V Ypsilonce si kouzelně pohrávají s Kouzelnou flétnou

Nová inscenace Studia Ypsilon Sežeňte Mozarta navazuje na původní poetiku divadla, která je založena na hravém, někdy i drzém mísení forem a žánrů, kdy na základě konkrétního tématu se putuje světem fantazie, metafor a symbolů. Ne nadarmo uchovala Ypsilonka ve svém názvu slovo Studio po celou dobu existence, což už je opravdu 50 let. V rozvolněném, hledajícím a tvořivém studijním prostoru se stále cítí nejlépe. V takových konotacích přistoupili inscenátoři i k tématu Mozartova Kouzelná flétna.

Divadelní rámec, ve kterém je „možné všechno“, jim zajišťuje tzv. divadlo na divadle. Ocitáme se totiž v době vzniku Mozartovy komické opery a jejího nastudování v divadle Na Vídeňce v roce 1791, ale zároveň je nám připomínáno, že se stále nacházíme v tvůrčím kvasu současné Ypsilonky. „Každý hrající účastník této inscenace je zde tedy především sám za sebe, aby vše propojoval a snažil se být vždy nějakou živou osobností kolem roku 1791 a zároveň i postavou, kterou tehdy v Kouzelné flétně představoval,“ říká k pojetí režisér a autor textu Jan Schmid. 

Před divákem se tak odehrává koláž scének i jednotlivých výstupů, které se více či méně vztahují k základnímu tématu, někdy je však souvislost tak rozvolněná, že se jen těžko dá kontext vysledovat, v inscenaci však přesto zůstává především pro svou zábavnost. Hravost a zábavnost jsou tedy hlavními pilíři večera. Protože se neustále cestuje v čase, prostředí i mezi jednotlivými žánry, může se stát, že se divák v logice inscenace trochu ztrácí, což nejvíce pocítí ten, který až tak dokonale nezná už samo o sobě spletité libreto Kouzelné flétny. Není však třeba propadat panice, celý soubor totiž přistupuje k dění s takovým nasazením, že chybějící souvislosti zdatně překlene humor jednotlivé sekvence.  

Jana Synková jako Královna noci
Zdroj: ČT24/Studio Ypsilon

Nicméně i v takto rozevláté formě, kterou hnětou zdařilé herecké a pěvecké výkony, by celku prospělo pravidlo, že někdy méně je více. Každý divadelník ví, že nejtěžší při zkoušení je vzdát se nápadu. Z té přehršle vtipností, které tvůrce napadají (čímž je Ypsilonka pověstná, neboť mnohé je postaveno na improvizaci či spontánních nápadech herců) je zapotřebí pokorně vybrat to nejlepší a nejvýstižnější. V tomto směru režisér Schmid ani dramaturg Jaroslav Etlík příliš pokory vůči celku nepředložili. Dokladem toho je neúnosná délka představení, jehož rytmus je srážen skoro filozofickými zamyšleními, která sice obstarávají jakési závažnější opodstatnění inscenace, ale ku škodě celku. Rovněž množství tzv. „falešných konců“ představení škodí, třebaže se jejich násobení obléká do humorného kabátu. Ať se tvůrcům každý z nich jeví jako výborný, faktem je, že divák je po dvou hodinách již opravdu unaven. 

Sežeňte Mozarta! požaduje Studio Ypsilon (zdroj: ČT24)

Čím ovšem Jan Schmid po celou dobu, kdy Ypsilonku vede, vítězí, je jeho schopnost přitáhnout do souboru, nebo i pro jednotlivou inscenaci, výborné herce a zpěváky. To se mu podařilo i tentokrát. Bezpochyby obsazením Jiřího Korna do rolí Schikanedera (autora libreta) a Papagena (jedna z postav opery) získává inscenace přinejmenším na zajímavosti. Kornův herecký výkon však brzy zvědavost z toho, jak populární zpěvák zvládne herecký part na tak malém jevišti, zasouvá do pozadí a divák se už jenom kochá roztomilou a nenásilnou komickou kreací. Mírné zklamání však pocítí na platformě, u které se naopak předpokládá, že ji bude umělec zvládat bez zaváhání, a sice u zpěvu. V konfrontaci s operními pěvci, které pro tuto příležitost impresário divadla rovněž přizval, především s nosným barytonem Romana Janála, je Kornův pěvecký projev, zvyklý na mikrofon, jaksi upozaděn. Naštěstí je mu v závěru představení dána možnost v nádherně šlapající úpravě písně Anything goes od Cole Portera, předvést v plném lesku, co umí. 

Jiří Korn jako Papageno
Zdroj: ČT24/Studio Ypsilon

Zvláštní pozornost si také zasluhuje výkon Petra Vrška v roli Tamina. Nejenom, že výborně zvládá pěvecký part, ale našel si perfektní hereckou polohu, která mu dává možnost rozehrát všechny možné nuance – od velké, jakoby ochotnicky stylizované nadsázky, přes civilní odstup, po jemně romantizující chvilky. Všechny tyto polohy pak dokáže udržet i při náročném zpěvu, což při jeho činoherní průpravě, je obdivuhodné. Další herecké kreace, které drží inscenaci nad průměrem, obstarává trojice dívek Královny noci. Renata Rychlá, Paulína Labudová a Kamila Kikinčuková, každá svým způsobem chrlí nebývalý gejzír jevištní komiky, která nikdy nespadne pod čáru. Především Labudová s Kikičukovou vybavily své postavy barevností roztodivných poloh, s uměním pro dohrávání v detailu. Milou polohu našla i operní pěvkyně Michaela Šrůmová, která svoji Paminu vybavila pěvecky dokonale zvládnutým, přitom dojemným projevem, což vše okořenila potřebnou dávkou jakoby naivního herectví, která dokonale zapadla do stylizace představení. 

Paulína Labudová, Petr Vršek, Kamila Kikinčuková
Zdroj: ČT24/Studio Ypsilon

Hvězdou inscenace je však bezpochyby nenápadný Miroslav Kořínek, který je autorem hudební úpravy a zároveň korepetitorem. To, že dokáže vykřesat zpěv z kohokoli, se o něm ví, že jeho doménou jsou kreativní hudební kompilace, také není žádné překvapení, ovšem v současné inscenaci tyto atributy dovádí k dokonalosti. V nádherné hudební zkratce dokáže dojmout dokonale předvedenou operní melodií či árií, aby vše vzápětí „shodil“ úletem do úplně jiného žánru, to vše násobí a kombinuje nikdy nekončícími hravými nápady. Tato hudební nadsázka, která ovšem v sobě skrývá obdiv i lásku k mistrům, z jejichž hudby kompilaci skládá, dodává inscenaci rytmus, spád i opodstatnění nasazení právě tohoto titulu.  

Roman Janál to v rozhovoru určenému do programu k představení vystihl přesně: „Určitě proto musí být velmi výrazná spontánní harmonie tvůrců, ve vnímání forem a žánrů a invenční schopnosti, jak to dát celé dohromady. Tamino, Pamina, Porgy a Bess, tam jsou tematické nitky… Mirek Kořínek je vedle Honzy Schmida velice významný pilíř tohoto divadla, to je tandem, který funguje naprosto nesporně. To je to kongeniální spojení činohry s hudbou! Dokážou nápaditostí vyjmout z oper něco, co si přizpůsobí popularizačním způsobem a pak vám to tady 'hodí', jako když se rozhodí bonbóny z pytlíku a každý si vezme jeden dobrý bonbónek. A to je právě to úžasné!“ 

Ne všechny finesy a odkazy se podaří zachytit a identifikovat, co však zůstává, je radostný pocit vyvolaný všemi těmi mistrovsky zvládnutými hudebními hříčkami, což bez diskuzí potvrzují nezastírané úsměvy publika. Hlavně tato hudební kreace vyvolává puzení vidět představení znovu. Možná, že by si inscenace pro svoji hudební nápaditost už zasloužila kvalitní zvukový soundtrack. 

Studio Ypasilon: Sežeňte Mozarta - Režie: Jan Schmid. Adaptace hudby a dirigent: Miroslav Kořínek. Scéna a kostýmy: Jaroslav Malina. Filmové dotáčky: Branislav Holiček. Dramaturgie: Jaroslav Etlík. OSOBY A OBSAZENÍ: Mozart: Jan Jiráň, Schikaneder, Papageno: Jiří Korn, Královna noci: Jana Synková, Sarastro: Roman Janál, Giesecke: Oldřich Navrátil, Tamino: Petr Vršek, Pamina:  Michaela Šrůmová, Královnina dívka, Konstance Mozartová: Renata Rychlá, Královniny dívky: Paulína Labudová a Kamila Kikinčuková, Monostatos: Martin Janouš, Mluvčí: Lenka Loubalová a další.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Režisér seriálu Bylo nás pět Karel Smyczek dostane Českého lva za přínos ve filmu

Českého lva za mimořádný přínos kinematografii dostanou dvě osobnosti. In memoriam dirigent Mario Klemens: pod jeho taktovkou byla nahrána hudba k více než sto padesáti filmům a seriálům. Druhou oceněnou osobností je režisér a herec Karel Smyczek. Ceny bude Česká filmová akademie předávat začátkem března.
před 3 hhodinami

Sněmovna schválila zřízení dětského ombudsmana

Poslanci podpořili zřízení dětského ombudsmana. Od července má působit v Kanceláři veřejného ochránce práv. Sněmovna schválila i novelu zákona, která má u velkých akvizic a veřejných zakázek zajistit rovné podmínky firem z EU vůči firmám ze zemí mimo Unii. První čtení novely mysliveckého zákona sněmovna ve středu nedokončila.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Muzea a galerie v Česku mají bohatší sbírky. I díky dotacím

Tuzemská muzea a galerie získaly v loňském roce do svých sbírek několik významných kulturních děl. Patří mezi ně třeba obraz od Jana Zrzavého, grafiky od Toyen nebo skleněné negativy s prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Výkup desítek mimořádně hodnotných předmětů podpořilo dotací ministerstvo kultury. Jen Masarykovo muzeum v Hodoníně si do sbírek pořídilo 189 negativů z let 1918 až 1937. Za kolekci zaplatilo zhruba 280 tisíc korun, ze státních peněz šlo sedmdesát procent této částky.
20. 1. 2025

Novým rektorem AVU chtějí být tři kandidáti

O post rektora Akademie výtvarných umění (AVU) v Praze se ucházejí tři kandidáti. Splnili podmínky, které stanovil Akademický senát AVU. Uchazeči Tomáš Pospiszyl a Dušan Zahoranský na AVU už nyní působí, Marek Pokorný je externista. Senát AVU zvolí nového rektora 5. března. Předchozí rektorka Maria Topolčanská rezignovala loni v říjnu. AVU od té doby vede v zastoupení nová prorektorka pro studijní záležitosti Šárka Krtková, kterou do funkce jmenovala Topolčanská.
20. 1. 2025

Nový ředitel Studia Ypsilon plánuje zrušit stávající podobu souboru

Ředitelem Studia Ypsilon bude od 1. března děkan Divadelní fakulty AMU (DAMU) v Praze František Tománek, jehož koncepce počítá se zrušením stávající podoby souboru. Výsledky výběrového řízení v pondělí schválili radní hlavního města, jehož příspěvkovou organizací divadlo je. Tománek plánuje divadlo transformovat na výukové a umělecké pracoviště Divadelní fakulty AMU. To podle serveru iRozhlas.cz kritizují členové souboru, divadlo situaci odmítlo komentovat.
20. 1. 2025Aktualizováno20. 1. 2025

Putina ve filmu hraje umělá inteligence i Jude Law

V lednu se shodou okolností dostalo pozornosti dvěma novým hraným filmům o Vladimiru Putinovi. Oba sledují jeho cestu k moci, každý ale jiným způsobem. V Polsku měl premiéru snímek s jednoduchým názvem Putin, který příběh ruského vůdce vypráví stylizovanou satirou i pomocí AI. Ve francouzské produkci se zase chystá politický thriller Mág z Kremlu, v němž byl pro roli Putina potvrzen Jude Law.
17. 1. 2025

Na Berlinale budou soutěžit dva české animované filmy

Česká kinematografie bude mít na letošním festivalu Berlinale zastoupení díky dvěma animovaným filmům. Světovou premiéru čekají loutkové Pohádky po babičce, natočené podle knihy Arntošta Goldflama čtyřmi režiséry. Do soutěže krátkometrážních snímků se po deseti letech od poslední české účasti dostal Kámen osudu od studentky Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (UMPRUM) Julie Černé.
17. 1. 2025

Zemřel režisér David Lynch, mistr matoucích filmů

Ve věku 78 let zemřel americký režisér David Lynch. Oznámila to jeho rodina. Lynch byl nominován na Oscara za filmy Modrý samet, Sloní muž a Mulholland Drive. Byl také spoluautorem televizního seriálu Městečko Twin Peaks. Jeho dílo se stalo v mnoha kruzích kultovním a inspirovalo množství napodobitelů, byť se svojí logikou snu vzpíralo jasným interpretacím. „Život je velmi, velmi matoucí, a tak by to mělo být dovoleno i filmům,“ sdělil v jednom z rozhovorů.
16. 1. 2025Aktualizováno16. 1. 2025
Načítání...