Mortal Instruments - pohřebiště oblbujícího teenagerovského filmu

Po stmívání přichází vcelku logicky soumrak, což v případě dalšího mládežnického filmového výplachu Mortal Instruments platí fatálně a doslova. Od chvíle, kdy to Twilight zabalil, nastala volná soutěž o to, kdo se procpe na jeho místo. Navzdory Jeremy Ironsovi, Emmě Thompsonové a dalším Zaklínačům to nezvádly Nádherné bytosti, s podnětnou myšlenkou „lepší milovat než sežrat“ na to nedosáhla lehce nekrofilní zombie romance Mrtví a neklidní a marně o to usiloval i polokrevník ze stáje olympských bohů Percy Jackson. Jakoby ani ty nejvypatlanější cool projekty fantasy teen filmu nedokázaly překonat onu drásavou otázku Twilightu, zdali je lepší vrznout si s upírem, nebo vlkodlakem.

Ale tvůrci a producenti to nevzdávají, neboť tuší, že když trefí v případě téhle cílovky bingo, budou rázem za vodou. A tak pokračuje další oblbování teenagerů, latentně zamindrákovaných, že se stále ještě málo generačně vyhraňují a nemají dost šancí předvést, čeho všeho jsou schopni. Svým dílem k tomu nepochybně přispívá stejně upocená jako nudná ekranizace prvního dílu vcelku úspěšné stejnojmenné knižní série Mortal instruments, jejíž autorkou je Cassandra Clareová, vlastním jménem Judith Rumeltová, která se svým americkým rodičům narodila v Teheránu (což mohlo nějakým transcendentálním způsobem ovlivnit její pozdější tvorbu).

Protagonistkou její romantické, dobrodružné fantasy je Clary, (ne)obyčejné děvče z newyorského Brooklynu, na níž je, až do doby, kdy začne vidět věci, které jiní nevidí, nejzajímavější její brutálně husté obočí, volající po nesmouvavé ruce depilátora. Jenomže od chvíle, kdy je uprostřed klubu Pandemonium jediným svědkem zabití, které nikdo z přítomných nezaregistroval, se začnou dít věci, atmosféra povážlivě zhoustne – a od vás se očekává, že začnete mít bobky, poněvadž jste do této chvíle nevěděli, že součástí našeho světa je i neviditelný a proklatě temný svět nestvůr, čarodějů, vlkodlaků, démonů a lovců stínů, kteří se nám tuhle havěť snaží držet od těla.

  • Mortal Instruments: Město z kostí / Jamie Campbell Bower zdroj: Bontonfilm
  • Mortal Instruments: Město z kostí / Lily Collinsová zdroj: Bontonfilm

A protože Clary zase není úplná blbka, docela logicky se ptá, proč vidí věci, které jiným unikají, a kdo vlastně je, když zřejmě není obyčejný člověk? Možná by jí o tom mohla něco říci její máma, která ale záhadně zmizela a místo níž na Claru doma čeká její první střetnutí s démonem, jenž zpočátku vypadá skoro přesně jako rotvajler. V tomto okamžiku je teen fantasy bezzudně puštěna ze řetězu a vám rychle dochází, že Clary patří mezi top vyvolené lovce stínů a má úžasné schopnosti bojovníka, o kterých netušila. A pak ji dostanou do rukou mlčenliví bratři v kápích, provedou ji kryptou mrtvých do alternativního světa poloandělů, kam patří, naučí ji kostit démony, rozvzpomínat se na svůj původ, vydat se po stopách své mámy a nalézt skrýš, kam ukryla kouzelný pohár anděla Azraela, po kterém na téhle odvrácené straně světa pase kdejaký vidlák.

Je toho fakt hodně, co čeká Clary s přerostlým obočím, ale to, co ji rozhodně nemine, je „twilightovsky“ bipolární vztah ke dvěma chlapcům, kteří jsou z něj na plech. Takže se na základce budou moci znovu vést dlouhé a tematicky odzkoušené diskuse o tom, zda se k premiérovému koitu rozhoupe přece jen dříve její starý, spolehlivý, brýlatý a sympatický kámoš Simon, nebo ho neomaleně předběhne a nebesky smočí andělský frajer a predátor démonů Jace, který se s ničím dlouho nemaže a je schopen vést chlapskou konverzaci ve stylu: „Jsem lovec stínů a dal bych za tebe život. A teď mi dej ty!“ Jenomže milovat znamená ničit a Mortal Instruments dělají všechno pro to, aby to dokázaly.

  • Mortal Instruments: Město z kostí zdroj: Bontonfilm http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5037/503694.jpg
  • Mortal Instruments: Město z kostí zdroj: Bontonfilm http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5037/503695.jpg
  • Mortal Instruments: Město z kostí zdroj: Bontonfilm http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5037/503693.jpg
  • Mortal Instruments: Město z kostí zdroj: Bontonfilm http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5037/503691.jpg

Režisér norského původu Harald Zwart (Karate Kid, Růžový panter 2) ani jeho filmografie nevzbuzují pocit, že by dokázal z literární předlohy vymáčknout víc, než nabízí. A tomuto pocitu dostál. Jeho Město z kostí (jež nehraje takovou roli, jakou mu přisuzuje titulek) je přeplácaný a zbytečně natahovaný fantasy slepenec, podmalovaný atmosféru evokujícím soundtrackem talentovaného Islanďana Atliho Örvarssona, který nabízí sem tam nějakou tu slušně odvedenou bojovou akci, triky, jež vyloženě neuráží, občas i hlášku, která vám dokonce umožní usmát se na místě k tomu určeném („Jsem vlkodlak a ne zlatý retrívr“). A také šokující pravdu o pokérkovaném Johannu Sebastianovi Bachovi, jenž patřil mezi slavné lovce stínů a je autorem hudebního motivu, při němž dostávají jinak odolní démoni kopřivku.

Casting pak sází na týpky, které se - v čele s bývalou Sněhurkou Lily Collinsovou, platonickým kamarádem Robertem Sheehanem a přírodním andělským blonďákem Jamie Campbellem Bowerem - mohou (ani nebudou vědět jak) přes noc stát teenagerovskými idoly. Elementárním předpokladem pro to je spíše rockerský nežli andělský ohoz, tajnosnubné kérky, téměř nulové charisma a pouze stopová chemie ve vzájemných vztazích. A je to!

Žijeme ve světě, který je ještě o mnoho hnusnější, než se na první pohled zdá, a jen díky pubertálním potomkům andělů, kteří loví všudypřítomné stíny démonů, v tomhle humusu ještě přežíváme. Vždycky to tak bylo a všechny děsivé legendy o běsech a nestvůrách, které se o tom tradují, jsou pravdivé. Tohle je magorské poselství Mortal Instruments, které jsou blbým, nudným, nezáživným, nelogickým, nevkusným, povrchním, překombinovaným a předvítaleným vzorkem toho, čemu současný teenager údajně rozumí, na co slyší, co ho oslovuje a v čem se nalézá. I když si nedělám velké iluze o tomhle divném světě a hodnotách, které v něm dominují, tomuhle prostě nevěřím! A bez výhrad lze souhlasit snad jen s tím, že při zápasech se Zlem může česnek v kritických situacích někdy dojít, ale Johann Sebastian Bach nikdy, neboť funguje vždycky a spolehlivě.

MORTAL INSTRUMENTS: CITY OF BONES / MORTAL INSTRUMENTS: MĚSTO Z KOSTÍ. USA 2013, 130 min., české titulky, 2D. Režie: Harald Zwart. Scénář: Jessica Postigo Paquetteová, Cassandra Clareová (podle stejnojmenné literární předlohy). Kamera: Geir Hartly Andreassen. Hudba: Atli Örvarsson. Hrají: Lily Collinsová (Clary), Jamie Campbell Bower (Jace), Jonathan Rhys Meyers (Valentin), Robert Sheenan (Simon), Kevin Zegers (Alec), Jemima Westová (Isabelle), Lena Headeyová (Jocelyn), Jared Harris (Hodge). V kinech od 12 září 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 15 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 18 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...