Filmy do trezoru, tvůrci do emigrace…

"9. ledna 1969 jsme v Milošově autě vyrazili, tu cestu si pamatuju jako dnes. Vybrali jsme malý přechod do Rakouska a tvrdili jsme, že jedeme jen na víkend do Vídně. Na hranici po nás chtěli k pasu doložku na vycestování, tu jsme samozřejmě neměli, ale sehráli jsme scénku, že já jsem šel doložky hledat do kufru. Přitom slyším, jak celník říká Milošovi: ´A nejste vy ten režisér? Já viděl všechny vaše filmy.´ A Miloš opáčil, myslel jsem, že z něj omdlím: ´To se vsadím, že se vám žádný nelíbil.´ Ale celník začal hned přehrávat scény z Lásek a pak řekl, ať už nic nehledáme a popřál nám šťastnou cestu. Řekli jsme na shledanou. Odvětil spánembohem. Věděl, že už se nevrátíme. Hned jsme zamířili do Paříže."

Takto vzpomíná v knize Jiřího Voráče* Ivan Passer, autor filmu Intimní osvětlení, na svůj odchod z Československa. Miloš Forman a scénárista Jean-Claude Carriére se shodují na jiné verzi, tvrdí, že Forman se do Prahy po 21. srpnu 1968 již nevrátil. Ať tak či onak, československá kinematografie tehdy ztratila dvě velké osobnosti, tvůrce, kteří se posléze uplatnili v mezinárodní konkurenci a ve Spojených státech dodnes patří k předním tvůrcům.

Jasný, Němec, Juráček

Mezi dalšími režiséry, kteří získávali v 60. letech svými filmy často mezinárodní věhlas, ale po srpnové invazi jim bylo znemožněno pokračovat v tvorbě a rozhodli se proto opustit domov, je například Vojtěch Jasný (nar. 1925, Až přijde kocour - 1963, Všichni dobří rodáci - 1968). Úspěšný tvůrce se rozhodl pro emigraci v roce 1970. Na čas se usadil v Rakousku, kde získal občanství, později přesídlil do New Yorku, kde působil jako univerzitní pedagog a natočil několik filmů.

Režiséru Janu Němcovi (nar. 1936, Démanty noci - 1964, O slavnosti a hostech - 1965, Perličky na dně - Podvodníci - 1965, Mučedníci lásky - 1966) bylo znemožněno i vycestovat, takže do emigrace odešel až v roce 1974. Žil a pracoval střídavě v SRN, Švédsku, Velké Británii a USA. Mezi jeho nejvýznamnější díla v emigraci patří zfilmování Kafkovy Proměny (1975) a jako odborný poradce se podílel na Kaufmanově přepisu románu Nesnesitelná lehkost bytí - zde se mimo jiné objevily autentické záběry ze srpna 68, které pořídil právě Jan Němec.

Snímky Postava k podpírání (1963), Každý mladý muž (1965) a zejména Případ pro začínajícího kata (1969) na sebe upozornil jeden z nejvýznamnějších představitelů nové vlny Pavel Juráček (1935-1989). Po podepsání Charty 77 odešel do Německa, v zahraničí ani po návratu do Československa v roce 1983 už nedostal možnost navázat na svou tvorbu. (Deníky Pavla Juráčka z let 1959-1974 vydal knižně Národní filmový archiv).

Spalovač - z největší svobody do trezoru

Jedním z vrcholů československé kinematografie je snímek nominovaný na Oscara a záhy po své premiéře umístěný do trezoru Spalovač mrtvol. Jeho režisér Juraj Herz (nar. 1934) hovoří o natáčení, které probíhalo v roce 1968, jako o vůbec nejsvobodnějším. Většina materiálu byla pořízena před 21. srpnem, po okupaci však zmizel představitel hlavní role Rudolf Hrušínský. Nechal se ukrýt v továrně, kam ho museli přijet přesvědčit manželé Stanislav Milota s Vlastou Chramostovou, aby pokračoval v natáčení. Snímek nominovaný na Oscara měl premiéru 14. března 1969.

„Film najednou získal na strašlivé aktuálnosti, protože byl o konformistovi. Po srpnu se nejžádanějšími typy stali právě konformisté. Najednou byl zoufale aktuální: o lidech, kteří otáčeli. Proto ho zakázali,“ říká Juraj Herz. Obnovená premiéra filmu se konala 1. srpna 1990. Po natočení snímku Morgiana se režisér dostal do konfliktu s režimem a musel zpracovávat žádaná témata, vznikly tak například snímky Holky z porcelánu (1974), Panna a netvor (1977) nebo Buldoci a třešně (1980). V roce 1987 odešel Herz do Německa.

Příliš vlastenecký kompars

Během sovětské invaze se natáčel i další z klenotů československé kinematografie, snímek podle románu Milana Kundery Žert. Jan Kuděla, který natáčení fotografoval, vzpomíná, jak problematické bylo pro režiséra Jaromila Jireše (1935-2001) natočit několik dnů po příchodu vojsk scénu, v níž kompars provolává slova Ať žije Sovětský svaz! Také tento snímek, kritizující otevřeně komunistickou ideologii, putoval v roce 1971 na téměř 20 let do trezoru.

Zdroje:

*Jiří Voráč: Ivan Passer. Filmový vypravěč rozmanitostí (aneb od Intimního osvětlení k Nomádovi). Host, 2008.

Petr Volf: Mám hrůzu rád. Rozhovor s Jurajem Herzem. Reflex 1996

Jiří Cieslar: Spielberg mi ukradl scénu ze Spalovače. Literární noviny 3/2007

www.praha.eu - Jak se točil Žert

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knížák byl výrazná osobnost a budil kontroverze, vzpomíná kulturní scéna

Výtvarník Milan Knížák byl podle oslovených představitelů české kulturní scény výraznou osobností, která se zasloužila o Akademii výtvarných umění a ovlivnila řadu studentů. Zároveň však budil kontroverze. Někdejší ředitel pražské Národní galerie a bývalý rektor Akademie výtvarných umění (AVU) zemřel v neděli ráno ve věku 86 let.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zemřel výtvarník a bývalý šéf Národní galerie Milan Knížák

Zemřel výtvarník a hudebník Milan Knížák, někdejší rektor pražské Akademie výtvarných umění (AVU) a bývalý ředitel Národní galerie (NG). Bylo mu 86 let. Knížák patřil k tvůrcům, kteří výrazně ovlivnili československou i českou výtvarnou scénu. Jeho umělecké aktivity zahrnovaly výtvarné umění, hudbu, architekturu, design, módu, poezii a fotografie. O jeho úmrtí informoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), bývalý spolupracovník exprezidenta Václava Klause, se kterým se Knížák přátelil.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hongkong cenzuruje knihy. Úřady se zaměřují na nezávislé vydavatele

Po médiích, školách a opozičních stranách se hongkongské úřady zaměřují na nezávislá knihkupectví a vydavatele. Během několika měsíců policie provedla sérii razií v obchodech s takzvanou závadnou literaturou. Jde o důsledek zákonů o státní bezpečnosti, které mají podle vlády přinést městu stabilitu.
před 17 hhodinami

Vyprávěj mi, Múzo, o muži, který dostal Homéra do memů

Divácký zájem o historické filmové drama Odyssea přitáhl pozornost sociálních sítích ke stejnojmennému starořeckému eposu. Lidé „mučí“ režiséra snímku Christophera Nolana sledováním jeho výpravného velkofilmu na miniaturních displejích a utahují si z amerického přízvuku hlavního hrdiny. A díky filmu a internetu navíc objevují původní Homérovy verše, které se tak dostávají na dohled současných bestsellerů.
24. 7. 2026

Letní filmovou školu zahájí Wirbel, přijede Ocelot či Lábus

V Uherském Hradišti začíná padesátý druhý ročník Letní filmové školy (LFŠ). Nesoutěžní přehlídku zahájí snímek Wirbel režiséra Tomáše Hubáčka. Mezi hosty festival přivítá francouzského režiséra animovaných filmů Michela Ocelota nebo herce Jiřího Lábuse.
24. 7. 2026

Česky je k mání Murakamiho předposlední román. A už napsal další

Miluje Beatles, jazz, kočky, plavání a běhy na dlouhou trať. Napsal přes čtyřicet knih – od románů, přes povídky až k esejům. Jeho dílo přeložili do desítek jazyků a na kontě má desítky milionů prodaných výtisků. To z Harukiho Murakamiho dělá pravděpodobně nejčtenějšího japonského spisovatele současnosti. Jeho zatím předposlední román teď vyšel v českém překladu pod názvem Město a jeho nejisté zdi.
24. 7. 2026

Jako „hrané Městečko South Park“. Vzniká seriál o a pro generaci Z

Česká televize připravuje nový komediální seriál G.O.A.T. Je o generaci Z. Parta středoškolaček, které závodně cvičí aerobik, v něm narazí na chatbot slibující, že jim splní přání.
23. 7. 2026

S tátou jsme solidarizovali, vzpomíná na Ludvíka Vaculíka syn

Sto let uplynulo 23. července od narození spisovatele Ludvíka Vaculíka. Bývá charakterizován jako individualistický, vyhraněný vlivný intelektuál i samorost. V Událostech, komentářích přidal pohled na tohoto známého autora jeho syn, publicista Ondřej Vaculík.
23. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.