Recenze: Egoistický hodinový koncert v novocirkusovém ladění

Uskupení Losers si za pět let vydobylo na české scéně postavení novocirkusové jedničky. O svou reputaci však musí pečovat, tedy diváky uspokojovat novými projekty, které posunují tým vpřed, a to spolu se žánrem, jenž se překotně vyvíjí. I tento význam lze najít v novince Ego.

Ego
Zdroj: Losers Cirque Company Autor: František Ortmann

Nový cirkus do sebe lačně nasává inspirace ze stávajících uměleckých odvětví, využívá jejich potenciál, posunuje i maže tradiční hranice mezi obory. Limitující jsou pouze fyzické možnosti akrobatů – pro nový cirkus sice nástroj, nikoliv cíl. A tak Losers hledají možnosti, jak nejen „výše, rychleji a silněji“, nýbrž (a především) „zábavně, originálně a nově“. Mimo jiné o tom pojednává jejich nová inscenace Ego.

Scéně vévodí Petr Horníček se svými mazlíčky-medailemi. Vychutnává si koncert reflektorů po okrajích ringu. Příchod Jindřicha Panského do vytyčeného prostoru jej nutí bránit své teritorium vlastním tělem, jehož limity mu mladší a výkonnější soupeř nechává ochutnat.

A přestože je akrobatická dovednost mužů podstatným prvkem Ega, nepřehlušují jednotlivé výstupy spád děje a hravost podání. Většinou volí akrobacii pozemní, s prvky bojových sportů, nechybí však ani zorbingové koule a závěsná lana. Rekvizity jsou beze zbytku využity, respektive Horníček & Panský s nimi nakládají „příběhově“ a v nečekaném světle.

Celou recenzi Lucie Hayashi si lze přečíst na kulturním speciálu ČT ArtZóna, odkud byl text s redakční úpravou převzat.