Praha – Za účasti prezidenta Václava Klause a pražského arcibiskupa Dominika Duky bude zítra slavnostně otevřen rekonstruovaný Filozofický sál Strahovské knihovny. Lépe řečeno představen, protože opravy probíhaly za běžného návštěvnického provozu. Rekonstrukce sálu, který od svého dokončení v 18. století nebyl nikdy komplexně restaurován, začala v července 2009 a přišla zhruba na padesát milionů korun. Zahrnovala průzkum, opravy podlah, plastik skříní a nástropních maleb, kvůli úpravám muselo být převezeno a opět zpětně uloženo na pět desítek tisíc svazků.
Filozofický sál nechal v poslední čtvrtině 18. století vybudovat opat Václav Mayer na místě původní sýpky, když dosavadní prostory pro četné knižní přírůstky už nedostačovaly. Sál – dlouhý 32, široký 10 a vysoký 14 metrů - navrhl italský architekt Jan Ignácio Palliardi. Ořechové dřevo do interiéru, budovaného v letech 1794 až 1797, bylo převezeno ze zrušeného premonstrátského kláštera v Louce u Znojma. Nástropní malbu vytvořil vídeňský malíř Franz Anton Maulbertsch.
Přízvisko „filozofický“ získal sál od převora Cyrila Straky, strahovského bibliotekáře a archiváře, který na počátku 20. století zpřístupnil knihovní a archivní materiály veřejnosti. Kromě filozofických knih se v sále nachází díla astronomická, matematická, historická i filologická. Mezi nejcennější patří Keplerovy spisy, Koperníkova astronomická díla a především čtyřsvazkové dílo o prvním muzeu v Louvru, které knihovně v roce 1812 poslala choť Napoleona Bonaparte Marie Ludvika.
„Poklady“ z 20. i 18. století
Všechny svazky musely být před rekonstrukcí ze sálu odvezeny. „Nejdříve se musela rozebrat parketová podlaha, která čítala několik set tisíc kusů parket,“ popisuje další postup oprav ředitel Strahovské knihovny Evermod Gejza Šidlovský. „Pak se postavilo lešení kolem celého sálu, zalešenil strop a začaly se čistit a škrábat staré nánosy.“ Restaurátoři chtěli obnovit původní dřevo, které bylo nalakováno při opravě v 60. letech minulého století.
„Každá památková péče je profesionální v duchu své doby. A v duchu tehdejší doby, 50., 60. až 80. let, každý vnímal to svoje tak, jak považoval za nejlepší. Takto se přistupovalo i k tomu sálu. Nemůžeme říct, že by byl úmyslně ničen, to chraň pánbůh, ale byl obstaráván tím způsobem, jaký byl tenkrát obvyklý,“ uvedl Šidlovský. Při současných restaurátorských pracích byly používány vesměs historické truhlářské postupy a technologie. „Velké problémy byly se zlacením,“ dodal ředitel, „původní rozpočet nepočítal s takovým množstvím zlata, které bylo potřeba na poškozené části.“
Během rok a půl trvající rekonstrukce se našly i „poklady“. „Jde spíše o kurióznosti, které dokládají průběh existence sálu,“ upřesnil Šidlovský. „Například na galerii se našly zbytky slámy a obilí, v nichž byla prkna zabalena, když se převážela do Prahy z louckého kláštera. Našly se i staré fotografie a desky knížek, kterými se v minulosti podkládaly podlahové parkety, když vrzaly.“
Rekonstrukce nekončí
Dějinám knihovny je věnována expozice v románských prostorách, která se otevře současně s rekonstruovaným Filozofickým sálem. Jeho obnova byla součástí celkové rekonstrukce strahovského kláštera, která začala v Teologickém sále. „Chtěli bychom opravit přilehlé místnosti, zbudovat nový vstup, depozitáře, trezory pro rukopisy a prvotisky. Dá se to stihnout za rok dva, záleží na penězích. Tato další etapa vyjde zhruba na sto milionů,“ prozradil budoucí plány Strahovské knihovny Šidlovský.
