Nerez znovu vydal první album Masopust. K nedožitým šedesátinám Zuzany Navarové

Po 33 letech vyšlo znovu album, jehož obal zdobí zafačované krvácející jablko ve tvaru srdce od výtvarníka Jiřího Vovsa. Dnes už legendární první deska skupiny Nerez Masopust vychází jako vinyl i CD k nedožitým šedesátinám zpěvačky Zuzany Navarové. Na vznik desky pro Události v kultuře vzpomínal jeden ze spolutvůrců Nerezu Vít Sázavský. Rozhovor vedl moderátor Jiří Svoboda.

Album patří mezi pilíře české populární hudby. Jak silné vzpomínky vám na ně zůstaly?

Já jsem především v šoku, my jsme si vůbec nemohli myslet před 33 roky, že znovuvydání téhle desky bude událostí v kultuře a já budu v televizi. Velká čest pro nás.

Ty písničky jsou dodnes slavné.

Dodnes je hrajeme koncertně, alespoň ty, které dokážeme s kolegou (Zdeňkem) Vřešťálem uzpívat. Teď máme nově i zpěvačku. Ta deska je zvláštní tím, že nebylo v té době jednoduché si usmyslet, že natočíme nějakou desku, že skupina prostě natočí album.

6 minut
Události v kultuře: Album Masopust skupiny Nerez znovu vychází
Zdroj: ČT24

O tom chci mluvit. Ta nabídka přišla původně od Supraphonu, ale deska nakonec vyšla v Pantonu. Proč?

My jsme vedli jednání, spíše jsme byli na koberečku u nějakých zodpovědných osob, což byli pravděpodobně kovaní komunisté. A tam shledali, že něco úplně není, jak by si přáli. Je to zvláštní, protože naše kapela se nikdy nezabývala tématy společenskými nebo ideologickými. My jsme si hráli na svém písečku věci milostné, niterné, takovou lyriku. To zejména Zuzaně bylo vlastní.

Přece jen jste hráli muziku, která tehdy obvyklá nebyla.

My jsme byli taková akustická partička, možná folková, čert ví, kam nás zařadit, s tím byl vždycky trochu problém. A vlastně nám to vyhovovalo.

V roce 1982 jste vyhráli Portu, ocenění získala i Zuzana Navarová. Nepomohly vám k desce právě tyhle události?

Možná ano, protože koneckonců to publikum Porty, těch strašně moc lidí, masa lidí, kteří neměli ve volném čase kam jet, nemohli jet do zahraničí, tak jezdili do lesa, do přírody, hráli si na kytary, jezdili na koncerty a festivaly. A Porta byla jeden z těch nejvýznamnějších a největších.

Jak dlouho ta deska vznikala?

To je takový zajímavý sběr. My jsme tak jednou za rok, někdy od roku 82 do roku 85, dostali příležitost v královéhradeckém studiu tehdy Československého rozhlasu, kde byl Zuzanin tatínek redaktorem, tak nám tam možná udělal oko, nevím. Ale asi tam nešlo o protekci, protože minimálně Zuzana byla nepřehlédnutelná, takže dříve či později by se ozvalo nějaké jiné studio. Ale dostali jsme šanci a vždy jsme tam přijeli na tři čtyři dny a natočili dvě tři čtyři písničky, smíchali a zase odjeli. Oni to občas vysílali v rádiu, možná i v celostátním.

A když těch písní bylo asi deset, tak došlo k tomu neúspěšnému jednání na Supraphonu, kdy nám vrtali do textů, ale kvůli úplným bezvýznamnostem, dneska mi to přijde k smíchu. A přišel Panton, druhé vydavatelství v naší zemi, a chopil se toho díky panu inženýrovi (Stanislavu) Titzlovi, což byla persona velmi moudrá, který se toho ujal, prosadil to a deska vyšla.

Fungují ty písničky na vašich koncertech dodnes?

No jejda! Fungují. S kapelou Neřež, která teď je trochu umlčená, to byla pánská sestava, po skončení Nerezu jsme se Zdeňkem Vřešťálem a dalšími muzikanty hrávali nové písně, ale do toho jsme často zařazovali repertoár původních Nerez. Teď je to o to snazší, protože máme zase zpěvačku a tu značku Nerez jsme obnovili pod názvem Nerez & Lucia.

  • Nerez byla oblíbená česká folková hudební skupina, jejíž jádro tvořil autorský trojúhelník Zuzana Navarová, Zdeněk Vřešťál a Vít Sázavský. Hrála v letech 1981 až 1994. Proslulé album Masopust vyšlo roku 1986. Po rozpadu kapely se jednotliví členové věnovali vlastním hudebním projektům. Vřešťál a Sázavský navázali na tvorbu Nerezu skupinou Neřež. Roku 2018 pak oznámili, že skupinu Nerez obnoví, a představili projekt Nerez & Lucia. Náhradou za Zuzanu Navarovou, která zemřela roku 2004 v pouhých 45 letech na rakovinu, se stala Lucia Šoralová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Ta druhá bývá přehlížená, v dokumentu ale mluví za skleněné děti

Osmnáctiletá Johana chce po maturitě pryč z rodného města. Je takzvané skleněné dítě, tedy nezáměrně přehlížená přetíženými rodiči, protože středobodem jejich péče je mladší sestra trpící autismem. Johanin příběh zaznamenal dokument Ta druhá, který vznikl v koprodukci České televize a v režii Marie-Magdaleny Kochové. Od 20. března se promítá v kinech.
před 14 hhodinami

Smrt Hackmana a jeho ženy stále provázejí otázky

Kolem smrti herce Genea Hackmana a jeho manželky, klavíristky Betsy Arakawaové zůstává spousta nejasností. Ani téměř měsíc po objevení jejich těl se nedaří rekonstruovat, jak se události přesně seběhly.
před 16 hhodinami

Cyrusová prý zkopírovala Marse. Plagiáty řešili i Zeppelini či Adele

Kalifornský federální soud nepřistoupil na zamítnutí žaloby, kterou navrhovala Miley Cyrusová ve sporu kvůli písni Bruna Marse. Americká zpěvačka se brání obvinění, že zkopírovala Marsovu skladbu When I Was Your Man. Za problematický hit Flowers získala svou první cenu Grammy. Obvinění z plagiátorství řešily a řeší i jiné hudební hvězdy.
20. 3. 2025

Velký knižní čtvrtek přináší Andersenovy pohádky i příběh Gazy od Jakuba Szántó

Velký knižní čtvrtek přestavuje opět vybrané novinky, na které chtějí upozornit tuzemští nakladatelé. Do výběru se dostalo dvanáct titulů od českých i zahraničních autorů napříč žánry. Ke čtenářům se dostávají nové knihy od prozaičky Pavly Horákové, reportéra Jakuba Szántó, thriller od irské autorky Michelle Dunneové, životopis papeže Františka i kompletní vydání Andersenových pohádek.
20. 3. 2025

Louvre představuje umění z doby Rudolfa II.

V pařížském Louvru začala výstava zaměřená na umění, které vznikalo na pražském dvoře Rudolfa II. Zajímá se také o to, jak se v jeho době propojovaly a vzájemně ovlivňovaly věda s uměním. Návštěvník může rovněž sledovat, jak pozorování přírody inspirovalo umělce k novým technikám a materiálům. Vystavené předměty pocházejí z francouzských sbírek i muzeí po celé Evropě, hlavně z pražské Národní galerie. Akce potrvá do konce června.
20. 3. 2025

Vyhnání Gerty Schnirch ožije ve filmu

Režisér Tomáš Mašín natáčí česko-německý film Vyhnání Gerty Schnirch, inspirovaný románem Kateřiny Tučkové, který zachycuje tragické události spojené s odsunem brněnských Němců. Příběh sleduje život Gerty Schnirch, dívky z česko-německé rodiny, která se stala obětí divokého odsunu a s jeho důsledky se vyrovnává celý svůj život. Ve snímku, který sleduje dobu od druhé světové války až do začátku devadesátých let, si postavu starší Gerty zahraje herečka Milena Steinmasslová, mladší verzi ztvární Barbora Váchová. Dvoudílný film budou moci diváci zhlédnout příští rok.
19. 3. 2025

Magnesia Litera má své nominace. O debut i prózu roku se uchází Hlaučovy Letnice

Celkem 33 titulů v jedenácti kategoriích získalo z více než 550 posuzovaných knih nominace v letošním 24. ročníku soutěže Magnesia Litera. V kategorii debut roku nominaci získaly román Letnice - Rozpomínání na konec světa Miroslava Hlauča, příběh pro děti a mládež Zvon Martina Čepy a básnická sbírka Místní od Lubomíra Tichého. Vyhlášení cen se uskuteční 24. dubna na Nové scéně Národního divadla.
18. 3. 2025Aktualizováno18. 3. 2025

Zemřel spoluzakladatel Činoherního klubu Jaroslav Vostrý

Ve věku 94 let v úterý ráno zemřel divadelník Jaroslav Vostrý. Uznávaný dramaturg, režisér, dramatik, publicista, divadelní kritik, teoretik a pedagog stál v polovině 60. let u vzniku Činoherního klubu v Praze. Slavnou divadelní scénu v ulici Ve Smečkách zakládal s režisérem Ladislavem Smočkem. Vostrý se stal jeho prvním uměleckým šéfem, za normalizace ale musel Činoherní klub opustit. Vrátit se mohl až po roce 1989.
18. 3. 2025
Načítání...