Filmy do trezoru, tvůrci do emigrace…

"9. ledna 1969 jsme v Milošově autě vyrazili, tu cestu si pamatuju jako dnes. Vybrali jsme malý přechod do Rakouska a tvrdili jsme, že jedeme jen na víkend do Vídně. Na hranici po nás chtěli k pasu doložku na vycestování, tu jsme samozřejmě neměli, ale sehráli jsme scénku, že já jsem šel doložky hledat do kufru. Přitom slyším, jak celník říká Milošovi: ´A nejste vy ten režisér? Já viděl všechny vaše filmy.´ A Miloš opáčil, myslel jsem, že z něj omdlím: ´To se vsadím, že se vám žádný nelíbil.´ Ale celník začal hned přehrávat scény z Lásek a pak řekl, ať už nic nehledáme a popřál nám šťastnou cestu. Řekli jsme na shledanou. Odvětil spánembohem. Věděl, že už se nevrátíme. Hned jsme zamířili do Paříže."

Takto vzpomíná v knize Jiřího Voráče* Ivan Passer, autor filmu Intimní osvětlení, na svůj odchod z Československa. Miloš Forman a scénárista Jean-Claude Carriére se shodují na jiné verzi, tvrdí, že Forman se do Prahy po 21. srpnu 1968 již nevrátil. Ať tak či onak, československá kinematografie tehdy ztratila dvě velké osobnosti, tvůrce, kteří se posléze uplatnili v mezinárodní konkurenci a ve Spojených státech dodnes patří k předním tvůrcům.

Jasný, Němec, Juráček

Mezi dalšími režiséry, kteří získávali v 60. letech svými filmy často mezinárodní věhlas, ale po srpnové invazi jim bylo znemožněno pokračovat v tvorbě a rozhodli se proto opustit domov, je například Vojtěch Jasný (nar. 1925, Až přijde kocour - 1963, Všichni dobří rodáci - 1968). Úspěšný tvůrce se rozhodl pro emigraci v roce 1970. Na čas se usadil v Rakousku, kde získal občanství, později přesídlil do New Yorku, kde působil jako univerzitní pedagog a natočil několik filmů.

Režiséru Janu Němcovi (nar. 1936, Démanty noci - 1964, O slavnosti a hostech - 1965, Perličky na dně - Podvodníci - 1965, Mučedníci lásky - 1966) bylo znemožněno i vycestovat, takže do emigrace odešel až v roce 1974. Žil a pracoval střídavě v SRN, Švédsku, Velké Británii a USA. Mezi jeho nejvýznamnější díla v emigraci patří zfilmování Kafkovy Proměny (1975) a jako odborný poradce se podílel na Kaufmanově přepisu románu Nesnesitelná lehkost bytí - zde se mimo jiné objevily autentické záběry ze srpna 68, které pořídil právě Jan Němec.

Snímky Postava k podpírání (1963), Každý mladý muž (1965) a zejména Případ pro začínajícího kata (1969) na sebe upozornil jeden z nejvýznamnějších představitelů nové vlny Pavel Juráček (1935-1989). Po podepsání Charty 77 odešel do Německa, v zahraničí ani po návratu do Československa v roce 1983 už nedostal možnost navázat na svou tvorbu. (Deníky Pavla Juráčka z let 1959-1974 vydal knižně Národní filmový archiv).

Spalovač - z největší svobody do trezoru

Jedním z vrcholů československé kinematografie je snímek nominovaný na Oscara a záhy po své premiéře umístěný do trezoru Spalovač mrtvol. Jeho režisér Juraj Herz (nar. 1934) hovoří o natáčení, které probíhalo v roce 1968, jako o vůbec nejsvobodnějším. Většina materiálu byla pořízena před 21. srpnem, po okupaci však zmizel představitel hlavní role Rudolf Hrušínský. Nechal se ukrýt v továrně, kam ho museli přijet přesvědčit manželé Stanislav Milota s Vlastou Chramostovou, aby pokračoval v natáčení. Snímek nominovaný na Oscara měl premiéru 14. března 1969.

„Film najednou získal na strašlivé aktuálnosti, protože byl o konformistovi. Po srpnu se nejžádanějšími typy stali právě konformisté. Najednou byl zoufale aktuální: o lidech, kteří otáčeli. Proto ho zakázali,“ říká Juraj Herz. Obnovená premiéra filmu se konala 1. srpna 1990. Po natočení snímku Morgiana se režisér dostal do konfliktu s režimem a musel zpracovávat žádaná témata, vznikly tak například snímky Holky z porcelánu (1974), Panna a netvor (1977) nebo Buldoci a třešně (1980). V roce 1987 odešel Herz do Německa.

Příliš vlastenecký kompars

Během sovětské invaze se natáčel i další z klenotů československé kinematografie, snímek podle románu Milana Kundery Žert. Jan Kuděla, který natáčení fotografoval, vzpomíná, jak problematické bylo pro režiséra Jaromila Jireše (1935-2001) natočit několik dnů po příchodu vojsk scénu, v níž kompars provolává slova Ať žije Sovětský svaz! Také tento snímek, kritizující otevřeně komunistickou ideologii, putoval v roce 1971 na téměř 20 let do trezoru.

Zdroje:

*Jiří Voráč: Ivan Passer. Filmový vypravěč rozmanitostí (aneb od Intimního osvětlení k Nomádovi). Host, 2008.

Petr Volf: Mám hrůzu rád. Rozhovor s Jurajem Herzem. Reflex 1996

Jiří Cieslar: Spielberg mi ukradl scénu ze Spalovače. Literární noviny 3/2007

www.praha.eu - Jak se točil Žert

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 5 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 8 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 20 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
před 23 hhodinami

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
14. 4. 2026
Načítání...