setkal jsem se se sběrateli, kteří dávali přednost nikoliv námětu, ale tomu, jak se s tím autor vypořádá, takže mi dávali svobodu. Dělal jsem exlibris jako parafráze mých volných grafických listů a možná že právě to přispělo k tomu, že jsem se zařadil mezi takzvané žádané autory.“

Grafik, jehož „podpisem“ se stala spirála a ženská tvář, se věnoval i poštovním známkám. „O dvě z nich jsem velmi stál. V prvním případě se jednalo o známku ke stému výročí narození významného českého fotografa Josefa Sudka, námětem mé druhé známky se staly Vánoce,“ přiznal před lety. Proslavil se také známkou k miléniu sv. Vojtěcha, která vyšla i v Německu, Polsku, Maďarsku a ve Vatikánu.

Hrající výtvarník

Vladimír Suchánek prokázal také hudební talent, i pod vlivem rodiny, v níž se „muzicírovalo“. On sám již v gymnaziálních letech hrával na saxofon v novoměstském Melody Clubu. Později vystupoval jako klarinetista hudebního sdružení Grafičanka, které spoluzaožil při oslavě narozenin malíře Kamila Lhotáka. Hráli v ní i další výtvarníci, například Jiří Slíva, Jaroslav Hořánek nebo Jiří Anderle. 

Suchánek se angažoval také ve spolkovém životě, už v roce 1969 se stal členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar, kterému pak v letech 1995 až 2015 předsedal. Otec tří dětí byl také nositelem medaile Za zásluhy, kterou mu v roce 2006 udělil prezident Václav Klaus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 22 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...