Současní výtvarníci si udržují figuru po svém

Lidská postava fascinuje umělce od pradávna. Jak s figurou pracují současní čeští a slovenští výtvarníci, ukazuje výstava s názvem Médium figura. Připravila ji Galerie hlavního města Prahy pro prostory Colloredo-Mansfeldského paláce. Neomezuje se jen na klasickou sochu - je rozmanitá stejně jako současná výtvarná generace.

K figuře se vystavující umělci vztahují v podobě sochy, videa či performance, zkoumají jejím prostřednictvím sebe sama i mezilidské vztahy. Například Roman Štětina si pro své dílo vybral řeckou sochu Doryforos, jíž antický sochař Polykleitos z Argu zhruba 440 let před naším letopočtem definoval, jak se má zobrazovat mužská krása. 

Štětina tento ideál přetvořil - po kopii slavné skulptury nechává stékat inteligentní plastelínu. Materiál, který vyvinuli američtí vědci za druhé světové války během krize gumárenského průmyslu. V něm plastelína nenašla využití, stala se z ní ale oblíbená hračka. „Pro mě představuje materializaci bezúčelnosti,“ podotkl výtvarník. „Propojil jsem ji s ideálem krásy. Socha je do jisté míry živá, pokaždé jiná, plastelína po ní neustále teče a proces tečení nelze zastavit. Kustod dvakrát třikrát za den musí stečenou plastelínu vzít a znovu ji vrátit na Doryforovu hlavu.“

Celou výstavou provází opakující se socha dívky s holubem. „V úvodní místnosti věší popisku, v další instaluje fotografii a v předposlední únavou usnula, protože už je vyčerpaná z instalační práce,“ popisuje dílo Dominika Langa kurátorka Sandra Baborovská.  

Jiří Kovanda vystavuje sám sebe. Nenápadný, ale mezinárodně uznávaný umělec rád rozbíjí stereotypy. Fotografie na výstavě dokumentují akci, kdy nahá žena fotila oblečeného muže - samotného umělce. „Obvykle to bývalo tak, že oblečený muž fotografoval nahou ženu, ale teď se role obrátily. Nejvíce je pro mě toto focení o důvěře: já věřím fotografce, že snímky opravdu udělala svlečená, ona zase věří mně, že se neotočím,“ vysvětlil Kovanda.

3 minuty
Médium figura v Colloredo-Mansfeldském paláci
Zdroj: ČT24

Figuru jako médium ve svých dílech využili i Ján Mančuška, Jiří Thýn, Pavla Sceranková nebo Viktor Dedek. Jakým způsobem, mohou návštěvníci Colloredo-Mansfeldského paláce zjistit do 8. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025

Chrám Hagia Sofia čeká velká rekonstrukce, má odolat i zemětřesení

Jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa, istanbulská Hagia Sofia, má před sebou jednu z nejrozsáhlejších renovací ve své dlouhé historii. Turečtí experti chtějí opravit a zpevnit její kupole tak, aby lépe odolaly případnému zemětřesení. Patnáct set let starý kostel přeměněný na mešitu patří k nejnavštěvovanějším památkám. Otevřená veřejnosti má zůstat i během stavebních prací.
16. 4. 2025
Načítání...