Ředitel projektu Mene Tekel Jak Řeřicha zve na 10. ročník
Festival zahrnuje výstavy, projekce, filmy, diskuse i koncerty. Letošní ročník provází výstavní projekt Kde domov můj v ambitu kláštera Panny Marie Sněžné. „Úmyslně jsme zvolili širší název, protože domov nemusel být vždycky pro děti příjemný. Vystavujeme například kresby paní Helgy Weissové-Hoškové, která dětskýma očima dokumentaristicky zachytila život v Terezíně,“ upřesnil ředitel projektu Mene Tekel Jan Řeřicha.
O svůj příběh se Helga Weissová-Hošková podělila i s fotografem webu ČT24 Janem Langerem. Přečtěte si o jejích osudech více:
Galerie: Paní Helze Weissové-Hoškové bylo roku 1941 dvanáct let. Tři dny po pořízení sváteční fotografie v pražském ateliéru (vlevo) dostala povolávací rozkaz. Jak dnes (vpravo) paní Helga vzpomíná na transporty a vše, co po nich následovalo?
Výstavy představí také příběhy nezletilých politických vězňů 50. let, vzpoury mladistvých v bývalém východním Německu nebo hnutí odporu na Ukrajině proti stalinistickému totalitnímu režimu ve 20. a 30. letech 20. století.
„Myslíme si, že je potřeba připomínat především mladým lidem, že demokracie a svoboda nejsou naprosto samozřejmé, že je potřeba je bránit i za ně občas bojovat.“
Jan Řeřicha k tématu 10. ročníku
Lotyšská režisérka Dzintra Geka promítne svůj poslední dokument Boží ptáčci sledující osudy jejích krajanů, kteří se před koncem druhé světové války rozhodli uprchnout do Německa, aby se vyhnuli obsazení své země sovětskou armádou. Slovenský dokument Stopy ve sněhu přiblíží pašování literatury do uzavřeného Československa.
Velmi silný příběh osobně doprovodí ukrajinský režisér Oles Jančuk. Jeho drama Hladomor '33 sleduje tragický osud jedné rodiny během apokalyptického hladomoru, který si ve třicátých letech vyžádal miliony obětí.
Desátý ročník Mene Tekel potrvá do neděle 28. února. Jeho závěr je spojen s předáním cen ministra kultury, určeným těm tvůrcům, kteří byli za své postoje perzekvováni.
