Jan Merta svým Pražanům

Praha – Člověk by měl najít Svatou zemi tam, kde poprvé lezl po podlaze, tvrdí malíř Jan Merta. Ke vzpomínkám z dětství se vrací i v Galerii Václava Špály na výstavě, kterou věnoval „svým Pražanům“ při příležitosti šedesátých narozenin, které letos v prosinci oslaví.

Jan Merta se stal již v 80. letech především výraznou osobností české malby, tvoří ale i plastiky nebo konceptuální umění. Mertovy obrazy byly, jak sám říká, vždy předmětné, odkazovaly k člověku, občas člověka i přímo zobrazují a inspirují se konkrétními zážitky ze života.

Přesto je jeho tvorba těžko zařaditelná - jeho malířské dílo je tiché, klidné, prosto jakéhokoli patosu, přesto ale sugestivní. Často jsou na jeho plátnech namalovány konkrétní předměty - dům, zvíře, skála, houba, nejde však o jejich příběhy. Pro jeho obrazy je charakteristická tajemnost, neproniknutelnost.

Specifikem díla Jana Merty je především subjektivní povaha díla, reflektující silně osobní prožitky a dojmy. Formálně je jeho tvorba charakteristická snahou po jednoduchosti a čistotě, pohybuje se na hranici mezi konkrétním a abstraktním.

„Abastrakce může mít konkrétní spouštěcí okamžik. Jdu kolem vyhořelého bytu, vidím ten černý obdélník a říkám si: 'To je vlastně obraz!''“ tvrdí Merta. Pohyb jeho štětce prý určují především vzpomínky a asociace. Na výstavě ve Špálovce odkazují mnohé motivy k vojenské tématice. Ve vojenských uniformách je i většina Mertových postav - výtvarník se s nimi ale vrací o několik let zpátky a maluje je jako děti.

2 minuty
Reportáž Terezy Radvákové
Zdroj: ČT24

Výstava Mým Pražanům k šedesátinám potrvá v Galerii Václava Špály do 29. dubna. Kurátorka je výtvarníkova manželka Lenka Mertová.

Jan Merta (*4. 12. 1952 v Šumperku) po studiu na střední výtvarné škole v Praze pracoval v 70. letech jako vrátný, hlídač, provozní technik a uklízeč a teprve v roce 1981 se mu podařilo dostat na Akademii výtvarných umění v Praze, kde absolvoval v roce 1987. V 90. letech patřil k okruhu známé pražské galerie MXM, v současnosti ho zastupuje berlínská Galerie Johnen, Galerie Rüdiger Schöttle v Mnichově a Galerie Martin Janda ve Vídni. Jeho dílo je zastoupeno v mnoha významných soukromých i veřejných uměleckých sbírkách, několikrát byl zvolen Osobností roku za výrazný počin na české výtvarné scéně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nákaza, monstra, ocenění. Vrací se seriál The Last of Us

Seriál The Last of Us ze světa pohlceného ničivou pandemií se vrací v druhé řadě. Příběh ověnčený osmi televizními cenami Emmy vznikl na motivy oceňované videohry. O pokračování ČT mluvila přímo s tvůrci. V herní předloze i v seriálu čelí hrdinové nákaze, která lidi proměňuje v nemrtvá monstra. Základ má přitom ve skutečném světě. Houba kordyceps reálně běžně parazituje na drobném hmyzu.
před 9 hhodinami

Na pražském Comic-Conu soutěžili cosplayeři

PragoCosplay je kostýmová soutěž na Comic-Conu v Praze. V prvním on-line kole kostýmy ohodnotila odborná porota a vybrala 12 nejlepších do druhého kola. V něm výtvory nejdřív neveřejně hodnotila zahraniční porota. Večer byl pak věnovaný show pro diváky, kde se hodnotilo nejen provedení kostýmu, ale také roleplay, který ke cosplayi patří.
12. 4. 2025

Celní bitva světových gigantů zasáhne v Číně i Hollywood

Americko-čínská obchodní válka má mnoho bitevních polí. Už léta čelí v Číně Hollywood tvrdé cenzuře. A nyní se chystá další omezení: sníží se roční počet povolených premiér.
12. 4. 2025

Nejhorší, okomentoval Trump portrét od britské malířky. Ten od Putina ho dojal

Americký prezident Donald Trump v nedávné době ohodnotil dva své portréty a jeho názory na umění se neobešly bez konfrontace. Zatímco obraz od britské malířky Sarah A. Boardmanové označil za „nejhorší ze všech“, jiná podobizna, namalovaná z podnětu ruského vůdce Vladimira Putina, mu připadala jako „laskavý“ dar.
12. 4. 2025

Nový dokument mapuje osudy vězeňkyň na Cejlu

Unikátní snímek mapující osudy vězeňkyň v brněnské věznici na Cejlu uvede za necelý měsíc Česká televize. Tvůrci po deset let natáčeli s ženami, které obávanou věznicí prošly v době protektorátu i komunistické totality. Čtvrteční premiéru v Brně zhlédla i jedna z posledních žijících pamětnic.
11. 4. 2025

Jak Josef Čapek zemřel, už nezjistíme, obává se odbornice

Před osmdesáti lety zemřel malíř a spisovatel Josef Čapek. Podle některých zdrojů se tak stalo 10. dubna 1945 v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Čapkovo tělo se nikdy nenašlo. Za jakých okolností přesně zemřel, už možné zjistit není, obává se předsedkyně Spolku přátel Památníku Karla Čapka Kristina Váňová, která o Josefu Čapkovi mluvila s Martinem Řezníčkem v Událostech, komentářích.
11. 4. 2025

Velký Gatsby přestal před sto lety věřit americkému snu

Velký Gatsby odhaluje zvrácenou podobu amerického snu, redukujícího lásku a úspěch jen na bohatství. Vrcholné dílo amerického spisovatele Francise Scotta Fitzgeralda vyšlo poprvé před sto lety, 10. dubna 1925.
10. 4. 2025

Nejvýznamnější řecký režisér nemůže točit v Akropoli. Vadí mrtvoly

Zřejmě nejznámější současný řecký režisér Yorgos Lanthimos chtěl natočit svůj příští film částečně v Akropoli. Ale nenatočí. Ministerstvo kultury žádost zamítlo s vysvětlením, že scény chystané sci-fi komedie jsou neslučitelné se symbolikou této památky starověkých Athén.
10. 4. 2025
Načítání...