Analýza viny za nacismus. Zemřel Siegfried Lenz

Berlín - Ve věku 88 let zemřel německý spisovatel Siegfried Lenz. Informovala o tom německá televize N24. Patřil mezi nejvýznamnější německé spisovatele současnosti, zabýval se hlavně důsledky nacistické minulosti Německa, ale také vysídlením Němců z českého území.

Siegfried Lenz (narozen 17. března 1926) pocházel z Východního Pruska. Za druhé světové války působil v nacistickém námořnictvu, na konci války však z armády dezertoval a ukrýval se v Dánsku, kde ho zadržely britské jednotky. Po propuštění se usadil v Hamburku, kde pracoval coby spisovatel na volné noze. Byl také členem politicky angažované literární skupiny Gruppe 47, která se snažila mravně povznést německou literaturu. Od roku 2003 působil jako hostující profesor na Univerzitě Heinricha Heina v Düsseldorfu.

Válečné zkušenosti Lenze podle jeho vlastních slov silně poznamenaly. Jednak si uvědomoval svůj podíl na nacistických válečných zločinech, jednak cítil vinu za to, že on přežil válku, zatímco statisíce jeho vrstevníků padly v boji. Tyto pocity se promítly do Lenzových románů, které se zabývaly německou vinou za světový konflikt, ale i tematikou Němců, kteří byli po skončení války vysídleni z území současného Polska a Česka.

Sporná minulost

Právě pro svůj přístup k německému vyrovnání se s minulostí byl Lenz často srovnáván s dalšími velkými jmény německé poválečné literatury Heinrichem Böllem a Günterem Grassem. Na rozdíl od nich se ale Lenz Nobelovy ceny za literaturu nedočkal. Lenz se snažil o vyrovnání s německou nacistickou minulostí také na diplomatickém poli. Společně s Günterem Grassem podporoval takzvanou Ostpolitiku kancléře Willyho Brandta, která usilovala o zlepšení vztahů s Východním Německem, Polskem nebo Sovětským svazem. Zasazoval se také o německé smíření s Izraelem.

Günter Grass a Siegfried Lenz
Zdroj: Fabian Bimmer/ČTK/AP

Patrně nejznámějším Lenzovým dílem je román Hodina němčiny z roku 1968. Na příběhu rodiny německého policisty ze zapadlé severoněmecké stanice popisuje, jak se fašismus projevoval i v nejnižších článcích nacistického aparátu. Spisovatel románem zpochybnil vyjádření, kterým stoupenci nacistického režimu po válce omlouvali své chování, totiž že „konali pouze svou povinnost“. Mezi další klíčové Lenzovy texty patří Muž v proudu, Vzor nebo Rukojmí. Několik jeho knih vyšlo také v českém překladu.

Spisovatelova osobní minulost však zůstává sporná. V roce 2007 se objevily archivní záznamy, podle nichž byl Lenz v roce 1944 registrován jako člen nacistické strany NSDAP. Lenz sice přiznal, že byl členem nacistické mládežnické organizace Hitlerjugend, tvrdil však, že žádost o vstup do strany nepodepsal a o svém členství ani nevěděl.

Siegfried Lenz získal mnoho významných ocenění, například za rok 1988 mírovou cenu knižního veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem, v roce 1999 Goethovu cenu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 11 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
před 16 hhodinami

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...