Producent Pavel Melounek nečekaně zemřel

Praha - Ve věku 53 let včera večer náhle zemřel filmový kritik a producent Pavel Melounek. Filmový svět tak ztrácí významného producenta, který se podílel na výrobě úspěšných filmů jako například Snowboarďáci, Mrtvej brouk, Zdravý nemocný Vlastimilený Brodský či Z pekla štěstí. Právě pracoval na novém českém filmu Piko, který pojednává o lidech z drogové scény. Měl v plánu také hraný film v česko-německé koprodukci o Lídě Baarové.

„Měli jsme pracovní schůzku ještě s Ondrou Šrámkem, setkali jsme se v sedm, v klidu jsme si sedli, objednali si pivo a než ho donesli, tak Pavel zkolaboval,“ řekl Melounkův dlouholetý spolupracovník a přítel, filmový režisér Vladimír Drha. Přivolaná lékařská služba se snažila Melounka zachránit, ale bylo to marné, pravděpodobně se prý jednalo o embolii.

Drha na Melounka vzpomíná jako na velmi slušného a vlídného člověka, vynikajícího producenta a filmového kritika. Jeho nečekaná a náhlá smrt režiséra, který v Melounkově produkci natočil svůj snímek Anglické jahody, velmi zasáhla. 

„Byl to první novinář, který psal o mých studentských filmech, měl zajímavý instinkt a uměl dávat dohromady lidi, byla to taková integrující postava. Byl to renomovaný filmový kritik a vždy byl u něčeho zajímavého,“ upozornil další filmový režisér Fero Fenič.

Rozhovor ČT s Pavlem Melounkem o filmu Piko

Který okamžik, která skutečnost rozhodla o tom, že jste místo dokumentárního projektu začali uvažovat vlastně o hraném filmu, který má žánrově nejblíže k dokumentární rekonstrukci?

Byl to asi okamžik, kdy jsme odhalili sílu příběhu Pavla Gregora a jeho souputníků Fífy a Horyny. Což bylo na dokumentárních předtáčkách. Ale i po nich, kdy se skutečné postavy začaly scházet nejen s Tomášem Řehořkem a námi, ale i hereckými protagonisty. Zvláště intenzivní byly schůzky Pavla a Tomáše s Rosťou Novákem, kde se objevovaly další a další skutečnosti… Vedle toho není bez zajímavosti, že Dan Horyna se se svým hereckým protějškem Štěpánem Benonim blíže seznámil až na dotočné. Ale pak si to „vynahradili“, strávili spolu několik odpolední a večerů, a jak mě informoval Dan Horyna, tak se vlastně „karmicky sblížili…“

Film vzniká ve vaší společnosti First Film, ale za významného přispění České televize, což je, jak je všeobecně známo, přece jen těžkopádná mašinerie s různými rozhodovacími úrovněmi. Jak ČT reagovala na tyto poměrně radikální tvůrčí a samozřejmě i realizační (a finanční) změny projektu?

Měli jsme štěstí na Centrum vzdělávacích pořadů a Alenu Müllerovou, která projektu od začátku věřila a pochopila, že je na místě v jistém okamžiku prohloubit fabulační linku. Projekt pak našel pochopení i na ředitelské úrovni… Finanční podmínky se příliš nezměnily, takže projekt dostal šanci.

Co se nakonec ukázalo být největším úskalím při realizaci filmu? Malá zkušenost mladého režiséra? Omezené finance? Časový pres? Široké mantinely, které takto pojatá látka představovala?

Pokud nějaké úskalí bylo, tak to byly možnosti, které vznikaly původně pro méně stylizovaný příběh, ale díky Tomáši Řehořkovi a výtečnému štábu se podařilo tyto realizační mantinely úspěšně překlenout.

Příběh tří reálných lidí, jejichž osudy tak dramaticky poznamenaly drogy, je určitě vhodnou prevencí proti závislosti. Uvažujete o nějaké specifické distribuci v kinech? Spolupráci se školami atd.?

Určitě. S Falconem se od začátku domlouváme na výrazné distribuční orientaci právě na střední školy a nejvyšší ročníky základních škol. Kromě hlavních premiér plánujeme celou řadu besed ke školním projekcím, kde kromě tvůrců a herců filmu budou přítomni podle možností i Gregor, Fífa či Horyna a také zástupci Národní protidrogové centrály při Ministerstvu vnitra ČR, která je jedním z našich partnerů…

Pavel Melounek vystudoval Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze. Začínal v Zemědělských novinách, do roku 1993 vedl kulturní rubriku časopisu Reflex. V 90. letech byl pět let programovým ředitelem Febiofestu a šest let šéfem public relations Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Několik let působil také jako programový ředitel Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež Zlín. Jeho jméno bylo spojeno i s organizací Fóra mladého filmu v Bratislavě a Mezinárodního festivalu filmových klubů v Banské Bystrici.

V roce 1995 patřil k zakladatelům společnosti Whisconti, která se kromě jiného věnovala i produkování celovečerních filmů. K jejím největším úspěchům patřil právě film Snowboarďáci.

Melounek také napsal několik knih o filmu, například Horečky všedního dne (1987), Proč se hraní kdekdo klaní (1989), Biják: Intimní osvětlení českého filmu (1994) a Čeští filmaři, něžní barbaři (1996).

  • Scéna z filmu Piko, který produkoval Pavel Melounek zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1914/191324.jpg
  • Pavel Melounek na filmovém festivalu v Bratislavě v roce 2003 autor: Martin Žilka, zdroj: IFF-Bratislava http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1914/191323.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 5 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...