Filmy do trezoru, tvůrci do emigrace…

"9. ledna 1969 jsme v Milošově autě vyrazili, tu cestu si pamatuju jako dnes. Vybrali jsme malý přechod do Rakouska a tvrdili jsme, že jedeme jen na víkend do Vídně. Na hranici po nás chtěli k pasu doložku na vycestování, tu jsme samozřejmě neměli, ale sehráli jsme scénku, že já jsem šel doložky hledat do kufru. Přitom slyším, jak celník říká Milošovi: ´A nejste vy ten režisér? Já viděl všechny vaše filmy.´ A Miloš opáčil, myslel jsem, že z něj omdlím: ´To se vsadím, že se vám žádný nelíbil.´ Ale celník začal hned přehrávat scény z Lásek a pak řekl, ať už nic nehledáme a popřál nám šťastnou cestu. Řekli jsme na shledanou. Odvětil spánembohem. Věděl, že už se nevrátíme. Hned jsme zamířili do Paříže."

Takto vzpomíná v knize Jiřího Voráče* Ivan Passer, autor filmu Intimní osvětlení, na svůj odchod z Československa. Miloš Forman a scénárista Jean-Claude Carriére se shodují na jiné verzi, tvrdí, že Forman se do Prahy po 21. srpnu 1968 již nevrátil. Ať tak či onak, československá kinematografie tehdy ztratila dvě velké osobnosti, tvůrce, kteří se posléze uplatnili v mezinárodní konkurenci a ve Spojených státech dodnes patří k předním tvůrcům.

Jasný, Němec, Juráček

Mezi dalšími režiséry, kteří získávali v 60. letech svými filmy často mezinárodní věhlas, ale po srpnové invazi jim bylo znemožněno pokračovat v tvorbě a rozhodli se proto opustit domov, je například Vojtěch Jasný (nar. 1925, Až přijde kocour - 1963, Všichni dobří rodáci - 1968). Úspěšný tvůrce se rozhodl pro emigraci v roce 1970. Na čas se usadil v Rakousku, kde získal občanství, později přesídlil do New Yorku, kde působil jako univerzitní pedagog a natočil několik filmů.

Režiséru Janu Němcovi (nar. 1936, Démanty noci - 1964, O slavnosti a hostech - 1965, Perličky na dně - Podvodníci - 1965, Mučedníci lásky - 1966) bylo znemožněno i vycestovat, takže do emigrace odešel až v roce 1974. Žil a pracoval střídavě v SRN, Švédsku, Velké Británii a USA. Mezi jeho nejvýznamnější díla v emigraci patří zfilmování Kafkovy Proměny (1975) a jako odborný poradce se podílel na Kaufmanově přepisu románu Nesnesitelná lehkost bytí - zde se mimo jiné objevily autentické záběry ze srpna 68, které pořídil právě Jan Němec.

Snímky Postava k podpírání (1963), Každý mladý muž (1965) a zejména Případ pro začínajícího kata (1969) na sebe upozornil jeden z nejvýznamnějších představitelů nové vlny Pavel Juráček (1935-1989). Po podepsání Charty 77 odešel do Německa, v zahraničí ani po návratu do Československa v roce 1983 už nedostal možnost navázat na svou tvorbu. (Deníky Pavla Juráčka z let 1959-1974 vydal knižně Národní filmový archiv).

Spalovač - z největší svobody do trezoru

Jedním z vrcholů československé kinematografie je snímek nominovaný na Oscara a záhy po své premiéře umístěný do trezoru Spalovač mrtvol. Jeho režisér Juraj Herz (nar. 1934) hovoří o natáčení, které probíhalo v roce 1968, jako o vůbec nejsvobodnějším. Většina materiálu byla pořízena před 21. srpnem, po okupaci však zmizel představitel hlavní role Rudolf Hrušínský. Nechal se ukrýt v továrně, kam ho museli přijet přesvědčit manželé Stanislav Milota s Vlastou Chramostovou, aby pokračoval v natáčení. Snímek nominovaný na Oscara měl premiéru 14. března 1969.

„Film najednou získal na strašlivé aktuálnosti, protože byl o konformistovi. Po srpnu se nejžádanějšími typy stali právě konformisté. Najednou byl zoufale aktuální: o lidech, kteří otáčeli. Proto ho zakázali,“ říká Juraj Herz. Obnovená premiéra filmu se konala 1. srpna 1990. Po natočení snímku Morgiana se režisér dostal do konfliktu s režimem a musel zpracovávat žádaná témata, vznikly tak například snímky Holky z porcelánu (1974), Panna a netvor (1977) nebo Buldoci a třešně (1980). V roce 1987 odešel Herz do Německa.

Příliš vlastenecký kompars

Během sovětské invaze se natáčel i další z klenotů československé kinematografie, snímek podle románu Milana Kundery Žert. Jan Kuděla, který natáčení fotografoval, vzpomíná, jak problematické bylo pro režiséra Jaromila Jireše (1935-2001) natočit několik dnů po příchodu vojsk scénu, v níž kompars provolává slova Ať žije Sovětský svaz! Také tento snímek, kritizující otevřeně komunistickou ideologii, putoval v roce 1971 na téměř 20 let do trezoru.

Zdroje:

*Jiří Voráč: Ivan Passer. Filmový vypravěč rozmanitostí (aneb od Intimního osvětlení k Nomádovi). Host, 2008.

Petr Volf: Mám hrůzu rád. Rozhovor s Jurajem Herzem. Reflex 1996

Jiří Cieslar: Spielberg mi ukradl scénu ze Spalovače. Literární noviny 3/2007

www.praha.eu - Jak se točil Žert

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
před 11 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
před 12 hhodinami

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
před 20 hhodinami

Grand designérem roku 2025 je Krejčiřík, do Síně slávy vstoupila Eisler

Hlavním vítězem Ceny Czech Grand Design 2025 se stal Jiří Krejčiřík za kolekce svítidel a hudební nábytek. Do Síně slávy vstoupila designérka, architektka a pedagožka Eva Eisler. Celkem jedenáct ocenění, o nichž rozhodli porotci Akademie designu ČR, převzali designéři v pražském Stavovském divadle. V letošním dvacátém ročníku měly ceny podobu pečetních prstenů, které navrhl loňský hlavní vítěz, módní návrhář Jan Černý.
11. 3. 2026

Zajímá nás boj za pravdu, environmentální téma i Gen Z, říká ředitel Jednoho světa

Začíná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Po pražské premiéře se přesune do šesti desítek dalších měst po celém Česku. Hlavní soutěžní sekce festivalu letos podle pořadatelů propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra.
11. 3. 2026

VideoRozčiluje mě způsob, jak se o homosexualitě mluví, říká spisovatel Maňák

Spisovatel a literární vědec Vratislav Maňák vydal knihu S Wittgensteinem v gay sauně. V sociologických reportážích sleduje místa ve střední Evropě spojená s gay kulturou. Zmiňuje brněnskou operu či vídeňské sauny, ale i píseň Lucie Bílé Láska je láska. „Dlouhodobě mě rozčiluje, jakým způsobem se o homosexualitě mluví. Nejde o to, že by nebyla veřejné téma, s ohledem na kulturní války je queer identita diskutovaná dost, ale způsob, jakým je diskutovaná, mi přijde hodně reduktivní, protože gaye buď démonizujeme, bagatelizujeme nebo litujeme. Já jsem chtěl ukázat gay identitu a gay kulturu v širší plastičnosti,“ vysvětluje.
10. 3. 2026

Scorsese a DiCaprio točí v Česku, jsou dobrým PR pro filmové lokace

Martin Scorsese natáčí v Česku mysteriózní drama. Do hlavních rolí manželského páru obsadil Leonarda DiCapria a Jennifer Lawrenceovou. Přítomnost hvězdných jmen v tuzemsku poutá velkou pozornost. Zástupci českého filmového průmyslu míní, že filmaře ze světa do Česka přitahují lokace i profesionálové ve štábu, především ale filmové pobídky.
10. 3. 2026

VideoO Oscara usilují i tvůrci česko-dánského dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi

Dvojice českých producentů v úterý odlétá do Los Angeles, kde se budou udílet ceny Oscar. Nominaci na zlatou sošku totiž získal česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Od premiéry na festivalu Sundance už posbíral po světě řadu trofejí, naposledy ho ocenila britská filmová akademie. Oscarovou kampaň vedou Češi s Dány intenzivně už od září. Podpořili ji i oba státní filmové fondy. Tvůrci jsou tak už půl roku stále na cestách, aby film dostali k co nejvíce členům americké akademie. V polovině února se účastnili oběda pro nominované na Oscara, který se konal v Beverly Hills. Film tak mohli představit i hollywoodské elitě. Na akci se potkali a mluvili třeba s hercem Leonardem DiCapriem nebo Ethanem Hawkem. Nominovaný dokument představili také režisérovi Stevenu Spielbergovi. O tom, zda film cenu získá, se rozhodne v noci z 15. na 16. března. Na snímku spolupracovala i Česká televize.
10. 3. 2026
Načítání...