Ve čtrnácti založila symfonický orchestr. Nastartoval plno dobrého, říká Petra Soukupová

Nahrávám video

Založit symfonický orchestr na malém městě, jakým je Police nad Metují, vypadalo zpočátku jako naprosto šílený nápad. Za devět let fungování ale Police Symphony Orchestra hraním získal téměř milion korun na dobročinné účely a koncertoval s Martou Kubišovou nebo Petrem Jandou. Nemáme nálepku profesionální, ale prostě nás baví hrát, říká v rozhovoru pro Události, komentáře Petra Soukupová, která orchestr založila ve čtrnácti letech. Za své aktivity získala ocenění Mladý srdcař roku 2018 Nadace Via Bona.

Z koncertů Police Symphony Orchestra vychází neuvěřitelná energie. Kde ji berete? 

Možná v mládí. Orchestr je složený z mladých muzikantů, věkový průměr se pohybuje kolem dvaceti let. Možná je to i tím, že členové orchestru se hodně podílí na jeho chodu.

Přenáší se vaše energie i do míst, kde děláte charitu? Třeba do Hospitalu Broumov, jemuž pomáháte shánět zdravotnické vybavení a pomůcky pro pacienty především ve vysokém věku?

Myslím si, že orchestr svou energií právě díky beneficím nastartoval plno dobrého. Nejen to, že přispíváme Nadačnímu fondu Hospital Broumov částkou z koncertů, ale orchestr dneska sdružuje okolo sebe i další lidi, kteří nám pomáhají, nejen muzikanty.  

Jak jste vůbec ve čtrnácti přišla na nápad, že založíte v Polici symfonický orchestr? 

Přišel s tím můj brácha. Já hrála na housle ve smyčcovém orchestru v Polici nad Metují, on na bicí v bigbandu a napadlo ho, že bychom mohli ty orchestry spojit. Nakonec se nespojily, ale spojilo se plno mladých muzikantů z celého regionu, dneska už plno lidí dojíždí dokonce mimo Královéhradecký kraj.

Nápad něco vytvořit je jedna věc, ale udržet pak vše v chodu je věc druhá, často obtížná. Vám se to daří od roku 2010. Jak to máte zařízeno například s nástroji? Předpokládám, že pro takové těleso nestačení vybavení základní umělecké školy. 

ZUŠ nám prvních pět šest let hodně pomáhala tím, že nám půjčovala nástroje. Pak už to ale bylo neudržitelné, protože počet koncertů se zvyšoval. Menší nástroje, jako třeba housle, vlastní každý sám, větší nástroje, jako jsou tympány, marimba nebo velký buben, jsme si nakoupili vlastní. Pomohli nám naši fanoušci, na crowdfundingovém portálu HitHit jsme sehnali téměř půl milionu korun.

Dá se říct, jaký je poměr peněz, které z koncertních výtěžků dáváte na charitu, a financí na provoz orchestru?

To si netroufnu odhadnout. Máme stěžejní benefiční projekty, z nichž jde celý výtěžek na dobrou věc, a poté koncerty, z nichž jdou peníze na orchestr, na notový materiál a různé režijní náklady, abychom mohli platit energie a tak dále.

A jak složité je udržet pohromadě ansámbl padesáti mladých muzikantů. Vládnete jim jako zakladatelka tvrdou rukou, nebo jim necháváte prostor?

Tvrdou rukou nevládnu. Každý se může vyjádřit k tomu, kam by měl orchestr směřovat. Hlasujeme i o tom, co se bude hrát. Diskuse je důležitá, obzlvášť pro orchestr, který je založený na dobrovolnictví, kdy muzikanti hrají ve svém volném čase bez nároku na honorář. 

To byl důvod, proč jste odmítla koncertovat v Obecním domě? Protože by tam nemohli hrát všichni členové orchestru?

Odmítnutí bylo z více důvodů, ale z velké části právě proto, že nechci orchestr dělit. Nemám to srdce říct: Ty tam může hrát, ty nemůžeš. To by nebylo správné. 

Police Symphony Orchestra hrál také se spoustou slavných muzikantů. Které spolupráce si ceníte nejvíc? 

To se nedá říct. Ceníme si opravdu každé spolupráce, nebereme ji jako samozřejmost. Jsme rádi, že s námi spolupracuje Balet Národního divadla, Václav Zahradník i Dasha s Martinem Kumžákem. Je hezké, že jsou nakloněni pracovat s orchestrem, který nemá žádnou nálepku „profesionální“, ale který prostě baví hrát.

Je jeden moment, který vám za devět let fungování orchestru nejvíce utkvěl v paměti? 

To byl moment na plese v roce 2018, kdy osm set diváků zpívalo jako překvapení děkovnou píseň orchestru. To byl pro mě asi nejsilnější moment.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 9 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...