Švejk je dobrý a nesmrtelný

Praha - První díl příběhů zdánlivě prostoduchého človíčka, který se po svém vyrovnává s chaosem a necitelností válečné doby, Osudy dobrého vojáka Švejka, vyšel 1. března 1921. Josef Švejk, hrdina satirického a protiválečného románu Jaroslava Haška, se stal světově známou postavou, knihy o něm byly přeloženy do téměř 60 jazyků a patří k nejčtenějším dílům české literatury. Hrdina se ale objevil již v Haškových dřívějších povídkách. Román o Švejkovi má čtyři díly: V zázemí (1921), Na frontě (1922), Slavný výprask (1922) a Pokračování slavného výprasku (1923), které vážně nemocný Hašek již nestihl dokončit, neboť v 39 letech zemřel.

Nejedná se jen o humoristický román, Švejk je zároveň satirou líčící s pomocí karikatur, výstižných figurek a neobvyklých situací žalostné poměry v rozkládajícím se Rakousku-Uhersku. Hašek, který do svého nejslavnějšího díla promítl zážitky z krátkého, ale pestrého života, využil i žánr grotesky a frašky. Volil také jednoduché a srozumitelné výrazy, psal jazykem člověka z lidu a vše směřoval k zesměšnění nesmyslného válčení a starého řádu.

První vydání nedokončeného dílu vyšlo s pokračováním humoristy Karla Vaňka, který poté napsal ještě díl pátý a šestý (Švejk v zajetí a Švejk v revoluci). Od komunistického převratu v roce 1948 až do roku 1991 nebylo toto pokračování vydáváno s tím, že bylo údajně plné sprostoty, hulvátství a nenávisti k lidem. Pravým důvodem byl však zřejmě fakt, že Vaněk bez příkras vylíčil mentalitu obyčejného vojáka a také nelichotivě popsal ruskou společnost.

12 minut
Rozhovor s literárním historikem Radko Pytlíkem
Zdroj: ČT24

Přijetí Švejka bylo zpočátku rozporuplné - vycházel v sešitech, byla to lidová četba a tradiční kritika ji odmítala. První, kdo román přijal, byl Ivan Olbracht. Líbil se bratřím Čapkům, s výhradami ho vzal i F. X. Šalda. Hlavními kritiky byli Jaroslav Durych nebo Viktor Dyk. Ve 30. letech se o Švejka bojovalo a vyšla řada polemik. Kritikům vadily hlavně vulgarismy a přílišná lidovost. Zastánci jej naopak srovnávali s moudrými blázny, například s Donem Quijotem.

Román je neodmyslitelně spjat s nepřekonanými ilustracemi Haškova přítele, malíře Josefa Lady. Švejk se také několikrát ocitl na filmovém plátně a divadelních prknech. Již klasikou je dnes dvoudílný snímek Karla Steklého z roku 1956, v němž hlavní postavu ztvárnil Rudolf Hrušínský. Prvním Švejkem se v roce 1926 stal v černobílém němém filmu Karel Noll. Půvabnou loutkovou verzi s vyprávěním Jana Wericha pak v roce 1954 natočil Jiří Trnka. 

Švejk se dostal i do medicínských příruček

V roce 2001 popsali lékaři v časopise britské Královské lékařské společnosti instrumentální psychózu neboli Švejkův syndrom. Jedná se o stav, kdy se někdo tváří jako blázen, ale nikoli proto, aby získal nějaké konkrétní výhody. O Švejkovi se píší studie, staví se mu sochy, jeho tvář se maluje do vývěsních štítů hospod.

Jaroslav Hašek (1883 až 1923) byl skvělým literátem, ale i bohémem, anarchistou, neklidným tulákem a věčným mystifikátorem. Kromě Švejka je autorem stovek humoristických povídek a dalších, byť pozapomenutých textů. Nezabýval se jen literaturou, v roce 1911 se svými přáteli založil recesistickou Stranu mírného pokroku v mezích zákona, v níž zesměšňoval volební poměry a stranický boj. Začátkem roku 1915 narukoval do armády a už v září byl v ruském zajetí.

Vstoupil do československých legií, ale po četných sporech s jejich vedením se v roce 1918 přidal k Rudé armádě. Stal se členem bolševické strany, politickým pracovníkem a dotáhl to až na pomocníka velitele města Bugulma. Dva roky po skončení války se Hašek vypravil zpět do Čech. Přivedl si s sebou i novou ženu Alexandru (Šuru), aniž se ovšem předtím rozvedl. Podle pamětníků zvážněl a zatrpkl. Vrátil se k bohémskému způsobu života, a především však psal.

  • Dobrý voják Švejk zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1092/109190.jpg
  • Ladova ilustrace Osudů dobrého vojáka Švejka zdroj: Obecní dům http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/517/51660.jpg
  • Jaroslav Hašek zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2359/235870.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

ŽivěCeny Magnesia Litera vyzdvihují nejlepší knihy roku 2024

Z více než třicítky nominovaných titulů vybírají ceny Magnesia Litera ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. A to v přímém přenosu České televize z Nové scény Národního divadla.
před 16 mminutami

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
17:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
včera v 10:00

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025

Chrám Hagia Sofia čeká velká rekonstrukce, má odolat i zemětřesení

Jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa, istanbulská Hagia Sofia, má před sebou jednu z nejrozsáhlejších renovací ve své dlouhé historii. Turečtí experti chtějí opravit a zpevnit její kupole tak, aby lépe odolaly případnému zemětřesení. Patnáct set let starý kostel přeměněný na mešitu patří k nejnavštěvovanějším památkám. Otevřená veřejnosti má zůstat i během stavebních prací.
16. 4. 2025
Načítání...