První dáma cembala slaví devadesátiny. Hudba je pro ni život

První dáma cembala slaví devadesátiny (zdroj: ČT24)

Zuzana Růžičková, první dáma cembala s francouzským titulem Rytíře umění a literatury, slaví 14. ledna devadesátiny. Uznávaná cembalistka a pedagožka prošla koncentračními zábory, přežila zázrakem a do života ji, jak sama říká, vrátila hudba.

Zuzana Růžičková je známá především jako výborná interpretka díla Johanna Sebastiana Bacha. K jeho tvorbě má i velmi osobní vztah – Bachova hudba jí pomáhala při věznění v Terezíně i následně v koncentračních táborech Osvětim a Bergen-Belsen.

Osudový Bach

Do Terezína se s celou rodinou dostala, když jí bylo dvanáct let. „To už jsem velice Bacha milovala,“ vzpomínala v dokumentu, který o ní v roce 1994 natočila Dagmar Smržová pro cyklus GEN. 

„Když můj otec zemřel a my jsme dostali povolání do transportu, nemohla jsem samozřejmě ty noty vzít s sebou, takže jsem si tu skladbičku opsala na kus notového papíru. A když jsme v Osvětimi přistáli na té pověstné rampě, jak mě hodili do náklaďáku, svírala jsem ji v ruce, ale ona mi ulítla. Maminka, která se dostala do jiné skupiny, věděla, co ta skladba pro mě znamená, a vrhla se za ní. Děvčata mamince podala ruku a vytáhla ji na auto, kde jsem seděla, tím pádem jsme se potom dostaly do jednoho bloku, zůstaly jsme u sebe. Čili tahle prostá skladbička měla i určitý osudový význam.“

Skladbu prý na koncertech nerada hrála, považuje ji za vzácnou. Přestože jí zároveň připomíná velmi těžkou dobu, stejně jako číslo z koncentračního tábora vytetované na předloktí. „Měla jsem štěstí, že dívka, která mě tetovala, byla poměrně výtvarně nadaná, takže to číslo není ošklivé, ale i kdyby bylo, nikdy bych si ho nenechala vyoperovat, protože je to svým způsobem dokument, na který jsem i hrdá,“ říká.

„Škoda že ještě nehraje“

Hned po válce začala studovat v Plzni hru na klavír, v roce 1947 pokračovala na pražské AMU, kde studoval také její pozdější manžel, hudební skladatel Viktor Kalabis. Na akdemii prý v seznamu nepovinných předmětů narazila na hru na cembalo a tento nástroj se pro ni stal zásadním a přinesl jí i světový ohlas. V roce 1956 zvítězila v Mnichově na mezinárodní cembalové soutěži, poté studovala hru na cembalo také v Paříži u významné švýcarské skladatelky a cembalistky Marguerite Roesgen-Championové.

Nyní už před publikem za cembalo neusedá. „Je lépe, když lidé říkají: škoda že ještě nehraje, než kdyby říkali: škoda že ještě hraje,“ vysvětluje.

Zuzana Růžičková s CD Bach: Kompletní Dílo
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Předčasným dárkem k devadesátinám bylo vydání nahrávky Bachovy kompletní cembalové tvorby, kterou natočila v letech 1965 až 1975. Za interpretační mistrovství získala Zuzana Růžičková mnohá zahraniční ocenění – v lednu tohoto roku k nim přibude jedno tuzemské: křišťálová trofej za celoživotní dílo při prvním ročníku Classic Prague Awards.

Vydáno pod