Amanda Palmerová neposlala Prahu do háje, ale ohleduplně se vykřičela ze života i smrti

3 minuty
V Praze vystoupila Amanda Palmer
Zdroj: ČT24

V Praze vystoupila americká písničkářka a aktivistka Amanda Palmerová. Někdejší členka kapely The Dresden Dolls představila českému publiku aktuální sólovou desku There Will Be No Intermission. Nejnovější nahrávka je osobitou zpovědí nejen na téma ženských práv. Jistou formou zpovědi jsou i její koncerty.

Spíše než slovo „koncert“ by vystoupení Amandy Palmerové vystihlo označení „hořká one woman show“. Na minimálně osvětleném pódiu si americká hudebnice vystačí jen s pianem, ukulele a mikrofonem.

Její kontakt s publikem je otevřenou výpovědí. Vypráví o narození dítěte, předchozích potratech, smrti blízkého přítele nebo o tom, jak ji na střední škole znásilnil spolužák. Příběhy často končí slzami diváků i samotné interpretky a skladby, které zpívá, jsou pak jakýmsi pokračováním popsaných emocí. 

K postavení žen se vyjadřuje opakovaně. „Spousta ideologií je zpátečnických. Mám velký strach o ženy v Americe, stejně jako kdekoli jinde ve světě. Nemůžeme se cítit spokojeně a bezpečně, když vidím, co se děje v naší vládě,“ obává se.

Temná osobní témata zpěvačka odkrývala už v dobách svého působení v punkově kabaretním duu The Dresden Dolls. „K divákům jsem nyní ohleduplnější,“ přiznává. „Nemám už takový ten postoj ‚jděte všichni do háje‘, který jsem měla v pětadvaceti. Své myšlenky jsem musela vykřičet, aby mě všichni slyšeli. Fungovalo to. Teď vystupuju ve velkých sálech po celém světě a můžu být potichu a jen říkat přímo, co si myslím.“

Amanda Palmerová je velmi aktivní i na sociálních sítích. Mimo jiné je velkou propagátorkou crowdfundingu. Před sedmi lety jí kampaň na Kickstarteru vynesla v přepočtu přes dvacet milionů korun na desku, turné i knihu. Tour k novince There Will Be No Intermission zakončí v polovině prosince v Londýně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 13 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 13 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 15 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 18 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...