Revue Prostor slaví 25 let

Praha - Původně samizdatový časopis Prostor, u jehož zrodu stáli Aleš Lederer, Jan Štern, Jan Vávra a Jiří Hapala, vznikl v červnu v roce 1982 a v samizdatové podobě vycházel do roku 1989. Vyšlo tehdy celkem 12 čísel, kvůli hrozbě prozrazení a zákazu používali autoři i přispěvatelé pseudonymy. V jednotlivých tematických číslech revue se objevovaly esejistické texty zrcadlící proměnu společenské, politické, kulturní i psychologické atmosféry doby.

V rozhovoru s Evou Valjarevičovou připomněl Aleš Lederer začátky časopisu:

Jak se za komunismu dělal nezávislý časopis?
Jak to šlo. Bylo potřeba vymyslet nějakou metodu, jak tisknout. Myslím, že to byl František Stárek, který později vydával Vokno, který vymyslel, že se do rámu napnulo plátno, na blány se napsaly texty, pak se nanesla černá barva a válečkem se to kopírovalo na papíry. Takto jsme dělali první čísla. Později jsme získali dokonalejší techniku, kopírku Xerox.

První kopírku pro vás prý zprostředkoval Pavel Tigrid?
Můj otec, který byl v emigraci, v roce 1983 zemřel v Německu. Byl jsem se svou ženou puštěn na pohřeb, kde jsem se setkal i s Pavlem Tigridem, který se o nás asi tři dny staral. Když došla řeč na vydávání Prostoru, Tigrid přislíbil pomoc a opravdu, přes diplomaty propašoval kopírku do Československa.

Jaký byl obsah revue?
Prostor nebyl typický disidentský časopis. Stál někde na pomezí mezi „šedou zónou“ a disentem. Nikdo z nás nebyl chartista. Časopis jsme chtěli dělat co nejotevřeněji na všechny strany, abychom oslovili i normální společnost, aby to nebylo vyostřeno jenom pro disidenty. Obrovským vzorem pro nás bylo Tigridovo Svědectví, které jsem poprvé měl v ruce v roce 1976.

Co se změnilo s rokem 1989?
Je to možná trochu smutné, ale tehdy jsme dělali tak 200 kopií a přes soukromý odhad, podle toho, kolik lidí přečetlo jednu kopii, jsme došli k propočtu, že jsme měli něco mezi 2 až 4 tisíci čtenářů. Dnes tiskneme 800 až 1000 kopií, prodáme 600 až 800. Svoboda je krásná věc, ale okrajovým záležitostem, jako jsou intelektuální revue, nepřeje.

Redakce časopisu na internetových stránkách uvádí: "Revue Prostor si stále udržuje charakter prestižního intelektuálního časopisu s dobrou pověstí. Pěstuje esejistický styl psaní a myšlení, v jednotlivých tematizovaných číslech usiluje o nekonvenční pohled na aktuální problémy doby a je určena všem hledajícím, kteří si všímají širších souvislostí společenského života a jeho duchovního rozměru."

Poslední 75. číslo revue Prostor zpracovává téma „Legendy, mýty a bludy v českých dějinách“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 57 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...